Jönköping

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jönköping
Jönköping – znak
znak
Jönköping – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška104 m n. m.
StátŠvédskoŠvédsko Švédsko
KrajJönköping
Jönköping na mapě
Město na mapě Švédska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha44,82 km²
Počet obyvatel100 259 (2021)
Hustota zalidnění2 236,9 obyv./km²
Správa
Vznik1284
Oficiální webwww.jonkoping.se
Telefonní předvolba(+46) 36
PSČ551 xx
Označení vozidel1544
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jönköping (výslovnost [²jœnːˌɕøːpɪŋ]IPA) je město v jižním Švédsku, hlavní město stejnojmenné provincie, ležící na jižním konci jezera Vättern. Podle statistiky z roku 2021 zde žije 100 259 obyvatel. Město je známé jako průmyslové a logistické centrum. Vysokoškolské vzdělání zajišťuje zdejší univerzitu. Ve městě působí klub ledního hokeje HV71, který opakovaně vyhrál švédskou ligu, dále v něm hraje florbalový klub Jönköpings IK.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Jönköping leží ve vnitrozemí jižního Švédska u druhého největšího švédského jezera Vättern. Podnebí je dle Köppenovy klasifikace vlhké kontinentální s dlouhými studenými zimami a krátkými teplými léty (období let 1961–1990).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jönköping je významný dopravní uzel. Přes město prochází evropská silnice E4 vedoucí z Helsingborgu do Stockholmu, Riksväg 40Göteborgu do Västerviku a Riksväg 26Halmstadu do Mory. Přes město prochází Jönköpingská dráha (Jönköpingsbanan) vedoucí z Nässjö do Falköpingu a Vaggerydská dráha (Vaggerydsbanan) spojující Vaggeryd s Jönköpingem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Univerzitní kampus na poloostrově Högskolan
Skanzen v parku Ryggåsstugan

Jönköping se poprvé připomíná roku 1278 jako hrad (castro Junakøpung), v roce 1284 byl prvním sídlem ve Švédsku, jemuž král Magnus III. udělil městská práva. Hlavním zdrojem obživy obyvatel byly po staletí těžba a zpracování dřeva. Strategická poloha města měla vliv na časté vpády dánských vojsk, která během 16.-18. století město několikrát vypálila či vyrabovala. V roce 1809 zde byla podepsána mírová smlouva o ukončení švédsko-dánské války.

Mezi lety 1845–1970 bylo město známé výrobou bezpečnostních zápalek.[1]. Patent na tyto zápalky bez samovznětlivého bílého fosforu dostal švédský obchodník Carl Frans Lundström roku 1841. Zdejší továrna patřila k prvním producentům v Evropě. V roce 1977 byla založena univerzita, která má v současnosti čtyři fakulty (lékařskou, obchodní, inženýrskou a pedagogickou).

V současnosti město patří k důležitým logistickým uzlům s centrálními skladišti společností, jako jsou Elkjøp, IKEA, Electrolux a Husqvarna.

Památky a muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Luteránský kostel Žofie Nasavské – stavba z roku 1888 ve stylu novogotiky; věž o výšce 72 metrů je dominantou starého města; sklomalby roku 1890 dodal mnichovský výtvarní Franz Xaver Zettler; kostel byl nazván na počest tehdy vládnoucí královny–vdovy Žofie.
  • V městském parku Ryggåsstuganː
    • Muzeum v přírodě (skanzen)
    • Muzeum dřevařství a zápalek
    • Muzeum firmy Husquarna

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OHLSEN, Becky; KAMINSKI, Anna; LUNDGREN, K. Lonely Planet Sweden. 5th. vyd. [s.l.]: Lonely Planet, June 1, 2012. ISBN 1741797268. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]