Hovorčovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hovorčovice
Náves ve středu obce
Náves ve středu obce
Znak obce HovorčoviceVlajka obce Hovorčovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 561 (2023)[1]
Rozloha2,14 km²[2]
Katastrální územíHovorčovice
Nadmořská výška226 m n. m.
PSČ250 64
Počet domů913 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRevoluční 33
Hovorčovice
250 64 Měšice u Prahy
ou@hovorcovice.cz
StarostaPavel Budín
Oficiální web: www.hovorcovice.cz
Hovorčovice na mapě
Hovorčovice
Hovorčovice
Další údaje
Kód obce538230
Kód části obce46388
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hovorčovice, dříve také Hovorčeves (něm. Hovortzovitz) se nachází při hranicích hlavního města Prahy asi dvanáct kilometrů severovýchodně od centra Prahy a jedenáct kilometrů západně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslavokrese Praha-východ, na území spravovaném obecním úřadem ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, kraj Středočeský. V obci pramení Hovorčovický potok. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1088, kdy patřila kapitole Vyšehradské.

Ve 30. letech 20. století vyráběla v Hovorčovicích firma „Bratři Bradáčové“ fotoaparáty značky Kamarád.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ
  • 2003 Středočeský kraj, obecní úřad Brandýs nad Labem-Stará Boleslav[10]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Hovorčovice (350 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] holič, 2 hostince, obuvník, obchod s palivem, obchod s lahvovým pivem, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkostatek Schöller.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel Narození svatého Jana Křtitele

Původně raně gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele z konce 13. století byl goticky přestavěn roku 1392 a barokně upraven roku 1784. Kostel stojí na návrší nad Starou návsí a je obklopen hřbitovem se dvěma prostými kaplemi ve hřbitovní zdi. Západní průčelí je hladké se štítem a gotickou čtverhrannou věží v JZ cípu kostela. Má prostou obdélnou loď s plochým stropem a barokními okny, obdélný presbytář s gotickou křížovou klenbou a na západě obdélnou předsíň. Hlavní oltář ze 2. poloviny 18. století tvoří menza a iluzivní malovaná architektura na stěně s novějším obrazem, kazatelna z téže doby.[12]

Znak a prapor[editovat | editovat zdroj]

Obecní znak a prapor převzal dne 14. srpna 2001 starosta obce Václav Stareček v Parlamentu České republiky z rukou Václava Klause.

Obecní znak Hovorčovic patří mezi takzvané znaky mluvící. V červeném poli je snížený zlatý ondřejský kříž, na jehož spodních ramenech je v oblouku zavěšena stříbrná hovořící páska. V horní části je umístěna stříbrná křticí miska s modrou vodou, kterou převyšuje zlatá šesticípá hvězda.

Ondřejský kříž je v tomto případě heraldickým vyjádřením zkřížených klíčů svatého Petra, symbolu vyšehradské kapituly, což symbolizuje první nepanovnické majitele obce. Mluvící páska má vztah ke jménu obce. Miska s vodou je symbolem patrona hovorčovického kostela svatého Jana Křtitele a hvězda znamená narození.

Obecní prapor v symbolice kopíruje znak.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť[editovat | editovat zdroj]

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km vede silnice I/9 Zdiby – Mělník – Česká Lípa – Rumburk.
  • Železnice – Obec Hovorčovice leží na železniční trati 070 Praha – Hovorčovice – Neratovice – Mladá Boleslav – Turnov. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava na ní byla zahájena v úseku Praha – Neratovice roku 1871. Na území obce je železniční zastávka Hovorčovice.

Veřejná doprava 2023[editovat | editovat zdroj]

  • Autobusová doprava – Do obce byly v roce 1992 zavedeny vůbec první spoje Pražské integrované dopravy v podobě linky 351; současně byla zavedena i druhá linka PID do Ořechu.[13] V obci mají zastávku příměstské autobusové linky Praha,Letňany – Neratovice žel. st. (linka 351) (denně mnoho spojů) (dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy) a Hovorčovice –Zlonín – Hovorčovice (linka 656) (v pracovních dnech 8 spojů) (dopravce Arriva Střední Čechy)
  • Železniční doprava – Po trati 070 vede linka S3 (Praha-Vršovice – Všetaty (- Mělník) / Mladá Boleslav (- Mladá Boleslav město)) v rámci pražského systému Esko. Zastávku Hovorčovice obsluhuje v pracovní dny 19 párů osobních vlaků, o víkendech 12 osobních vlaků. Rychlíky zastávku projíždějí.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 370. (česky a německy)
  12. E. Poche, Umělecké památky Čech I., str. 449.
  13. Stručný průvodce muzeem městské hromadné dopravy v Praze, Praha 2010, str. 5

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Hovorčeves. Sv. 11, str. 711
  • E. Poche, Umělecké památky Čech I. Praha: Academia 1977

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]