Hnutí nezúčastněných zemí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Státy sdružené v Hnutí nezúčastněných (stav 2005),
     Členské země
     Pozorovatelé bez plného členství

Hnutí nezúčastněných zemí (států) je mezinárodní organizace více než 100 států, které nejsou zapojeny do žádných mocenských bloků (v roce 2012 šlo o 120 členských a 17 pozorovatelských států). Vzniklo v roce 1961. Hnutí bylo reakcí některých zemí (Jugoslávie, Indie, Egypt, Kuba a mnohé asijské a africké státy) na polarizaci světa během studené války. Představitelé Hnutí nezúčastněných států toto dělení odmítli a rozhodli se pro budování vlastního bloku. Nemalý podíl na tom měl Josip Broz Tito, který se hlavně v 50. a 60. letech pokoušel šířit ideologii tehdejší Jugoslávie za její hranice, navazoval nové politické a hospodářské kontrakty a nabízel chudým africkým zemím pomoc. Později převzala iniciativu komunistická Kuba, po skončení kolonialismu se aktivněji zapojily i země Afriky.

Smysl organizace vyjadřuje havanská deklarace z roku 1979: „zajistit národní nezávislost, územní nedotknutelnost a bezpečnost nezúčastněných zemí v jejich úsilí proti imperialismu, kolonialismu, neokolonialismu, apartheidu, rasismu včetně sionismu a všem formám zahraniční agrese, okupace, dominance, vměšování nebo nadvlády, jakož i proti velmocem a politice bloků“. Hnutí zahrnuje téměř dvě třetiny členských států OSN s 55 % světové populace.[1]

Členské státy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hnutí nezúčastněných států [online]. Masarykova univerzita [cit. 2022-12-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]