Fluorid rtuťnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fluorid rtuťnatý
Obecné
Systematický názevFluorid rtuťnatý
Anglický názevMercury(II) fluoride
Sumární vzorecHgF2
VzhledBílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS7783-39-3
Vlastnosti
Molární hmotnost238,59 g/mol
Teplota rozkladu645 °C
Hustota9,073 g/cm³
Rozpustnost ve voděReaguje
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
rozpustný ve fluorovodíku
Struktura
Krystalová strukturaKrychlová plošně centrovaná
Hrana krystalové mřížkya=553,73 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−423 kJ/mol
Standardní molární entropie S°116,4 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−374,4 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,314 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid rtuťnatý je bílá krystalická látka, která vzniká přímým slučováním rtuti a fluoru.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Fluorid rtuťnatý je nejčastěji vyráběn reakcí oxidu rtuťnatého a fluorovodíku.

HgO + 2 HF → HgF2 + H2O

Fluorid rtuťnatý může být také získán fluorací chloridu rtuťnatého nebo oxidu rtuťnatého.

HgCl2 + F2 → HgF2 + Cl2
2 HgO + 2 F2 → 2 HgF2 + O2

Reakce[editovat | editovat zdroj]

S vodou reaguje za vzniku fluorovodíku a oxidu rtuťnatého:

HgF2 + H2O → 2 HF + HgO

Využití[editovat | editovat zdroj]

Fluorid rtuťnatý je selektivní fluorační činidlo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) fluoride na anglické Wikipedii.

  1. a b Mercuric fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.