Cherson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Chersonésos.
Cherson
Херсон
Cherson – znak
znak
Cherson – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška25 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastChersonská
RajónChersonský
Administrativní dělení3 městské rajóny: Dniprovskyj, Korabelnyj, Suvorovskyj
Cherson
Cherson
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha300,0 km²
Počet obyvatel279 131 (2022)
Hustota zalidnění1064 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci (76,5 %), Rusové (20 %), ostatní (2,9 %), Židé (0,6 %)
Správa
StarostaHalyna Luhová
Vznik1778
Oficiální webmiskrada.kherson.ua
Telefonní předvolba+380 552
PSČ73000
Označení vozidelBT a НТ / 22
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cherson (ukrajinsky i rusky Херсон) je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře. Cherson je střediskem Chersonské oblasti, přístavem, dopravním uzlem a průmyslovým i kulturním centrem. V současné době zde žije přibližně 279 tisíc obyvatel.[1] Pod správu Chersonské městské rady spadají také SMT Antonivka a Komyšany a 7 vesnic. V roce 2022 získalo čestný titul Město-hrdina Ukrajiny.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Starověká historie[editovat | editovat zdroj]

Území moderního města Cherson bylo osídleno již od předkřesťanských dob. První člověk se na tomto území objevil v době bronzové. V místě, kde se nacházela Chersonská pevnost, bylo nalezen skythské pohřebiště ze 3. století, nyní se nachází na jednom z centrálních parků (pevnost zbořena). Na starých mapách na místě moderního Chersonu a prakticky až do poloviny 18. stol. se nacházelo město Bilehowisce (Bilikhovychy, Bilkhovychy). [2]

Založení nového města[editovat | editovat zdroj]

Přístav, litografie z roku 1855

Město Cherson při starší vojenské pevnosti založila ruská carevna Kateřina Veliká po páté rusko-turecké válce v roce 1778, údajně na radu knížete Grigorije Potěmkina. Rusko-tureckou smlouvou získala také nový přístup k Černému moři. Název Cherson byl podle dobové módy převzat z antického města Chersonésos, které leželo v místech dnešního Sevastopolu.) Stavbu pevnosti vedl generál Ivan Alexandrovič Hannibal – bratranec ruského básníka Alexandra Sergejeviče Puškina. [2]

Roku 1803 se město stalo centrem gubernie zahrnující dnešní jižní Ukrajinu. Během 19. století se rozvinul přístav a obchod převážně se zemědělskými výrobky z přilehlých úrodných rovin.

V září 1783 byla z kotvišť loděnice admirality vypuštěna první velká loď s 66 děly, která nesla název „Слава Екатерины“ (v překladu „Kateřinina sláva“). O pět let později byla tato loď na žádost carevny přejmenována na „Преображeние Госпoдне“ ( „Proměnění Páně“). Významným organizátorem flotily byl admirál Semjon Ivanovič Mordvinov a také admirál Fjodor Fjodorovič Ušakov, který se nejen podílel na stavbě válečných lodí, ale také cvičil jejich posádky v boji proti osmanské flotile. [2]

První republika[editovat | editovat zdroj]

Zpráva o svržení samoděržaví v Chersonu byla přijata 2. března 1917. Po vyhlášení prvního „univerzála“ Ústřední rady byla úřadem ve městě prohlášena Ukrajinská zemská rada v čele s bývalým učitelem Čechovským.

Světové války a hladomor[editovat | editovat zdroj]

Za první světové války a občanské války bylo město postupně obsazeno několika armádami. Mezi válkami stihl většinu Ukrajiny uměle vyvolaný hladomor a nevyhnul se ani Chersonu. Od srpna 1941 do března 1944 byl Cherson okupován německým nacistickým vojskem.

Samostatná Ukrajina[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu SSSR a vytvoření nezávislé Ukrajiny nastal rozvrat řízené ekonomiky, Cherson docela stabilně přežil tuto ekonomickou a sociální krizi, zejména v průmyslu, ale i přes nové investice zahraničních (převážně ruských) firem je město stiženo úbytkem obyvatelstva. Známkou úbytku je i rozmach takzvaných brides agencies nabízejících bohatým Západoevropanům zprostředkování sňatku s místní ženou (1997), ale také například hromadný útěk Židů do Izraele (cca 5% města). [zdroj?]

Po roce 1991 zažil Cherson poměrně trvalý ekonomický a sociální rozvoj. Byla provedena restrukturalizace velkých chersonských podniků. Byly otevřeny nové závody, zejména automobilka SKIF a podnik Anto-Rus, který vyrábí autobusy. Loděnice obdržela mnoho zakázek ze zahraničí, do rafinérie přišli investoři z Ruska a Kazachstánu. Památník zakladatele města Potěmkina, zničený v roce 1920, byl znovuobnoven. V roce 2002 začala obnova pravoslavné katedrály Nanebevzetí Panny Marie, byla obnovena římskokatolická církev a postaven luteránský kostel. [3] [4]

Ruská invaze na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]

Město bylo obsazeno ruskými vojsky 2. března 2022 při bitvě o Cherson, která se setkala s odporem místních obyvatel. Ti například blokovali průjezd ruské vojenské kolony a rovněž proti ruské okupaci probíhaly protesty. Byly hlášeny případy znásilnění ze strany okupantů, údajně z jedenácti žen jen pět přežilo. Mezi oběťmi je i sedmnáctiletá dívka.[5]

Dne 11. listopadu 2022 bylo kolem poledne ohlášeno osvobození Chersonu ukrajinskou armádou poté, co po úspěšné ukrajinské protiofenzivě ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil vyklizení posledních okupovaných míst na pravém břehu Dněpru.[6]

Při ruské okupaci Chersonu byla 26. října 2022 ruskými okupanty rozebrána a odvezena socha při přípravě ústupu z Chersonu. Zůstal podstavec. Ve stejné době bylo odstraněno několik dalších památek a také ostatky Potěmkina.[7][8]

Vývoj městského znaku[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Rok Počet obyvatel Národnostní složení
1926 58 000 Ukrajinci 36%, Rusové 36%, Židé 25%
1939 97 800
1959 158 000 Ukrajinci 63%, Rusové 29%, Židé 6%
1979 331 000
1989 355 000
2005 319 278 Ukrajinci 76,5%, Rusové 20%, ostatní 3,5%

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Město si drží silnou pozici ve strojírenském (výroba kombajnů apod.), potravinářském průmyslu, metalurgii, výrobě a opravárenství lodí.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Cherson se brzy po svém založení stal významným kulturním střediskem, jímž je dosud. Sídlí zde oblastní hudebně-dramatické divadlo, loutkové divadlo a filharmonie.

  • Galerie Oleksije Šovkunenka

Školství[editovat | editovat zdroj]

Sídlí zde Chersonská, Technická a Agrární univerzita, Námořní akademie, hudební škola a mnoho odborných středních škol.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Katedrála sv. Kateřiny
  • Katedrála sv. Kateřiny – národní kulturní památka; v letech 1781–1786 ji dal postavit generál Ivan Abramovič Gannibal jako jednu z prvních klasicistních staveb na jižní Ukrajině, sochy vytvořil ruský sochař Gavrila Zamorajev (po roce 2002 nahrazeny kopiemi); v 19. století byla poškozena zemětřesením; roku 1918 zrušena a proměněna v muzeum ateismu; v roce 2002 rekonstruována; slavné hroby: Potěmkin, Gannibal
  • Chrám Kristova vzkříšení (Spaskyj sobor)
  • Římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, z roku 1781
  • Budova Námořní akademie
  • zbytky městského opevnění z 18. století
  • nemocnice, kasárna, okresní soud aj. veřejné budovy z konce 18. a z 19. století:
  • Městská duma (stará radnice) – historizující budova s věží, nyní sídlo muzea umění O. O. Šovkuněnka
  • starý městský hřbitov
  • Adžyholský maják, kovová konstrukce od Vladimira Šuchova z roku 1910.
  • Oblastní historické muzeum

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]