Anexe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anexe Havajské republiky Spojenými státy v roce 1898 na základě Newlandsovy rezoluce.

Anexe (latinsky ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku. Od dočasné vojenské okupace se liší tím, že anektované území se začleňuje do území a správy anektujícího státu.

Mezinárodní právo[editovat | editovat zdroj]

Východní Jeruzalém anektovaný v roce 1967 Izraelem.

Podle Ottova slovníku z roku 1889 je anexe legitimní, pokud je založena na výsledku předchozího referenda, konaného v souladu s právním řádem státu, jehož území bylo anektováno, kdežto pokud se děje jednostranným prohlášením anektujícího státu, je hrubým porušením suverenity státu.[1] Mnohdy je anexe spojena s válkou nebo použitím či hrozbou síly, například když vítěz války částečně nebo úplně anektuje území protivníka.[2]

Podle Charty Spojených národů z roku 1945 je každé použití nebo hrozba násilím vůči teritoriální celistvosti nějakého státu zakázána.[3] Z toho plyne zákaz každé okupace a anexe, která se pokládá moderním mezinárodním právem za agresi.[4]

Příklady anexe od roku 1945[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, heslo Annexe.
  2. Žaloudek, Encyklopedie politiky, str. 21.
  3. Charta Spojených národů, čl. 2. odst. 4.
  4. Potočný, M., Ondřej, J. Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část. Praha: C. H. Beck, 2006, ISBN 80-7179-536-4, str. 31, 133.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Annexe v mezinárodním právu. Sv. 2, str. 410
  • K. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]