Žižkovský vysílač
| Žižkovský vysílač | |
|---|---|
 Věž Žižkovského vysílače | |
| Základní informace | |
| Konstrukce | ocelobetonová |
| Kóta paty | 258,4 m n. m. |
| Rok vzniku | 1985–1992 |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 3 |
| Souřadnice | 50°4′51″ s. š., 14°27′5″ v. d. |
  Žižkovský vysílač Žižkovský vysílač, Praha | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | 216 m |
| Počet schodů | schodiště je jen nouzové |
| Počet výtahů | 3 |
| Počet vyhlídkových plošin | 1 |
| Stav | přístupná |
| Poznámka | |
| nejvýše položená vyhlídková plošina v ČR (93 m) | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Žižkovský vysílač (též Žižkovská televizní věž, Žižkovská věž či TVPM) je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší stavbou (216 m) ve městě, obsahuje tedy i nejvyšší stabilní bod ve městě – kótu 474 m n. m. Leží na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v oblasti Mahlerových sadů. Byla postavena v letech 1985 až 1992 Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta Václava Aulického, statika Jiřího Kozáka a Alexe Béma.[1][2]
Majitelem věže a provozovatelem vysílací části je společnost České Radiokomunikace.
Technický popis[editovat | editovat zdroj]
Samotné technické řešení přineslo několik novinek a dokonce i patentů.
Základová železobetonová deska, o průměru 30 m a tloušťce 4 m, se nalézá v hloubce 15 m pod původním povrchem. Svislá konstrukce se skládá ze tří válcových ocelových tubusů, tvořených soustřednými ocelovými rourami, jejichž meziprostor tloušťky 25 až 30 cm je vylit betonem.[2][3][4]. Dva vedlejší tubusy (jeden s nouzovým schodištěm, druhý se služebním výtahem) mají průměr 4,8 m a dosahují společně výšky 134 metrů. Hlavní tubus (se dvěma rychlovýtahy) má průměr 6,4 m a přechází do anténního nástavce sahajícího do výšky 216 metrů, ve kterém je zavěšen kyvadlový tlumič kmitů o hmotnosti 900 kg – díky němu činí maximální rozkmit špičky vysílače ve větru pouze 20 cm (netlumený výkyv by teoreticky činil až 120 cm).[5]
Na tyto svislé tubusy jsou pak zavěšeny tři kabiny s trojramenným půdorysem: ve výšce 66 metrů se nachází panoramatická restaurace „Oblaca“ (s barem a bistrem), ve výšce 93 metrů vyhlídková kabina s dohledností až 100 km a nejvýše je umístěna (veřejnosti běžně nepřístupná) dvouposchoďová kabina s vysílací technikou, na kterou navazují tři otevřené plošiny (nejvyšší ve 120 metrech) s přijímacími i vysílacími anténami.[5] Při rekonstrukci v letech 2011–2012 vzniklo přímo nad restaurací luxusní hotelové apartmá.[6] Vyhlídková kabina i restaurace byly dimenzovány na 40–50 osob, což odpovídalo běžné velikosti turistického autobusu – počítalo se totiž s využitím jako atrakce pro zahraniční turisty. Další zajímavostí je tepelný komfort kabin, které byly zkonstruovány jako víceplášťové, chlazené pomocí komínového efektu a vytápěné odpadním teplem z vysílací techniky – zhruba do teploty -5 °C tak není potřeba žádný dodatečný zdroj vytápění. K zaobleným tvarům kabin, bez jakýchkoliv přechodových hran a rohových spojů, architekta Aulického inspirovala návštěva kotlárny Vítkovických železáren, kde podobné tvary běžně kovali z ocelových plátů.[7]
Z anténního nástavce vysílají v digitálních multiplexech televizní a rozhlasové stanice. Analogové televizní vysílání bylo definitivně ukončeno 30. dubna 2009, analogově v pásmu VKV odtud vysílá šest rozhlasových stanic. Dále jsou zde vysílače mobilních operátorů a také se zde měří kvalita ovzduší v Praze.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Plány[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1974 se datovala potřeba výkonného vysílače rozhlasového a televizního signálu pro obyvatele Prahy. Osazení vysílače do Petřínské rozhledny bylo nutno chápat jako provizorium a tak tehdejší Ministerstvo spojů už od roku 1975 prosazovalo návrh Hutních montáží Ostrava na stavbu 160 m vysokého ocelového stožáru – také na Petříně, aby podnik Kovoslužba nebyl nucen přesměrovávat antény desetitisícům domácností[8]. Tomuto nápadu se však silně a účinně bránili památkáři, kteří roku 1983 definitivně uspěli a po delších debatách byla pro vysílač vybrána lokalita (tehdy zpustlých) Mahlerových sadů,[9] Z technických důvodů by přitom bylo vhodnější vysílač umístit ještě o kilometr dál na Vrch svatého Kříže, kde by k dostatečnému pokrytí Prahy signálem stačila výška o téměř třicet metrů nižší.[7]
Tehdy bylo vypočteno, že pro dokonalé pokrytí Prahy signálem ze Žižkova musí být anténa nejméně ve výšce 200 m nad terénem. Architekt Václav Aulický vypracoval zhruba dvacet různých návrhů, např. štíhlý hyperboloid nebo „jehlu s jablkem“. Přes tlak radiokomunikací, které by se spokojily s obyčejným železobetonovým stožárem a kabinou, zvítězila světově unikátní[pozn. 1] futuristická varianta subtilní a přitom stabilní třísloupové konstrukce, která připomíná startující raketu. Václav Aulický a konstruktér Juraj Kozák tehdy úspěšně argumentovali tím, že jednostožárový železobetonový vysílač by byl příliš masivní a v pražském ovzduší, tehdy plném exhalací z průmyslu i lokálních topenišť, by materiál velmi rychle degradoval. Třísloupová ocelobetonová konstrukce tak znamená mnohem menší zásah do pražského panoramatu, má vyšší aerodynamickou stabilitu a její technické provedení, s ochrannými laminátovými vrstvami, přinese i vyšší užitnou hodnotu a trvanlivost,[4] tři tubusy navíc obsahují tři samostatné chráněné únikové cesty pro případ požáru.[7]
Podobu a umístění vysílače definitivně schválila federální vláda ČSSR svým usnesením č. 71/1983, které předpokládalo investiční náklady 250 milionů Kčs a uvedení do provozu k 1. lednu 1991.[8]
Výstavba[editovat | editovat zdroj]
Investorem vysílače byla Správa radiokomunikací Praha. Základní kámen vysílače byl položen v říjnu 1985. Výstavba probíhala poměrně rychle, přestože ji doprovázely mnohé spory a negativní hodnocení: například situování stavby na místě bývalého židovského hřbitova si vynutilo dohled představitelů Židovské obce při výkopových pracích a nalezené ostatky byly posléze pohřbívány na Novém židovském hřbitově na Olšanech, což ovšem nebylo ze strany stavitele dodržováno a došlo tak k definitivnímu zničení cenných hrobů a náhrobků bez jakékoliv možnosti dokumentace Památkovým ústavem či Židovským muzeem.[10]
20. prosince 1988 byla dokončena hrubá stavba hlavní konstrukce, a to dosažením kóty 193 m nad terénem.[11] Výstavba tak byla v předstihu oproti harmonogramu a na jaře 1989 bylo oznámeno půlroční zkrácení původně uváděného termínu uvedení do provozu. Zároveň ale vyvstal problém s budoucím příjmem: komunální podnik Kovoslužba Praha oznámil, že úpravy rozvodů společných televizních antén a jejich přesměrování z Petřína na Žižkov budou stát odhadem 77 milionů Kčs a požadoval jejich uhrazení po Správě radiokomunikací coby investorovi. Správa to pochopitelně odmítla, neboť byla zodpovědná za vysílání, nikoliv za příjem. Další návrh Kovoslužby, aby byla akce zaplacena z Fondu údržby OPBH a bytových družstev, zamítl Národní výbor hlavního města Prahy. Nakonec tuto akci pro občany Prahy zaplatilo federální ministerstvo financí.[8]
Kabiny a plošiny byly montovány přímo na zemi a poté jeřábem vytaženy na místo určení.[7]
Společenské změny konce roku 1989 přinesly vlnu občanských protestů proti této stavbě a zastavení prací. Zněly i nekompromisní hlasy požadující zbourání vysílače, projednávala se také hrozba elektromagnetického zatížení okolí, tu však zvláštní komise vyvrátila, protože výkon vysílače byl hluboko pod přísnými hygienickými limity[12]. Až v průběhu roku 1990 se práce znovu rozeběhly, začala být osazována a oživována vysílací technika a v březnu 1991, tedy s více než dvouměsíčním zpožděním oproti původnímu plánu, započal zkušební vysílací provoz, od 3. května 1991 (38 let a 2 dny po oficiálním zahájení TV vysílání v Československu) přešel do standardního režimu a 17. února 1992 byl vysílač, resp. jeho restaurační a vyhlídková část, oficiálně otevřen pro veřejnost.[3][4]
Miminka[editovat | editovat zdroj]
Dne 29. května 2000 bylo na pilíře umístěno dílo Davida Černého zvané „Miminka“,[13] v počtu 10 obřích laminátových postaviček, znázorňující batolata lezoucí nahoru a dolů. Tehdy se počítalo s tím, že budou na své místě pouze rok, a proto byla instalována pouze pomocí opásání přes tubus. Protože se dílo setkalo s pozitivním ohlasem veřejnosti, bylo v roce 2001 nainstalováno natrvalo s upevněním pomocí nastřelených hřebů[5]. Dne 2. října 2017 byla miminka sundána kvůli údržbě a obnově,[14] která měla trvat do jara 2018 – při renovaci se však ukázalo, že figury jsou neopravitelné, proto byla vyrobena miminka zcela nová a na věž byla osazena koncem března 2019.[15]
Architekt žižkovské věže Václav Aulický se nechal slyšet, že miminka instalovaná na vysílači se mu líbí – dobře podle něj zapadají do celkové hi-tech vizáže celé budovy.[16]
Není to jediný umělecký počin, který věž vyprovokovala: režisér Jan Němec ve vysílači natočil některé scény filmu V žáru královské lásky. Zpěvačka Monika Načeva na anténní plošině vysílače natočila některé scény k videoklipu Měsíc.[5]
Nasvícení[editovat | editovat zdroj]
Od 22. května 2006, u příležitosti 125. výročí povýšení Žižkova na město a 15. výročí zprovoznění vysílače, je vysílač každý den různobarevně nasvícen ve spodních částech plošin, a to zpravidla v barvách státní trikolóry (které v době instalace byly zároveň i firemními barvami Českých Radiokomunikací coby provozovatele a majitele věže).[17]
Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]
V letech 2011 až 2012 prošla Žižkovská věž velkou rekonstrukcí. V roce 2010 si objekt pronajala společnost Oreathea, která se rozhodla přestavět interiéry. Na jaře 2011 začala rekonstrukce, byly odstraněny zbytečné místnosti. Došlo k modernizaci všech vnitřních prostor, především restaurace a vyhlídky. Uvnitř věže vznikl luxusní hotel s jedním pokojem a dvěma lůžky. Po rekonstrukci věže došlo také k revitalizaci jejího okolí, například přilehlého parku.
Ohlas[editovat | editovat zdroj]
Stavba je kontroverzní, neboť kvůli ní byl zničen Starý olšanský židovský hřbitov, na jehož místě stojí.[10]
Tím, že byl vysílač stavěn na konci éry reálného socialismu, vysloužil si mezi veřejností nejméně dvě posměšné přezdívky narážející na představitele strany a vlády: Jakešův prst se vztahoval na generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, Biľakova jehla zase na člena předsednictva FS ČSSR Vasila Biľaka, původem vyučeného krejčího[12]. Další přezdívky jako raketa a Bajkonur pak už jen odkazovaly na štíhlý vysoký tvar tubusů, připomínající kosmickou raketu před startem.
V revolučním období na přelomu 80. a 90. let přišel publicista Jaroslav Veis s populárním řešením dvou kontroverzních a vlekoucích se staveb socialismu, Strahovského tunelu a žižkovské televizní věže. Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny navrhl žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu. Po letech bylo autorství této myšlenky přisuzováno Ludvíku Vaculíkovi.[18]
Podle ankety uspořádané australským serverem VirtualTourist.com je žižkovský vysílač druhou nejošklivější stavbou světa (hned po baltimorském divadlu[pozn. 2])[19] a batolata Davida Černého jsou v popisu výslovně zmíněna takto: Je už sama o sobě dost ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z hrůzného pohledu proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou.[20]
Sám Černý považuje vysílač za něco divného, protlačeného bolševikem,[12] naopak Aulický tvrdí, že vysílač na Žižkově vznikl komunistům navzdory.[9]
Vysílané stanice[editovat | editovat zdroj]
Televize[editovat | editovat zdroj]
Přehled televizních multiplexů vysílaných z Žižkovského vysílače:[21][22]
| Multiplex | Kanál | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
|---|---|---|---|---|---|
| DVB-T2 | Multiplex 21 | 26 | 514 MHz | 32 kW | vertikální |
| DVB-T2 | Multiplex 22 | 40 | 626 MHz | 32 kW | vertikální |
| DVB-T2 | Multiplex 23 | 23 | 490 MHz | 32 kW | vertikální |
| DVB-T2 | Regionální síť 4 | 46 | 674 MHz | 10 kW | vertikální |
| DVB-T | Regionální síť 12 | 47 | 682 MHz | 5 kW | vertikální |
Rozhlas[editovat | editovat zdroj]
Přehled rozhlasových stanic vysílaných z Žižkovského vysílače:[22]
| Stanice | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
|---|---|---|---|---|
| FM | ČRo Plus | 92,6 MHz | 5 kW | horizontální |
| FM | Hitrádio City 93,7 FM | 93,7 MHz | 5 kW | horizontální |
| FM | ČRo Radiožurnál | 94,6 MHz | 5 kW | horizontální |
| FM | Rádio Impuls | 96,6 MHz | 5 kW | horizontální |
| FM | Frekvence 1 | 102,5 MHz | 5 kW | horizontální |
| FM | ČRo Vltava | 105 MHz | 5 kW | horizontální |
Ze Žižkova se vysílá i digitální rozhlas DAB+:[22][23]
| Multiplex | Kanál | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
|---|---|---|---|---|---|
| DAB+ | ČRo DAB+ | 12C | 227,360 MHz | 20 kW | vertikální |
| DAB+ | ČRa DAB+ | 7A | 188,928 MHz | 0,8 kW | vertikální |
Ve vyhlídkovém patře bylo od srpna 2015 do prosince 2018 umístěno televizní studio, ze kterého Česká televize vysílala přímým přenosem politický diskusní pořad Otázky Václava Moravce.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Žižkovský vysílač od západu z Petřínské rozhledny (v pozadí vysílač Liblice B) -
Pohled na vysílač od západu z ulic Žižkova -
Miminka Davida Černého -
Panorama Prahy s Žižkovskou věží v zimě, 1. 3. 2016 -
Patra vysílače -
Pohled z vyhlídkové kabiny na Prahu ve směru na Petřín -
„Noční trikolóra“ - nasvětlení vysílače v národních barvách -
Žižkovský vysílač, pohled z pražské ZOO
Nejbližší vysílače[editovat | editovat zdroj]
Nejbližší významné vysílače a vzdálenost k nim:
|
Buková hora 67,6 km |
Ještěd 81,2 km |
Černá hora 111,4 km |
|
| Krašov 98,5 km |
|
Krásné 96,5 km | ||
 .svg) 
| ||||
| ||||
| Cukrák 17,5 km |
Mezivrata 55,5 km |
Javořice 115,1 km |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ T. č. není známo, že by v té době existovalo podobné řešení vysílacích a komerčních prostor kdekoliv ve světě.
- ↑ Baltimorské divadlo Morris A. Mechanic Theatre nebylo již nějakou dobu používáno a bylo poté, v roce 2015 až lednu 2016, strženo.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JANČAR, Rostislav. Uvnitř Žižkovské věže, kde se 20 let nesmělo fotit. iDnes.cz [online]. 2012-2-17 [cit. 2012-2-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Žižkovská televizní věž a vysílač v Praze-Žižkově - fandovské stránky
- ↑ a b Žižkovský vysílač funguje už dvě desetiletí. Dumabyt.cz [online]. 2012-02-16 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c VÁŇA, Radek. Nepřehlédnutelný žižkovský vysílač. Dumazahrada.cz [online]. 2009-08-27 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Český rozhlas Praha: RozHraní – magazín zajímavostí o rozhlase, vysíláno 2. 3. 2007.
- ↑ MĚŘIČKA, Aleš. Z ošklivého "Jakešova prstu" je sídlo luxusu. V žižkovském vysílači bude i domácí sluha. [noviny] [online]. 2012-10-30 [cit. 2015-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Český rozhlas Dvojka: RozHraní: Před 20 lety byl do provozu uveden pražský vysílač na Žižkově, vysíláno 10. 3. 2012 – rozhovor s tvůrcem Václavem Aulickým přímo na vysílači
- ↑ a b c MANNOVÁ, Daniela. Příliš mnoho „kdyby“. Rudé právo [online]. 1989-03-11 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b MALINDA, Jan. Bajkonur a auta na Petříně? Tak mohla vypadat Praha.... iDnes.cz [online]. 2007-02-16 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.
- ↑ a b http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/kvuli-zizkovske-televizni-vezi-byl-znicen-zidovsky-hrbitov--1282518
- ↑ Československá televize: 193 metry nad Prahou
- ↑ a b c ŠVARC, Petr. Jak Jakešův prst navždy změnil panorama Prahy. iDnes.cz [online]. 2006-03-03 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.
- ↑ 20. Metro. 29. květen 2020, čís. 102, s. 7.
- ↑ Mimina z žižkovské věže jdou na údržbu, vrátí se na jaře. Archiweb.cz [online]. 2017-10-02 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online.
- ↑ (rsr). Horolezci instalují na žižkovskou věž miminka, vrací je tam po dvou letech. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-22 [cit. 2019-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Žižkovský vysílač jsem původně navrhovat nechtěl, rozumné výškové stavby do Prahy ale patří, říká architekt Václav Aulický. Radio Wave [online]. 2020-09-03 [cit. 2020-10-03]. Dostupné online.
- ↑ České radiokomunikace věnují Pražanům stálé slavnostní osvětlení žižkovské věže. Měšec.cz [online]. 2006-05-22 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Veis: O žižkovské věži a pražském tunelu Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine., Český rozhlas, 20. 12. 2012
- ↑ Žižkovská věž je druhou nejošklivější stavbou světa. ČT24 [online]. 2009-11-20 [cit. 2017-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-12.
- ↑ Žižkovský vysílač je druhou nejošklivější stavbou světa. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-11-20 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Český telekomunikační úřad - Zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání v ČR. dtv.ctu.cz [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c fmscan.org [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ GSMweb.cz. www.gsmweb.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žižkovský vysílač na Wikimedia Commons - Internetové stránky Tower Park Praha
- Sférické panorama Prahy z Žižkovského vysílače na Virtuální Praha stověžatá Archivováno 18. 1. 2018 na Wayback Machine.
- Sférické panorama Praha z Žižkovského vysílače na 360 cities
- Žižkovská věž, dokument ČT
- Rozhovor s Václavem Aulickým na DVTV
- Adam Gebrian: Žižkovský vysílač: Budova, kterou buď milujete, nebo nesnášíte na YouTube
