Štěpánov (okres Olomouc)
| Štěpánov | |
|---|---|
 Kostel sv. Vavřince | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Olomouc |
| Obec s rozšířenou působností | Olomouc (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°41′3″ s. š., 17°13′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 553 (2023)[1] |
| Rozloha | 26,84 km²[2] |
| Nadmořská výška | 232 m n. m. |
| PSČ | 783 13 |
| Počet domů | 953 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Horní 444/7 783 13 Štěpánov starosta@stepanov.cz |
| Starosta | Mgr. Jiří Šindler |
| Oficiální web: www | |
  Štěpánov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 505161 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěpánov (moravsky Ščepánov, německy Stefanau) je město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží na Hané přibližně deset kilometrů severně od Olomouce, deset kilometrů východně od Litovle a šest kilometrů jihozápadně od Šternberka. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel.
Katastrem města, které se skládá z několika dříve samostatných obcí, protékají řeky Morava a Oskava i říčka Sitka. Území města zasahuje též do chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Štěpánovem prochází železniční trať Česká Třebová – Přerov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci je v donační listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1201, kterou Štěpánov daroval klášteru Hradisko. Postupně rozšiřovaná vesnice klášteru zůstala až do jeho zrušení roku 1784, poté ji spravoval státní náboženský fond, od kterého ji v roce 1826 odkoupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Nepatřila mu ovšem dlouho, již v roce 1850 při vzniku obecních samospráv se ze Štěpánova stala samostatná obec v politickém a soudním okrese Šternberk.[4]
Relativně velká obec, převážně českého charakteru, ale s německou menšinou, dosáhla značného rozvoje po roce 1842, kdy zde František Klein založil známé železárny. Důvodem bylo výhodné železniční spojení Vídeň–Olomouc–Praha, které poskytla tehdy budovaná Severní dráha císaře Ferdinanda. Ovšem za velké hospodářské krize v roce 1932 železárny svůj provoz ukončily.[4]
V roce 1938 byl ve Štěpánově internační tábor pro henleinovce.[5][6] V roce 1939 pak prostory bývalých železáren bratří Kleinů sloužily několik měsíců jako prostor koncentračního tábora (pojmenování převzato z dobového tisku) pro shromažďování především židovského obyvatelstva Olomouce a okolí před odsunem do dalších koncentračních táborů. V letech 1945–1946 se areál železáren naopak využíval pro internační tábor Němců v souvislosti s jejich pracovním začleněním a později odsunem.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 2 692 | 2 656 | 2 695 | 2 897 | 2 813 | 2 960 | 3 203[p 2] | 2 427 | 2 746 | 2 647 | 4 200 | 3 312 | 3 329 | 3 274 | 3 389 |
| Domů | 175 | 212 | 228 | 251 | 300 | 325 | 419 | 496 | 550 | 565 | 886 | 794 | 839 | 907 | 952 |
- ↑ Údaje podle aktuálního vymezení obce (1960 připojeny Březce, 1974 Moravská Huzová, 1976–1990 Liboš).
- ↑ Z toho 2 794 osob národnosti československé, 384 německé a 25 ostatních.[10]
Městská správa[editovat | editovat zdroj]
Dne 22. července 2020 se Štěpánov stal městem.[11]
Části města[editovat | editovat zdroj]
- Štěpánov (něm. Stefanau nebo Stephanau)
- Březce (něm. Bresetz)
- Moravská Huzová (něm. Mährisch Hause); zahrnuje také vesnici Stádlo (něm. Staadl) a osadu Benátky (něm. Benatek)
Součástí města jsou i Hutě, ačkoli nejde o evidenční část obce. Je to původně dělnická kolonie a nachází se mezi dřívějšími železárnami, vlakovým nádražím a částí Březce.
Březce byly ke Štěpánovu připojeny v roce 1960, Moravská Huzová i se Stádlem a Benátkami roku 1974. Od roku 1976 byla součástí obce také Liboš, ta se však koncem roku 1990 opět osamostatnila.[12]
Městské symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 1996.[13]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Ve Štěpánově jsou tři kostely:
- římskokatolický farní kostel sv. Vavřince, barokní, postaven v letech 1772–1787
- německý kostel sv. Barbory, novogotický z roku 1875, postaven jako součást místních železáren. V tomto již odsvěceném kostele, jako jednom z mála, město Štěpánov nabízí prostory ke svatebním a jiným obřadům.
- pravoslavný chrám sv. Prokopa Sázavského z roku 1928
Dále se zde nachází např. socha T. G. Masaryka nebo busta Antonína Švehly, součást původního sousoší z 30. let 20. století.[4]
Společenský život[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1882 ve městě působí Sbor dobrovolných hasičů. Nachází se zde také základna Armády ČR, která pořádá vojenská cvičení.[14] Samospráva města od roku 2010 pravidelně vyvěšuje moravskou vlajku.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Nejvýznamnější úlohu hraje doprava železniční. Štěpánovem prochází páteřní koridorová trať Olomouc–Praha. Osobní vlaky zastavují ve Štěpánově hodinovém taktu s výjimkou dopoledních hodin. Na vlaky jsou z 60 % nasazovány elektrické jednotky řady 640, známé jako RegioPanter. Železniční spojení je třikrát rychlejší než autobusové. Zatímco vlak trasu Štěpánov – Olomouc hlavní nádraží absolvuje za 8 minut, autobus to stihne nejdříve za 26 minut. Město je řada domů postavených kolem cesty v délce zhruba 3 kilometrů, přechody pro chodce jsou od sebe zhruba kilometr a půl. Okolo ní parkují auta. Středem města vede hlavní cesta bez retardérů či rychlostních kamer. Mezi částmi Štěpánov a Březce je cesta s rychlostí 70 kilometrů za hodinu, chodí zde lidé na cestu do školy/školky, či do práce. Není zde přechod pro chodce.[zdroj?]
V jižní části města se nachází stanice, jež byla v letech 2002–2004 kompletně rekonstruována včetně nádražní budovy. V roce 2008 byla ukončena služba výpravčího a byla uzavřena pokladna. Čekárna pro cestující vydržela v provozu až do 1. dubna 2012, kdy byla z důvodu rostoucích nákladů a nepřispívání obce Štěpánov na údržbu z rozhodnutí RSM v Olomouci uzavřena. Zanikla tím poslední služba pro cestující a nádražní budova, která je kulturní památkou a v roce 2002 byla nákladně opravena, začala opět chátrat.[zdroj?]
Ve Štěpánově jsou též provozovány tyto autobusové linky:
- 890364 Uničov - Štěpánov – Olomouc
- 891364 Uničov – Štěpánov – Olomouc
- 329 Šternberk – Lužice – Moravská Huzová – Štěpánov – Benátky
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František kardinál Tomášek (1899–1992), arcibiskup pražský a primas český. V letech 1954–1965 působil jako administrátor farnosti Moravská Huzová.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c KOUDELA, Miroslav. Štěpánov. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 125.
- ↑ a b Zdeněk Jeník: Češi a Němci dříve a dnes: problémy národní identity a vzájemných vztahů Čechů a Němců: sborník statí ze semináře k česko-německým vztahům konaného 14. 9. 2000 v Krnově. Open Education & Sciences, Opava, 2000, 222 s.
- ↑ Za zdmi štěpánovských železáren trpěly stovky lidí. Olomoucký deník. 2018-05-06. Dostupné online [cit. 2020-06-26].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 657, 660–661.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 100.
- ↑ Rozhodnutí předsedy PS č. 62 k stanovení obce Štěpánov městem [online]. Psp.cz, 2020-07-22 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 62, 281, 329.
- ↑ Udělené symboly – Štěpánov [online]. 1996-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ FOTO: Armáda cvičí ve Štěpánově potlačení demonstrace. Deník.cz [online]. 2011-09-08 [cit. 2011-09-16]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOUDELA, Miroslav; KRÁČMAR, Jiří. Paměti obce Štěpánova. Olomouc: Danal, 1997. 92 s. ISBN 80-85973-28-6.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpánov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Štěpanov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Štěpánov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
