2006 BV39 (planetka)
| 2006 BV39 | |
|---|---|
| Identifikátory | |
| Typ | planetka |
| Předběžné označení | 2006 BV39 |
| Objeveno | |
| Datum | 26. ledna 2006 |
| Místo | Kitt Peak |
| Objevitel | T. H. Bressi, M. T. Read |
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Velká poloosa | 171 148 837 km 1,144 059 au |
| Výstřednost | 0,270 819 |
| Perihel | 124 798 397 km 0,8342 au |
| Afel | 217 499 277 km 1,4539 au |
| Perioda (oběžná doba) | 463,31 d (1,22 a) |
| Sklon dráhy | |
| - k ekliptice | 0,7366° |
| Délka vzestupného uzlu | 127,163° |
| Argument šířky perihelu | 70,724° |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Absolutní hvězdná velikost | 29,06 |
| Rovníkový průměr | 0,005 až 0,012 km |
2006 BV39 je planetka Apollonovy skupiny, patřící současně mezi objekty pravidelně se přibližující k Zemi (NEO) a tedy i mezi potenciálně nebezpečná tělesa (PHA). Její dráha dosud není definitivně stanovena, proto jí nebylo dosud přiděleno katalogové číslo.
Popis objektu[editovat | editovat zdroj]
Vzhledem k tomu, že byla pozorována pouze po dobu dvou dní, nebylo možno provést spektroskopický výzkum. Proto o jejím chemickém složení není nic známo. Její průměr je odhadován na základě hvězdné velikosti a protože není známo ani albedo jejího povrchu, je proto značně nejistý.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Planetka byla poprvé pozorována 26. ledna 2006 kolem 08:00 světového času (UTC) 1,8metrovým dalekohledem na Kitt Peak Observatory v rámci programu Spacewatch II. Objevili ji astronomové T. H. Bressi, M. T. Read. O dva dny později, 28. ledna v 07:28 UTC, prolétla v minimální vzdálenosti 330 tisíc kilometrů od středu Země, tedy blíže, než obíhá Měsíc, a opět se vzdálila do meziplanetárního prostoru. Naposledy byla pozorována ještě krátce před jejím maximálním přibliížením k Zemi, v 05:14 UTC a poté během obletu ještě téhož dne kolem 22:40 UTC astronomem Milošem Tichým z observatoře na jihočeské Kleti.
V minulosti prolétla již několikrát v blízkosti Země, naposledy v roce 1997, kdy ji minula v bezpečné vzdálenosti 23 milionu kilometrů. Před tím, v roce 1962, prolétla ve vzdálenosti přibližně 5,6 mil. km kolem Marsu, což poněkud změnilo její dráhu.
Výhled do budoucnosti[editovat | editovat zdroj]
Planetka se bude opakovaně přibližovat k Zemi, ale po zbytek tohoto století nás tyto průlety neohrozí. K nejtěsnějšímu průletu ve vzdálenosti 7,3 mil. km má dojít 24. června 2061. Mnohem zajímavější budou opakované průlety kolem Marsu v letech 2026, 2050, 2075 a 2099. Při posledním z těchto setkání mine Mars jen o 4 mil. km.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Asteroid 2006 BV39. - NEO page. NASA/JPL Archivováno 20. 3. 2009 na Wayback Machine. (anglicky)
- 2006 BV39. - NeoDys (anglicky)