1984 (film, 1984)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
1984
Původní název Nineteen Eighty-Four
Jazyk angličtina
Délka 113 minut
Žánr drama, romantický, sci-fi, thriller
Námět George Orwell
Scénář a režie Michael Radford
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role John Hurt
Richard Burton
Suzanna Hamilton
Cyril Cusack
Gregor Fisher
James Walker
Andrew Wilde
Produkce Simon Perry
Hudba Dominic Muldowney
Kamera Roger Deakins
Střih Rebecca Howard
Výroba a distribuce
Premiéra 14. říjen 1984
Distribuce Umbrella-Rosenblum Films Production
1984 na IMDb

1984 (v anglickém originále Nineteen Eighty-Four) je britská filmová adaptace známého románu 1984 George Orwella, kterou natočil Michael Radford v roce 1984.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Winston Smith (John Hurt) pracuje jako nevýznamný úředníček na Ministerstvu pravdy totalitní říše Oceánie, kde se zabývá falšováním minulosti. Chodu společnosti se účastní víceméně apaticky, vnitřně se od tohoto světa distancoval a snaží se zbavit všudypřítomného dozoru státní moci. Tajně si píše deník, aby tak uchoval minulost a ochránil ji před svévolnou manipulací. Tuto svoji činnosti se mu podaří skrýt před Velkým bratrem, bedlivě sledujícím každého a všechno.

Režim zakazuje svobodu myšlení i jakékoliv osobní pocity. Winston Smith se přesto zamiluje do mladé disidentky Julie (Suzanna Hamilton). U zastavárníka Charringtona (Cyril Cusack) si Smith pronajme místnost, která zdánlivě není střežena Velkým bratrem a Winstonovi a Julii pak slouží jako hnízdečko lásky. Zde poprvé prožívá Smith skutečně svobodné okamžiky.

Winston věří, že ve vzdělaném funkcionáři vládnoucí strany O'Brienovi (Richard Burton) nalezl sympatizanta hnutí odporu. Od O'Briena Winston dokonce získá knihu nenáviděného nepřítele státu Goldsteina. Winston se cítí stále jistěji, jenomže najednou je společně s Julií Charringtonem vyzrazen a vydán tajné policii. Jeho údajný přítel O'Brien ho podrobí krutému mučení kombinovanému s vymýváním mozku, kterým ho přesvědčí, že dvě a dvě může být pět a že Winston miluje Velkého bratra. Winston je propuštěn a slouží jako loutka pro propagandistické účely. Stejně dopadne i Julia, takže ačkoliv se opět setkají, společně pouze „litují“ svých prohřešků proti státu.

V hlavních rolích[editovat | editovat zdroj]

Natáčení[editovat | editovat zdroj]

Snímek byl natáčen na stejných místech (Londýn), kam umístil děj příběhu George Orwell, a dokonce v naprosto stejné době - v dubnučervnu 1984. Společnost Virgin Films financující film plánovala, že k filmu použije hudbu dua Eurythmics (ženská půlka dua, Annie Lennox, se také mihla ve filmu). Michael Radford s tím však nesouhlasil a o hudbu se tak postaral skladatel Dominic Muldowney. V původním filmu tak zbyla od dua Eurythmics pouze píseň k závěrečným titulkům Julia. Na později vydaném DVD se pak neobjevila ani ta. Přesto soundtrack vyšel, nese název For The Love Of Big Brother.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Snímek byl nominován za výpravu na cenu BAFTA, kterou ale nakonec získal film Vražedná pole.
  • Na festivalu FANTASPORTO (Festival Internacional de Cinema do Porto) byl John Hurt odměněn cenou pro nejlepšího herce ve sci-fi snímku. 1984 sám byl nominován na nejlepší film.
  • Na festivalu ve Valladolidu byli John Hurt a Richard Burton oceněni jako nejlepší herci.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jedná se už o druhé filmové zpracování slavného Orwellova románu. Roku 1956 vznikl film 1984 režiséra Michaela Andersona. Na rok 2009 se pak plánuje další adaptace tohoto zřejmě nejslavnějšího antiutopistického díla. Kromě toho vznikla roku 1954 i britská televizní verze knihy.
  • Role O'Briena byla tou poslední pro Richarda Burtona, jemuž je také snímek věnován.
  • Film se nevyhnul protisovětským narážkám - např. vojáci Oceánie používají sovětské helmy, které jsou proti těm opravdovým pouze začerněny.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]