1982

Demografický vývoj v Česku
1982
Střední stav obyvatel	10 314 321
Narození	142 518
Zemřelí	130 765
Přirozený přírůstek	10 973
Přírůstek stěhováním	1 748
Celkový přírůstek	12 721
	Tento box: zobrazit; diskuse;

1982
	Doprava;
	1982 v loďstvech; 1982 v dopravě; 1982 v letectví;
	Kultura;
	1982 ve filmu; 1982 v hudbě; 1982 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1981 \| 1983 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 ► ►►

1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Události

Československo

25.–30. ledna – V prostoru Prahy, Plzně, Karlových Varů, Liberce a Litoměřic se uskutečnilo vojenské cvičení států Varšavské smlouvy Družba 82. Zúčastnili se ho příslušníci pozemních vojsk a letectva československé, sovětské a maďarské armády. Cílem bylo zdokonalení součinnosti mezi veliteli spojeneckých armád v zimních podmínkách. Cvičení se zúčastnilo na 25 tis. vojáků.^[1]
11. února – V Praze byl dopaden sériový vrah Ladislav Hojer, který se v letech 1978 – 1981 na celém území republiky (v Děčíně, v Praze, v Brně a u Košic) dopustil nejméně 5 brutálních sexuálně motivovaných vražd žen. Doznal se také k 18 znásilněním. Šlo o primitivní, asociální, výrazně agresivní psychopatickou osobnost s absolutní citovou tupostí a sklony k nekrofilii. Svých zločinů se dopouštěl v příčetném stavu, vše měl dobře promyšlené. Městský soud v Praze ho odsoudil k trestu smrti, v srpnu 1986 byl popraven v Praze na Pankráci.^[2]
17. února – Na třídě Obránců míru v Praze 7 (dnes třída Milady Horákové) v prostoru kolejové výhybky do smyčky Špejchar došlo k vykolejení tramvajového vozu typu T1 jedoucího na lince č. 26 ze směru od Holešovic do Dejvic. Tramvaj se následovně prudce vychýlila z trasy směrem ke smyčce, vykolejila, převrátila se na bok a dosmýkala se až ke sloupu veřejného osvětlení na okraji vozovky, který porazila. Následkům nehody podlehlo 7 lidí, dalších 55 bylo zraněno. Důvodem vykolejení bylo špatné nastavení výhybky (směrem do smyčky, tramvaje v běžném provozu jezdily vždy rovně) a nadměrná rychlost tramvaje.^[3]
20. února – Zmocněnec československé vlády převzal ve Švýcarsku od zástupců vlád USA, Británie a Francie 18,4 tun československého měnového zlata, které bylo za druhé světové války uloupeno nacisty. Aktem byly zároveň vyrovnány otevřené majetkoprávní vztahy mezi ČSSR na jedné straně a Velkou Británií a USA na straně druhé, které vznikly v průběhu a po skončení druhé světové války.^[4]
Pomník obětem nehody u Sojkovic
19. březen – K závažné dopravní nehodě linkového autobusu ČSAD a vojenské cisterny došlo v ranních hodinách na silnici mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice v okr. Rokycany.^[5] V nepřehledném a namrzlém úseku státní silnice Praha–Plzeň dostala vojenská cisterna směřující na základnu v Líních smyk a smetla protijedoucí autobus na lince Rokycany–Mýto. Po střetu došlo k požáru a k úniku leteckého benzinu. Nehoda si vyžádala 7 obětí na životech.
27. dubna – Byla přijata novelizace zákona o národních výborech, která upravovala postavení tzv. střediskových obcí. Krajské národní výbory tak získaly pravomoc určit vybrané místní nebo městské národní výbory ve střediskových obcích rozšířenou působností, kterou daná obec mohla vykonávat i pro jiné nestřediskové obce v jejich spádovém území.
23. května – Byla zahájena doprava na přeložce železniční trati Ústí nad Labem – Chomutov mezi stanicemi Trmice na Ústecku a Bohosudov na Teplicku o celkové délce 11 km. Původní trať musela ustoupit rozšiřující se těžbě v hnědouhelném lomu Chabařovice. Výstavba přeložky byla technicky náročná – bylo zapotřebí přemístit přes 5 mil. m³ zeminy, práce navíc probíhaly na nestabilním podloží. Dominantou tratě je 600 m dlouhá mostní estakáda přes chabařovické rybníky. Aktu otevření se zúčastnil předseda vládní komise pro rozvoj Severočeského kraje Stanislav Rázl.
20. října – Zprovozněn byl první úsek dálnice D5 Praha–Plzeň z Prahy do Loděnice o délce 9 km. Součástí výstavby bylo kromě vybudování vlastního tělesa dálnice také šest mostů a pět kilometrů přeložek.^[6]
11. listopadu – Andrej Babiš podepsal v Bratislavě závazek ke spolupráci s StB