1973

Demografický vývoj v Česku
1973
Střední stav obyvatel	9 919 519
Narození	182 953
Zemřelí	124 437
Přirozený přírůstek	57 313
Přírůstek stěhováním	4 615
Celkový přírůstek	61 928
	Tento box: zobrazit; diskuse;

1973
	Doprava;
	1973 v loďstvech; 1973 v dopravě; 1973 v letectví;
	Kultura;
	1973 ve filmu; 1973 v hudbě; 1973 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1972 \| 1974 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 ► ►►

1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Události

Československo

Papež Pavel VI. zveřejnil jmenování biskupa Trochty kardinálem.
1. ledna – Československá pošta zavedla poštovní směrovací čísla, která slouží pro strojovou identifikaci dodací pošty, a která zjednodušila a urychlila poštovní služby.
16. ledna – Na Ministerstvu spravedlnosti Slovenské socialistické republiky v Bratislavě spáchal invalidní důchodce Ondrej Chámovský bombový útok. Po vstupu do budovy se pachatel dožadoval jednání s ministrem spravedlnosti ohledně průtahů při soudním jednání o výši odškodného za utrpěný pracovní úraz. Pracovník sekretariátu ministerstva se s pachatelem snažil vyjednávat, avšak po neprofesionálním zásahu Veřejné bezpečnosti a samotného ministra spravedlnosti vyjednávání selhalo a Chámovský odpálil s sebou přinesenou výbušninu. Na místě zahynul pachatel a pracovník sekretariátu, další pracovník ministerstva spravedlnosti byl těžce zraněn.^[1]
19. února – Na letišti v Praze – Ruzyni havarovalo ruské letadlo Tupolev Tu-154 na lince Moskva – Praha. Po dopadu na dohled od haly letiště se stroj vzňal. Katastrofu nepřežilo 66 lidí vč. několika členů doprovodné kapely zpěvačky Evy Pilarové.^[2]
22. února – Jako součást dokončované Severojižní magistrály v Praze byl uveden do provozu Nuselský most, tehdy pod názvem Most Klementa Gottwalda. Jeho dokončení výrazně usnadnilo spojení oblasti Krče a Pankráce s centrem města, odlehčilo přetížené dopravě v Nuselské ulici a zároveň do Prahy zaústilo šestiproudovou kapacitní komunikaci pokračující od Spořilova jako dálnice D1. V tubusu mostu pod vozovkou je vedena trasa metra C.
28. února – Při letecké havárii u Štětína v Polsku zahynul federální ministr vnitra Radko Kaska.
16.–18. března – V Sokolově se pod patronací Socialistického svazu mládeže konal první ročník festivalu Politická píseň – nesoutěžní přehlídka interpretů angažovaných písní uspořádaná při příležitosti 25. výročí Vítězného února.
22. března – Federální shromáždění zvolilo podruhé prezidentem republiky Ludvíka Svobodu.
9. května – Československá televize zahájila pravidelné barevné vysílání ze studia Jezerka v Nuslích.
10. července – Psychicky narušená dvaadvacetiletá Olga Hepnarová úmyslně najela nákladním vozem Praga RN do skupiny osob čekajících na tramvajovém ostrůvku v Praze 7 na Strossmayerově náměstí (přesněji na chodníku ve stanici Kamenická na třídě dr. Milady Horákové). Následkům zranění podlehlo celkem 8 osob. Jako motiv svého činu uvedla Hepnarová touhu po pomstě společnosti. V roce 1974 byla Městským soudem v Praze odsouzena k trestu smrti a v roce 1975 popravena.
23. července – Ozbrojený vojín základní služby Antonín Daněk zběhl v nočních hodinách ve značně podnapilém stavu z kasáren v Kroměříži a ukradeným vojenským transportérem vyrazil značnou rychlostí směrem na Zdounky, Střílky, Bučovice a Rousínov. V obcích způsobil materiální škody. Z Rousínova, kde vykradl trafiku, pokračoval ve směru Vyškov, Bohdalice a Bučovice. V zatáčce u Bohatých Málkovic se transportér převrátil. Ozbrojený vojín se vydal pěšky směrem k obci. Po cestě se střetl s vozidlem Útvaru civilní obrany Bučovice, jehož posádku pod pohrůžkou zastřelením přinutil vystoupit. Na křižovatce u obce Kojátky ho dostihla další vozidla bučovické posádky s nedostatečně vyzbrojenými a informovanými vojáky. Daněk zahájil proti vozidlům ostrou palbu, při níž usmrtil 3 osoby. Poté pod pohrůžkou zastřelení přinutil vystoupit osádku okolo projíždějícího osobního auta, které uloupil a vrátil se domů, do Cvrčovic u Zdounek. Za spáchané činy byl dne 13. září 1973 Vyšším vojenským soudem v Táboře odsouzen (opětovně potvrzeno dne 26. října 1973) k trestu smrti ^[3] a dne 21. prosince 1973 popraven.
21. září – Na vrcholu Ještědu nad Libercem byl slavnostně otevřen televizní vysílač a hotel s restaurací ve tvaru rotačního hyperboloidu, dílo libereckého architekta Karla Hubáčka. Stavba je od roku 2005 Národní kulturní památkou.
25. září – V reakci na vojenský puč a nástup k moci fašistického diktátora Augusta Pinocheta přerušilo Československo diplomatické styky s Chile.
28. září – V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha sloužil tehdejší světící biskup pražský František Tomášek a světící biskup litoměřický Štěpán kardinál Trochta za účasti více než desetitisíc věřících jubilejní mši k tisícímu výročí založení pražského biskupství.
1. října – Byl ukončen provoz na poslední úzkorozchodné trati na Ostravsku.
16. listopadu – V československých kinech měla premiéru filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka natočená v koprodukci s NDR. V hlavních rolích vystoupili Libuše Šafránková a Pavel Trávníček.
24. listopadu – V prostoru železniční stanice Kolín vybuchla odstavená cisterna Spolany Neratovice uchovávající pravděpodobně kapalný chlór (nicméně druh plynu není dodnes zcela zřejmý, existují i domněnky, že se jednalo o některý z bojových plynů). Přibližně 3 tuny plynu unikly do ovzduší a zamořily i přilehlý objekt nádraží. 138 osob se přiotrávilo, 8 lidí následkům otravy podlehlo.^[4] K nehodě došlo naštěstí až okolo 18. hodiny, kdy se v prostoru nádraží pohybovalo již menší množství lidí.
11. prosince – V Praze byla podepsána Smlouva o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR. Nejvýznamnějším bodem jejího obsahu bylo uznání Mnichovské dohody z roku 1938 za neplatnou. Smlouva přispěla alespoň k částečnému zlepšení vztahů obou států, byly obnoveny diplomatické styky.
13. prosince – V ubytovně n. p. Plastimat na sídlišti Východ v Tachově došlo v nočních hodinách k výbuchu svítiplynu a k rozsáhlému požáru, kterému podlehlo 47 lidí.

Svět

1. ledna – Evropské hospodářské společenství (EHS) se rozšířilo o Velkou Británii, Irsko a Dánsko.
27. ledna – Vietnamská válka: Byly podepsány mírové Pařížské dohody.
23. ledna – Vybuchla sopka Eldfell na islandském ostrově Heimaey.
29. března – Vietnamská válka: USA stáhly svá vojska z Vietnamu.
4. dubna – Bylo otevřeno Světové obchodní centrum na Dolním Manhattanu v New Yorku.
10. července – Byla vyhlášena nezávislost Bahamských ostrovů na Spojeném království.
17. srpna – Záplavy v Pákistánu.
11. září – Generál Augusto Pinochet převzal vojenským převratem moc v Chile.
15. září – Karel XVI. Gustav korunován švédským králem.
6. října – Začala Jomkipurská válka. Koalice Egypta a Sýrie za podpory dalších arabských zemí zahájila o nejvýznamnějším židovském svátku Jom kipur překvapivý útok na Izrael v oblasti Suezského průplavu a na Golanských výšinách.
20. října – Královna Alžběta II. oficiálně otevřela operu v Sydney. První divadelní představení bylo odehráno již 28. září 1973.
22. října – Jomkipurská válka: Ve večerních hodinách vyjádřila Sýrie souhlas s podmínkami příměří přednesenými RB OSN.
23./28. října – Byl proveden pokus o loupež v bance Kreditbank na stockholmském náměstí Norrmalmstorg – později popsán tzv. stockholmský syndrom.
25. října – Jomkipurská válka: V platnost definitivně vstoupilo příměří a válka na sinajské frontě skončila.
4. listopadu – První větší ropný šok po letech poválečného hospodářského rozkvětu.
8. listopadu – Tresčí války: Velká Británie se zavázala omezit rybolov jen na některé oblasti u Islandu a snížit objem úlovků.
12. prosince – Ve Francii byl do veřejně sítě poprvé zapojen rychlý množivý reaktor Phénix s výkonem 250 MW chlazený sodíkem.
15. prosince – Americká psychiatrická společnost (APA) odstranila homosexualitu ze svého seznamu DSM-II.
Norsko odmítlo členství v EU (referendum).
Byla spuštěna Eurodicautom – databáze obsahující terminologii EU.
Vznikla World Taekwondo Federation (WTF).
Muhammad Dáúd Chán zahájil nekrvavý puč v Afghánistánu.
Ekvádor členem Organizace zemí vyvážejících ropu.
Nový Zéland členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Vědy a umění

James Gordon Farrell dostal Man Bookerova cenu za Obléhání Krišnapuru.
7. března – Byla poprvé pozorována Kohoutkova kometa.
6. dubna – NASA vypustila vesmírnou sondu Pioneer 11.
14. května – NASA vypustila svoji první družicovou stanici – Skylab.
Byla natočena pohádka Tři oříšky pro Popelku.
Pro počítače vytvořeno grafické uživatelské rozhraní WIMP v laboratořích firmy Xerox.
Zdeněk Podskalský natáčí filmový muzikál Noc na Karlštejně.
Světovou módu mezi mládeží již po několik let ovládají džínsy a džínsové komplety.
V Praze se uskutečňuje mezinárodní módní přehlídka zemí RVHP.

Nobelova cena

Nobelova cena za fyziku – Leo Esaki, Ivar Giaever, Brian David Josephson
Nobelova cena za chemii – Ernst Otto Fischer, Geoffrey Wilkinson
Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Karl von Frisch, Konrad Lorenz, Nikolaas Tinbergen
Nobelova cena za literaturu – Patrick White
Nobelova cena míru – Henry Kissinger, Lê Ðức Thọ (cenu odmítl)
Nobelova cena za ekonomii – Wassily Leontief

Narození

Česko

15. ledna – Tomáš Galásek, český fotbalista
4. února – Lenka Chalupová, česká spisovatelka
6. února – Aleš Valenta, český sportovec
7. února – Andrej Anastasov, český redaktor
15. února – Kateřina Neumannová, česká lyžařka
18. února – Pavlína Němcová, česká modelka, herečka a producentka
17. března – Radůza, česká zpěvačka
24. března – David Moravec, český hokejista
30. března – Jan Koller, český fotbalista
25. dubna – Pavel Šporcl, český houslista
30. dubna – Hana Dariusová, česká reprezentantka ve veslování
10. května – Zuzana Koubková, česká autorka historických románů z prostředí přemyslovského státu
24. května – Vladimír Šmicer, český fotbalista
26. května – Magdalena Kožená, česká operní pěvkyně
13. června – Roman Zach, český herec
14. června – Martin Preiss, český herec
25. června – Milan Hnilička, český hokejový brankář
6. července – Petr Gazdík (herec), český divadelní herec
9. září – Eduard Zubák, český tanečník
27. září – Vratislav Lokvenc, český fotbalista
29. září
- Jan Kareš, horolezec, fitness trenér a rekordman
- Jiří Strach, režisér a herec
1. listopadu – Alice Bendová, česká modelka, herečka a moderátorka
10. listopadu – Patrik Berger, český fotbalista
5. prosince – Vít Bárta, český podnikatel a politik

Svět

14. ledna – Giancarlo Fisichella, italský pilot formule 1
18. února – Claude Makélélé – francouzský fotbalista
26. února – André Tanneberger alias ATB – světový trance Dj
21. dubna – Steve Backshall, britský dobrodruh a přírodovědec
24. května – Ruslana Lyžyčko, ukrajinská zpěvačka
25. července – Dani Filth – vokalista metalové skupiny Cradle of Filth
12. září – Paul Walker, americký herec († 30. listopadu 2013)
19. září – Cristiano da Matta, brazilský pilot formule 1
11. listopadu – Jason White, americký kytarista
24. prosince – Stephenie Meyerová, americká spisovatelka
Margot Abascalová, francouzská herečka
26. července – Kate Beckinsale, americká herečka
27. srpen – Soňa Norisová, slovenská herečka

Úmrtí

Česko

1. ledna – František Běhounek, český fyzik, cestovatel a spisovatel (* 28. října 1898)
3. ledna – Josef Panáček, amatérský historik (* 5. prosince 1900)
9. ledna – Ladislav Babůrek, malíř (* 23. srpna 1911)
11. ledna
- Josef Frič, český básník (* 8. ledna 1900)
- Rudolf Kubín, český hudební skladatel a rozhlasový režizér (* 10. ledna 1909)
19. ledna – Jaroslav Hrbek, legionář a československý generál (* 9. července 1892)
22. ledna – František Sátora, československý ekonom, ředitel Škodových závodů (* 22. května 1893)
25. ledna – Jan Čep, český spisovatel (* 31. prosince 1902)
27. ledna – František Navara, český matematik a fyzik (* 2. března 1901)
3. února – Vojtěch Sedláček, český malíř (* 9. září 1892)
12. února – Josef Šinovský, ostravský spisovatel (* 14. července 1902)
17. února – Josef Ludvík Fischer, český filosof a sociolog (* 6. listopadu 1894)
24. února – Erich Srbek, fotbalový reprezentant (* 4. června 1908)
26. února – Antonín Fivébr, český malíř a fotbalista (* 22. prosince 1888)
28. února – Bohumil Bednařík, voják a velitel výsadku Chalk (* 20. srpna 1911)
6. března – František Jílek-Oberpfalcer, jazykovědec, vysokoškolský pedagog a překladatel (* 9. srpna 1890)
9. března – Jan Bechyně, entomolog (* 19. září 1920)
10. března – Ivan Dérer, československý politik, ministr několika vlád (* 2. března 1884)
16. března – Jaroslav Švehlík, herec (* 9. dubna 1930)
20. března – Karel Sup, český malíř (* 27. ledna 1897)
31. března – Ota Pavel, český prozaik a novinář (* 2. července 1930)
4. dubna – Jan Svoboda, český jazykovědec (* 26. prosince 1899)
9. dubna – Josef Pavel, ministrem vnitra Československé socialistické republiky (* 18. září 1908)
11. dubna – Rudolf Procházka, partyzánský velitel (* 10. dubna 1913)
13. dubna – Karel Böhm, český právník, hudební skladatel a dirigent (* 12. ledna 1890)
24. dubna – Karel Kotas, architekt (* 20. ledna 1894)
26. dubna – Hans Hofer, česko-rakouský herec a režisér (* 12. dubna 1907)
28. dubna – Vratislav Blažek, český textař a dramatik (* 31. srpna 1925)
30. dubna – Václav Renč, básník a dramatik (* 18. listopadu 1911)
7. května – Egon Hostovský, český spisovatel (* 23. dubna 1908)
11. května – Josef Holub, český houslový virtuos a hudební skladatel (* 23. února 1902)
14. května – Willibald Gatter, německo-český automobilový konstruktér (* 12. prosince 1896)
20. května – Božena Machačová-Dostálová, československá politička, ministryně (* 25. září 1903)
21. května – František Bartoš, hudební skladatel (* 13. června 1905)
26. května – Ladislav Žák, český malíř a architekt (* 25. června 1900)
8. června – Vítězslav Vejražka, herec (* 9. května 1915)
13. června – František Suchý Pražský, český hudební skladatel a spisovatel; sběratel a upravovatel lidových písní (* 21. dubna 1891)
14. června – Jan Stallich, kameraman (* 19. března 1907)
15. června – Antonín Pospíšil, československý politik (* 10. června 1903)
20. června – Antonín Hnízdo, přírodovědec (* 5. prosince 1906)
3. července – Karel Ančerl, český dirigent (* 11. dubna 1908)
11. července – Albína Honzáková, představitelka českého ženského hnutí (* 7. dubna 1877)
14. července – Otakar Odložilík, český historik (* 12. ledna 1899)
16. července
- Karel Tihelka, archeolog (* 12. července 1898)
- Jaromír Dolanský, komunistický politik, ministr československých vlád (* 25. února 1895)
21. července – Eliška Vozábová, jedna z prvních lékařek (* 26. června 1874)
23. července – Emilie Paličková, textilní výtvarnice a krajkářka (* 2. května 1892)
24. července
- Adolf Hoffmeister, spisovatel, malíř a diplomat (* 15. srpna 1902)
- Jaroslav Pejša, český hudební skladatel (* 3. listopadu 1909)
4. srpna – Karel Neubert, nakladatel a protifašistický odbojář (* 29. června 1894)
13. srpna – Jaroslav Stránský, československý politik, novinář a právník (* 15. ledna 1884)
24. srpna – Sláva Vorlová, česká zpěvačka, klavíristka a hudební skladatelka (* 15. března 1894)
14. září
- Vladimír Syrovátka, kanoista, zlato na OH 1936 (* 19. června 1908)
- Hubert Slouka, český astronom a popularizátor astronomie (* 6. února 1903)
27. září – Štefan Osuský, československý a slovenský politik a diplomat (* 31. března 1889)
29. září – Vlasta Koseová, zakladatelka českého dívčího skautingu (* 21. května 1895)
9. října
- Jiří Štaidl, český písňový textař, hudebník, divadelní manažer a scenárista (* 22. ledna 1943)
- Josef Plíhal, matematik, politik a podnikatel (* 12. března 1904)
10. října – Jindřich Groag, výrazný brněnský meziválečný advokát (* 28. ledna 1893)
15. října – Stanislav Bechyně, český architekt a pedagog (* 20. července 1887)
17. října – Štefan Kočvara, československý exilový politik (* 25. prosince 1896)
18. října – Otakar Sedloň, český akademický malíř (* 30. srpna 1885)
21. října – Otto Albert Tichý, hudební skladatel, pedagog a varhaník (* 14. srpna 1890)
27. října – Václav Kůrka, spisovatel, soudce, redaktor a archivář (* 17. října 1902)
30. října – Jan Stanislav Kolár, český scenárista, režisér, herec a filmový kritik (* 11. května 1896)
2. listopadu – Jiří Verberger, jazzový klavírista (* 28. května 1913)
11. listopadu – Ilja Bart, novinář a básník (* 17. května 1910)
14. listopadu – Ferenc Szedlacsek, čs. fotbalový reprezentant (* 10. října 1898)
18. listopadu – Alois Hába, hudební skladatel a pedagog (* 21. června 1893)
24. listopadu – Antonín Perner, československý fotbalový reprezentant (* 29. ledna 1899)
12. prosince – Meda Valentová, česká herečka (* 24. května 1898)
13. prosince – Josef Knap, český spisovatel (* 28. července 1900)
18. prosince – Ada Nordenová, operní pěvkyně (* 14. září 1891)
22. prosince – Ladislav Machoň, architekt (* 28. dubna 1888)
24. prosince – František Taiber, vojenský, zkušební a dopravní pilot (* 18. listopadu 1909)
29. prosince – Jan Mikolášek, český léčitel a znalec bylin (* 15. dubna 1887)
? – Emil Hanzelka, zakladatel Lašského muzea v Kopřivnici a řady dalších spolků (* 29. března 1886)
? – Josef Jelínek, československý fotbalový reprezentant (* 1902)
? – Jan Koželuh, tenista (* 1904)
? – Karel Podrazil, československý fotbalový reprezentant (* 2. ledna 1905)

Svět

22. ledna
- Ja'akov Dori, náčelník Generálního štábu Izraelských obranných sil (* 8. října 1899)
- Lyndon B. Johnson, prezident Spojených států amerických (* 27. srpna 1908)
31. ledna – Ragnar Frisch, norský ekonom, Nobelova cena 1969 (* 3. března 1895)
11. února – J. Hans D. Jensen, německý jaderný fyzik, Nobelova cena za fyziku 1963 (* 25. června 1907)
18. února – Frank Costello, americký organizovaný zločinec (* 26. ledna 1891)
22. února – Katina Paxinou, řecká herečka (* 17. prosince 1900)
24. února – Eugen Rosenstock-Huessy, německo-americký právník a historik (* 6. července 1888)
28. února – Józef Unrug, polský viceadmirál (* 7. října 1884)
2. března – Alina Szapocznikow, polská sochařka (* 16. května 1926)
6. března – Pearl S. Bucková, americká spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu (* 26. června 1892)
14. března – Howard Hathaway Aiken, počítačový konstruktér (* 8. března 1900)
17. března – Charles Delahay, kanadský hokejista (* 19. března 1905)
18. března – Johannes Aavik, estonský jazykovědec (* 8. prosince 1880)
24. března – Chajim Hazaz, izraelský spisovatel (* 16. září 1898)
25. března – Edward Steichen, americký fotograf a malíř (* 27. března 1879)
26. března – Noël Coward, anglický hudební skladatel, zpěvák, herec a dramatik (* 16. prosince 1899)
27. března – Timo K. Mukka, finsko-laponský spisovatel a malíř (* 17. prosince 1944)
30. března – Yves Giraud Cabantous, francouzský automobilový závodník (* 8. září 1904)
8. dubna – Pablo Picasso, španělský malíř (* 25. října 1881)
13. dubna – Henry Darger, americký spisovatel a výtvarník (* 12. dubna 1892)
14. dubna – Karl Kerényi, maďarský, německy píšící klasický filolog a religionista (* 19. ledna 1897)
19. dubna – Hans Kelsen, rakouský právní teoretik (* 11. října 1881)
25. dubna – Tanzan Išibaši, japonský ministr financí (* 25. září 1884)
27. dubna – Vojtech Adamec, slovenský dirigent a hudební skladatel (* 12. srpna 1926)
28. dubna
- Jacques Maritain, francouzský katolický filosof (* 18. listopadu 1882)
- Clas Thunberg, finský rychlobruslař, pětinásobný olympijský vítěz 1924–1928 (* 5. dubna 1893)
1. května – Asger Jorn, dánský malíř, sochař a keramik (* 3. března 1914)
8. května – Alexander Vandegrift, americký generál (* 13. března 1887)
10. května – Karin Smirnoff, finská spisovatelka (* 26. února 1880)
11. května – Lex Barker, americký herec (* 8. května 1919)
14. května – Raymond Schwartz, francouzský ředitel banky, básník, esperantista, humorista a kabaretiér (* 8. dubna 1894)
16. května
- Jacques Lipchitz, francouzsko-americký malíř a sochař (* 22. srpna 1891)
- Albert Paris Gütersloh, rakouský malíř a spisovatel (* 5. února 1887)
21. května – Ivan Stěpanovič Koněv, maršál Sovětského svazu (* 28. prosince 1897)
23. května – Alois Podhajsky, rakouský olympijský medailista v drezuře (* 24. února 1898)
24. května – Karl Löwith, německý fenomenologický filosof (* 9. ledna 1897)
1. června
- Maurice Dekobra, francouzský spisovatel (* 26. května 1885)
- Joseph André, belgický kněz, Spravedlivý mezi národy (* 14. března 1908)
4. června – Maurice René Fréchet, francouzský matematik (* 2. září 1878)
8. června
- Tubby Hayes, britský jazzový saxofonista, flétnista a vibrafonista (* 30. ledna 1935)
- Walter Dexel, německý malíř a grafik (* 7. února 1890)
10. června – Erich von Manstein, německý polní maršál (* 24. listopadu 1887)
13. června – Ľudovít Benada, předseda Slovenské národní rady (* 23. srpna 1899)
30. června
- Nancy Mitford, anglická spisovatelka (* 28. listopadu 1904)
- Aref al-Aref, novinář, historik a starosta Východního Jeruzaléma (* 1891)
2. července – Ferdinand Schörner, velitel německé armády Protektorátu Čechy a Morava (* 12. června 1892)
6. července – Otto Klemperer, německý dirigent a hudební skladatel (* 14. května 1885)
7. července – Max Horkheimer, německý sociální filosof (* 14. února 1895)
8. července
- Ben Cijon Dinur, rabín a izraelský politik (* 2. ledna 1884)
- Gene L. Coon, americký scenárista a producent (* 7. ledna 1924)
10. července – Karl Loewenstein, americký ústavní právník (* 9. listopadu 1891)
14. července – Clarence White, americký kytarista a zpěvák (* 7. června 1944)
20. července – Bruce Lee, americký herec (* 17. listopadu 1940)
24. července – Julián Acuña Galé, kubánský botanik (* 27. února 1900)
25. července – Louis Saint-Laurent, premiér Kanady (* 1. února 1882)
27. července – Ida Mettová, ruská anarchistická spisovatelka (* 20. července 1901)
29. července – Henri Charrière, francouzský vrah a spisovatel (* 16. listopadu 1906)
31. července – Annibale Bergonzoli, italský generál za druhé světové války (* 1. listopadu 1884)
1. srpna
- Walter Ulbricht, německý komunistický politik (* 30. června 1893)
- Gian Francesco Malipiero, italský hudební skladatel (* 18. března 1882)
2. srpna – Jean-Pierre Melville, francouzský filmový režisér a herec (* 20. října 1917)
6. srpna
- Memphis Minnie, americká bluesová zpěvačka (* 3. června 1897)
- Fulgencio Batista, kubánský diktátor (* 16. ledna 1901)
8. srpna – Charles Daniels, americký plavec, čtyřnásobný olympijský vítěz 1904–1908 (* 24. března 1885)
9. srpna – Donald Peers, velšský zpěvák (* 10. července 1908)
10. srpna – Stanisław Popławski, sovětský a polský generál (* 22. dubna 1902)
12. srpna
- Karl Ziegler, německý chemik, Nobelova cena za chemii 1963 (* 26. listopadu 1898)
- Walter Rudolf Hess, švýcarský fyziolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu (* 17. března 1881)
16. srpna – Selman Abraham Waksman, americký biochemik (* 22. července 1888)
17. srpna – Conrad Aiken, americký spisovatel (* 5. srpna 1889)
31. srpna – John Ford, americký filmový režisér (* 1. února 1894)
2. září – John Ronald Reuel Tolkien, spisovatel, lingvista, tvůrce knihy Pán prstenů (* 3. ledna 1892)
11. září
- Edward Evan Evans-Pritchard, britský sociální antropolog (* 21. září 1902)
- Salvador Allende, chilský prezident, spáchal sebevraždu při státním převratu (* 26. června 1908)
15. září – Gustav VI. Adolf, král švédský (* 11. listopadu 1882)
16. září – Víctor Jara, chilský básník, zpěvák a hudební skladatel (* 28. září 1932)
18. září – Théo Lefèvre, premiér Belgie (* 17. ledna 1914)
19. září – Gram Parsons, americký hudebník (* 5. listopadu 1946)
20. září – Ben Webster, americký jazzový saxofonista a hudební skladatel (* 27. března 1909)
21. září – Lidija Andrejevna Ruslanova, ruská zpěvačka lidových písní (* 27. října 1900)
23. září – Pablo Neruda, chilský básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 12. července 1904)
24. září – Nikolaj Nikolajevič Žukov, ruský sovětský malíř, grafik a ilustrátor (* 2. prosince 1908)
26. září – Anna Magnani, italská herečka (* 7. března 1908)
29. září – Wystan Hugh Auden, britský básník (* 21. února 1907)
30. září – Paavo Talvela, finský generál (* 19. ledna 1897)
2. října – Paavo Nurmi, finský běžec, vytrvalec (* 13. června 1897)
6. října – François Cevert, francouzský automobilový závodník (* 25. února 1944)
8. října – Gabriel Marcel, francouzský spisovatel, dramatik a filosof (* 7. prosince 1889)
10. října – Ludwig von Mises, rakouský ekonom (* 29. září 1881)
12. října – Peter Aufschnaiter, rakouský horolezec, geograf a kartograf (* 2. listopadu 1899)
16. října
- Emil Voigt, britský olympijský vítězv běhu na 5 mil (* 31. ledna 1883)
- Gene Krupa, americký bubeník a hudební skladatel (* 15. ledna 1909)
17. října – Ingeborg Bachmannová, rakouská spisovatelka (* 25. června 1926)
18. října – Leo Strauss, americký politický filosof (* 20. září 1899)
22. října – Pablo Casals, katalánský violoncellista a dirigent (* 29. prosince 1876)
25. října – Abebe Bikila, etiopský atlet, dvojnásobný olympijský vítěz v maratonu (* 7. srpna 1932)
26. října – Semjon Michajlovič Buďonnyj, ruský sovětský vojevůdce, hrdina ruské občanské války (* 25. dubna 1885)
11. listopadu – Artturi Ilmari Virtanen, finský chemik, Nobelova cena 1945 (* 15. ledna 1895)
13. listopadu – Elsa Schiaparelliová, italská oděvní návrhářka (* 10. září 1890)
16. listopadu – Alan Watts, anglický básník, filosof a spisovatel (* 6. ledna 1915)
18. listopadu – Peter Thomas McKeefry, kardinál (* 3. července 1899)
24. listopadu – Nikolaj Iljič Kamov, letecký konstruktér (* 14. září 1902)
26. listopadu – Ašer Chiram, izraelský architekt (* 17. prosince 1897)
1. prosince – David Ben Gurion, izraelský politik, první premiér samostatného Izraele (* 16. října 1886)
4. prosince – Lauri Lehtinen, finský olympijský vítěz v běhu na 5000 metrů (* 10. srpna 1908)
6. prosince – Isabela Rakousko-Těšínská, rakouská arcivévodkyně (* 17. listopadu 1888)
17. prosince
- Amleto Giovanni Cicognani, italský kardinál a státní sekretář (* 24. února 1883)
- Charles Greeley Abbot, americký astrofyzik (* 31. května 1872)
20. prosince
- Bobby Darin, americký zpěvák, skladatel, hudebník a herec (* 14. května 1936)
- Luis Carrero Blanco, španělský admirál a politik (* 4. března 1903)
22. prosince – Michael Stroukoff, americký letecký konstruktér ruské národnosti (* 29. ledna 1883)
23. prosince – Gerard Kuiper, nizozemsko-americký astronom (* 7. prosince 1905)
25. prosince
- İsmet İnönü, druhý turecký prezident (* 24. září 1884)
- Gabriel Voisin, francouzský průmyslník, průkopník letectví (* 5. února 1880)
28. prosince – Alexandr Rou, ruský filmový režisér (* 24. února 1906)
? – Paul Bindel, německý sochař a malíř (* 7. ledna 1894)
? – Boris Kudojarov, sovětský novinářský fotograf (* 1903)
? – Georgij Petrusov, sovětský novinářský fotograf (* 1903)
? – Charles Liblau, polský spisovatel (* 1910)

Hlavy států

Evropa:

Československo – prezident Ludvík Svoboda
SFR Jugoslávie – Josip Broz Tito
Bulharská LR – Todor Živkov
Maďarská lidová republika – János Kádár (generální tajemník MSDS)
Rumunsko – Nicolae Ceaușescu
Rakousko – Franz Jonas
NDR – Erich Honecker (Generální tajemník SED)
- Willi Stoph (předseda státní rady)
NSR
- Willy Brandt (kancléř)
- Gustav Heinemann (prezident)
Polská lidová republika
- Edward Gierek
Litevská SSR – Antanas Sniečkus
Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
- (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
Francie – prezident Georges Pompidou
Španělsko – Francisco Franco
Vatikán – papež Pavel VI.

Ostatní:

Japonsko – Císař Šówa
Čína – (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
USA – prezident Richard Nixon
OSN/UN – Kurt Waldheim

Stavby a stavitelství

Skončila stavba Koupaliště Stražisko.

Reference

Externí odkazy

Galerie 1973 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1973 na Wikimedia Commons

[1] ttp://kriminalistika.eu/muzeumzla/teror/teror.html

[2] Seriál: Nezkušení piloti a složité ruské letadlo zabili na Ruzyni 66 lidí – iDNES.cz

[3] Zběsilá jízda skončila masakrem – Vyškovský deník

[4] ttp://www.ipoint.cz/zpravy/4913335-jak-to-vlastne-bylo-s-uniky-chloru-ve-spolane-unipetrol-komentuje-vysledky-hloubkove-proverky/

[1]

[2]

[3]

[4]