10. červenec
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z 10. července)
| Červenec | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | ||||||
| 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
| 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
| 30 | 31 | |||||
| 2012 | ||||||
10. červenec je 191. den roku podle gregoriánského kalendáře (192. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 174 dní. Z astrologického hlediska náleží tento den ke znamení raka.
Obsah |
[editovat] Události
Česko
- 1819 – Nový učební plán pro gymnázia zavedl šest tříd, čtyři nižší (gramatikální třídy) a dvě vyšší (humanitní třídy).
- 1920 – Ministr zahraničí Edvard Beneš s polským premiérem podepsali v belgickém Spa úmluvu, podle které se plná moc k určení státní hranice na Těšínsku předává spojenecké Nejvyšší radě.
- 1946 – V Moskvě byla podepsána smlouva umožňující volyňským Čechům zpět do jejich bývalé vlasti.
- 1947 – Národní shromáždění schválilo prostou většinou v prvním i druhém čtení zákon č. 143/1947 Sbírky známější jako Lex Schwarzenberg, jímž byl vyvlastněn veškerý majetek hlubocké větve Schwarzenbergů.
- 1947 – Československá vláda po jednání v Moskvě odvolala svou účast na pařížské konferenci, na které se měl projednávat Marshallův plán.
- 1968 – Poslanci Národního shromáždění zvolili 150 poslanců České národní rady.
Svět
- 48 př. n. l. – Bitva u Dyrrhachia: Caesar musel prchnout před Pompeiovou armádou.
- 431 – Ukončen Efezský koncil, který odsoudil nestorianismus.
- 1609 – Založena Katolická liga.
- 1778 – Americká revoluce: Ludvík XVI. vyhlásil válku Spojenému království.
- 1850 – Millard Fillmore se stal 13. prezidentem USA.
- 1890 – Wyoming byl přijat jako 44. stát USA.
- 1925
- Založena tisková agentura Sovětského svazu (ITAR-TASS).
- V americkém státě Tennessee byl zahájen soud s Johnem T. Scopesem, který porušil tehdy platný státní zákon zakazující výuku Evoluční teorie.
- 1938 – Howard Hughes obletěl svět za 91 hodin, čímž vytvořil nový rekord.
- 1940 − Druhá světová válka: začíná letecká bitva o Británii – Luftwaffe začala útočit na britské konvoje v průlivu La Manche.
- 1951 – Korejská válka: v Kaesongu začala jednání o příměří.
- 1962 – Na oběžnou dráhu byl vypuštěn první komunikační satelit Telstar.
- 1973 – Bahamy získaly nezávislost v rámci Britského společenství národů.
- 1985 – Agenti francouzské tajné služby potopili loď Rainbow Warrior ekologické organizace Greenpeace.
- 1991 – Boris Jelcin se stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem Ruska.
- 1992 – V americkém Miami byl bývalý panamský vládce Manuel Noriega odsouzen ke 40 letům ve vězení za obchodování s drogami a vydírání. V roce 1999 mu byl trest snížen na 30 let.
- 2000 – Na jihu Nigérie zabila exploze ropovodu asi 250 vesničanů, kteří si brali ropu.
[editovat] Narození
Česko
- 1583 – Pavel Skála ze Zhoře, exulantský spisovatel a historik († 1640)
- 1780 – František Ignác Kassián Halaška, vědec († 12. července 1847)
- 1868 – Růžena Svobodová, spisovatelka († 1. leden 1920)
- 1909 – Ota Kraus, novinář a spisovatel
- 1928 – Karel Šiktanc, básník
- 1933 – Ivan Passer, česko-americký filmový scenárista a režisér
- 1940 – Květoslava Kořínková, politička a pedagožka
- 1958 – Martin Havelka, divadelní a filmový herec
Svět
- 1451 – Jakub III. Skotský, král skotský († 11. června 1488)
- 1509 – Jan Kalvín, francouzský náboženský reformátor († 1564)
- 1831 – Kamilo Mašek, slovinský skladatel českého původu († 29. června 1859)
- 1842 – Adolphus Busch, americký pivovarník, spoluzakladatel společnosti Anheuser-Busch († 1913)
- 1682 – Bartholomäus Ziegenbalg, německý misionář, první protestantský misionář v Indii († 1719)
- 1766 – Edouard Jean-Baptiste Milhaud, francouzský generál († 1833)
- 1792
- George M. Dallas, americký politik a viceprezident († 1864)
- Frederick Marryat, anglický spisovatel († 1847)
- 1835 – Henryk Wieniawski, polský houslista a hudební skladatel († 1880)
- 1856 – Nikola Tesla, chorvatský fyzik († 1943)
- 1869 – Kálmán Kandó, maďarský inženýr a vynálezce († 1931)
- 1871 – Marcel Proust, francouzský spisovatel († 1922)
- 1895 – Carl Orff, německý skladatel († 1982)
- 1902 – Kurt Alder, německý chemik, držitel Nobelovy ceny († 1958)
- 1903 – John Wyndham, britský spisovatel († 1969)
- 1914 – Joe Shuster, kanadský malíř komiksů, spoluautor postavy Supermana († 1992)
- 1920 – Owen Chamberlain, americký fyzik, držitel Nobelovy ceny († 2006)
- 1938 – Lee Morgan, americký jazzový trumpetista († 1972)
- 1942
- Pjotr Klimuk, vojenský letec a sovětský kosmonaut běloruského původu
- Ronnie James Dio, americký metalový zpěvák Black Sabbath, Dio, Heaven and Hell, Elf a Rainbow († 2010)
- 1943 – Arthur Ashe, americký tenista černé pleti († 1993)
- 1954 – Neil Tennant, britský hudebník, člen kapely Pet Shop Boys
- 1959 – Anjani, americká zpěvačka
- 1968 – Hassiba Boulmerkaová, alžírská atletka
- 1971
- Nathan Cox, americký režisér videoklipů
- Adam Foote, kanadský hokejista
- 1976 – Ludovic Giuly, francouzský fotbalista
- 1980 – Jessica Simpson, americká zpěvačka
- 1983
- Julia Vakulenková, ukrajinská tenistka
- Kim Heechul, korejský zpěvák
[editovat] Úmrtí
Česko
- 1910 – Arthur Breisky, český spisovatel a překladatel (* 14. května 1885)
- 1913 – Mikoláš Aleš, malíř (* 18. listopadu 1852)
- 1942 – Václav Jaroslav Klofáč, politik a novinář (* 21. září 1868)
- 1945 – Otakar Hřímalý, český hudební skladatel a pedagog (* 20. prosince 1883)
- 1974 – Jaroslav Cuhra, politik, účastník odboje (* 13. dubna 1904)
- 2004 – Josef Špaček, politik, člen Dubčekova vedení KSČ v roce 1968 (* 7. srpna 1927)
Svět
- 138 – Hadrianus, římský císař (* 24. ledna 76)
- 983 – Benedikt VII., papež (* ?)
- 994 − Leopold I. Babenberský, markrabě babenberský (* kolem 940)
- 1290 - Ladislav IV. Kumán, uherský král (* 1262)
- 1480 – René I. z Anjou, titulární král jeruzalémský a králem neapolský (* 1409)
- 1510 – Caterina Cornaro, kyperská královna (* 1454)
- 1559 – Jindřich II. Francouzský, francouzský král (* 1519)
- 1584 – Vilém I. Oranžský, nizozemský místodržící (* 1533)
- 1590 – Karel II. Štýrský, štýrský vévoda, syn císaře Ferdinanda I. Habsburského a Anny Jagellonské (* 1540)
- 1621 – Karel Bonaventura Buquoy, velitel císařských vojsk na počátku třicetileté války (* 1571)
- 1690 – Domenico Gabrielli, italský barokní skladatel a virtuoz na violoncello (* 1659)
- 1805 – Thomas Wedgwood, anglický hrnčíř, průmyslník, průkopník a vynálezce v oboru fotografie (* 1771)
- 1806 – George Stubbs, britský malíř a vědec (* 1724)
- 1851 – Louis Daguerre, francouzský malíř a vědec, průkopník v oboru fotografie (* 1787)
- 1884 – Paul Morphy, americký šachista (* 1837)
- 1884 – Karl Richard Lepsius, zakladatel německé egyptologie (* 1810)
- 1910 - Johann Gottfried Galle, německý astronóm (* 1812)
- 1920 – Jackie Fisher, britský admirál a politik (* 1841)
- 1965 – Wilson Smith, britský bakteriolog (* 1897)
- 1978 – John D. Rockefeller III., americký průmyslník (* 1906)
- 1978 – Joe Davis, anglický hráč snookeru (* 1901)
- 1979 – Arthur Fiedler, americký dirigent (* 1894)
- 1982 - Maria Jeritza, operní pěvkyně (* 1887)
- 1984 - Samuel Adamčík, slovenský herec (* 1904)
- 1989 – Mel Blanc, americký dabér, hlas králíka Bugse, kačera Daffyho, ptáčka Tweetyho a mnoha dalších (* 1908)
- 2006 – Šamil Basájev, viceprezident mezinárodně neuznávané separatistické vlády v Čečensku, polní velitel a terorista (* 1965)
[editovat] Svátky
Česko
Svět
- Začíná týden Baltského moře
- Argentina: Den obchodníků
- Bahamy: Den nezávislosti (1973)
- Chile: Den knihovnictví
- Mauritánie: Den ozbrojených sil
[editovat] Pranostiky
Česko
- Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
- Často povětrnost Sedmi bratří na budoucích sedm týdnů patří.
- Neprší-li na Sedm bratří, bývají suché žně.
- Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý.
- Na den Sedmi bratří, když prší, sedm neděl déšť dovrší.
- Prší-li na Sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.
- Déšť na Sedm bratrů - hnijí kobzole.
| minimum | denní průměr | maximum |
| 8,5 °C (1948) | 19,1 °C (od 1961) | 34,4 °C (1959) |