1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
1. lékařská fakulta
Univerzita Karlova
Facultas Medica Prima
Vedení fakulty
Děkanprof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., MBA
Proděkankaprof. MUDr. Jana Dušková, DrSc.
Proděkanprof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc.
Proděkandoc. MUDr. René Foltán, Ph.D.
Proděkanprof. MUDr. Aleš Žák, DrSc.
Proděkankaprof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc.
Proděkanprof. PhDr. Michal Miovský, PhD.
Proděkanprof. MUDr. David Sedmera, DSc
ProděkanIng. Ivan Mikula, Ph.D.
Proděkandoc. MUDr. Martin Vokurka, CSc.
TajemniceIng. Eva Soubustová, MBA
Základní informace
Původní názevFakulta všeobecného lékařství
Datum založení1348
Statusveřejná
Kontaktní údaje
AdresaKateřinská 1660/32
Praha 2, Nové Město
121 08 Praha 2
Telefon+420 224 961 111
DIČCZ00216208
Souřadnice50°4′28″ s. š., 14°25′36″ v. d.
www.lf1.cuni.cz

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je jednou z pěti lékařských fakult Univerzity Karlovy. Jde o přímou pokračovatelku původní lékařské fakulty, která byla součástí univerzity již od jejího založení králem Karlem IV. (spolu s fakultou artistickou (později filosofickou), právnickou a teologickou).[1] Ve znaku 1. LF je pelikán, symbol lékařství, který obětavě krmí svá mláďata.

Historie

Lékařská fakulta byla jedna ze čtyř původních fakult Univerzity Karlovy, která byla založena spolu s univerzitou roku 1348. Jejím základním účelem byla výuka lékařství a spolu s fakultou teologickou a právnickou patřila mezi tzv. vyšší fakulty, protože k jejímu studiu bylo zapotřebí nejdříve absolvovat artistickou fakultu. Po svém založení se slibně rozvíjela, v pozdější Kaprově ulici čp. 43 vznikla i její kolej, ale husitské války znamenaly její konec. Pouze občas se konaly lékařské přednášky na jediné zbylé fakultě pražské univerzity, fakultě artistické. K obnovení činnosti došlo až roku 1623, když správu celé univerzity převzali jezuité. Od poloviny 18. století se až do poloviny 19. století na správě fakulty kromě voleného děkana podílel i ředitel (direktor) jmenovaný panovníkem, který byl zároveň zemským protomedikem, nejvyšším reprezentantem českého zdravotnictví.[2] Absolventům lékařské fakulty byly už od počátku udělovány akademické grády doktorů medicíny (Doctor in medicinis; původně mohli získat i bakalářský titul, ten byl ale nakonec pro svou nadbytečnost zrušen), které se však nevztahovaly na chirurgické obory. To bylo zpočátku jen řemeslo, kterému se věnovali lazebníci, kati, porodní báby apod. Až po roce 1786 vznikl samostatný titul „doktora chirurgie“, obdobně bylo možné získat titul např. „magistra porodnictví“ nebo „magistra zubního lékařství“. Ovšem po další reformě roku 1872 byl zaveden pro všechny absolventy jednotný titul „doktora veškerého lékařství“ (Medicinae universae doctor, ve zkratce MUDr.), který je udělován dodnes.[2]

Stejně jako zbytek Karlo-Ferdinandovy univerzity se i lékařská fakulta roku 1883 rozdělila na fakultu německou a fakultu českou. Česká byla 17. listopadu 1939 uzavřena nacisty, po válce se však situace obrátila a česká převzala všechny ústavy a kliniky nyní zrušené německé fakulty. Kromě toho si česká fakulta udržela jistou činnost i během války, když na Oxfordské univerzitě mezi lety 1943 a 1944 promovalo na 30 jejích absolventů.[2] Roku 1945 vznikly dvě její pobočky, v Hradci Králové[3] a v Plzni,[4] které se později staly samostatnými lékařskými fakultami Univerzity Karlovy. Pražská fakulta byla roku 1953 rozdělena na tři nové lékařské fakulty:[5]

  • Fakultu všeobecného lékařství (FVL, později 1. LF UK),
  • Fakultu dětského lékařství (FDL, později 2. LF UK) a
  • Lékařskou fakultu hygienickou (LFH, později 3. LF UK).

Ke změně v názvu u FVL na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy došlo až po sametové revoluci v roce 1990.

Studijní programy

Bakalářské studium
  • Adiktologie
  • Ergoterapie
  • Fyzioterapie
  • Ošetřovatelství (i kombinovaná forma)
  • Zdravotnická technika
Navazující magisterské studium
  • Intenzivní péče
  • Zdravotnická technika a informatika
Magisterské studium
  • Všeobecné lékařství
  • Zubní lékařství
Doktorské studium
  • Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie
  • Biologie a patologie buňky
  • Vývojová biologie
  • Biochemie a patobiochemie
  • Fyziologie a patofyziologie člověka
  • Imunologie
  • Lékařská mikrobiologie
  • Neurovědy
  • Farmakologie a toxikologie
  • Experimentální chirurgie
  • Preventivní medicína
  • Biomedicínská informatika
  • Gerontologie
  • Lékařská biofyzika
  • Parazitologie
  • Psychologie – lékařská psychologie a psychopatologie
  • Lékařská etika
  • Dějiny lékařství
Univerzita třetího věku

Absolventi lékařské fakulty

Reference

  1. ↑ Historie 1. lékařské fakulty [online]. Praha: 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, rev. 2014-08-27 [cit. 2014-12-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Historie 1. lékařské fakulty [online]. Praha: 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, rev. 2014-08-27 [cit. 2014-12-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Dekret presidenta republiky č. 96/1945 Sb., o zřízení pobočky lékařské fakulty university Karlovy v Hradci Králové. Dostupné online.
  4. ↑ Dekret presidenta republiky č. 135/1945 Sb., o zřízení pobočky lékařské fakulty university Karlovy v Plzni. Dostupné online.
  5. ↑ § 8 odst. 1 vládního nařízení č. 98/1953 Sb., o změnách v organisaci vysokých škol. Dostupné online.
Univerzita Karlova
Samosprávné orgány
Fakulty
Vysokoškolské ústavy
Knihovny
Jiná pracoviště
Účelová zařízení
Jednotky fakult
Dějiny Univerzity Karlovy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1._lékařská_fakulta_Univerzity_Karlovy&oldid=16509643“