Čelákovice
| Čelákovice | |
|---|---|
 Radnice na náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Čelákovice |
| Obec s rozšířenou působností | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (správní obvod) |
| Okres | Praha-východ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′38″ s. š., 14°45′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 12 444 (2023)[1] |
| Rozloha | 15,88 km²[2] |
| Nadmořská výška | 184 m n. m. |
| PSČ | 250 88 |
| Počet domů | 2 404 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 16 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí 5. května 1 250 88 Čelákovice mu@celakovice.cz |
| Starosta | Ing. Josef Pátek (ODS) |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Čelákovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 538132 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čelákovice (německy Czelakowitz, resp. Tschelakowitz) jsou město ve Středočeském kraji, v severovýchodní části okresu Praha-východ. Rozkládají se u Labe asi dvacet sedm kilometrů východně od centra Prahy a sedm kilometrů jihovýchodně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde přibližně 12 tisíc[1] obyvatel. Součástí města jsou i místní části Sedlčánky, Císařská Kuchyně a Záluží.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Čelákovice se rozkládají na levém labském břehu a jejich území je osídleno téměř nepřetržitě od mladší doby kamenné. V raném středověku vzniká hradiště a při jeho západní části je ve 2. polovině nebo ke konci 10. století zbudována na kamenných základech dřevěná stavba tvrze, nahrazena kolem roku 1300 stavbou z kamene. Tvrz svoji podobu změnila při rozsáhlé přestavbě a přístavbě ve 2. polovině 15. a v 16. století a po snížení zdiva tzv. jižního traktu v roce 1730. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1290, kdy se Čelákovice staly předmětem prodeje a koupě mezi českým králem Václavem II. a klášterem v Sedlci u Kutné Hory. Předpokládá se, že v této době měla zdejší osada za sebou již více než 200 let trvání. O tom, že se nejednalo o zcela bezvýznamnou vesnici, mluví fakt, že zdejší kamenný kostel postavený na ostrohu východně od tvrze pochází z konce 12. století. První zpráva též označuje Čelákovice za oppidum, což značilo větší osadu (městečko).[4] V držení města se vystřídala řada více či méně významných rodů. Posledním byl rod Krajířů z Krajku a na Mladé Boleslavi, kterým bylo zboží včetně Čelákovic Ferdinandem I. zkonfiskováno, a tak se roku 1547 staly Čelákovice Královským komorním městem. K formám obživy obyvatel Polabí patřilo od středověku zejména rybářství a zemědělství, od poloviny 19. století také košíkářské řemeslo. Průmyslový rozvoj Čelákovice zasáhl po roce 1900. Roku 1903 zakládá místní podnikatel Václav Červinka továrnu na zemědělské stroje, později známou jako Červinka a Čihák, továrna na hospodářské stroje v Čelákovicích, o tři roky později je postavena továrna na akumulátory R. Stabenova (dnešní Kovohutě), v roce 1910 založil Josef Volman továrnu na obráběcí stroje nesoucí jeho jméno, po znárodnění byla přejmenována na TOS.
Po skončení první světové války se staly Čelákovice známé jako místo výletů a odpočinku, zejména díky říčním lázním Grado na labském ostrově.
V důsledku průmyslového rozvoje se ve 20. století změnil původní charakter města. Historické centrum bylo v prvních desetiletích 20. století doplněno předměstím rodinných domů a vil. V roce 1939 realizoval čelákovický stavitel Karel Bíbr projekt Jiřího Štursy a Karla Janů a vznikla cenná funkcionalistická stavba – Volmanova vila. Po druhé světové válce začala převažovat sídlištní výstavba, kterou ukončil až rok 1989.
- Archiválie ze sbírek Státního okresního archivu Praha-venkov
-
Nejstarší městská kniha Čelákovic od roku 1366 -
Zápisy Pavla Ježdíka (1639–1654) v radním manuálu -
Detail erbu z konfirmační listiny Leopolda I. pro městečko Čelákovice z 15. května 1680
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
- 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[11]
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
Ve městě Čelákovice (přísl. Čelakovský Hrádek, Jiřina, 4469 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, obchodní grémium, společenstvo různých živností, hostinských a výčepníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[12] 2 lékaři, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 2 autodrožky, biograf Osvěta, cihelna, 3 cukráři, 2 drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, hospodářské družstvo, 13 hostinců, 2 hotely (Grand, Olmer), 3 kapelníci, knikupectví, knihtiskárna, velkoobchod koloniálním zbožím, kovodělné závody, říční lázně, lékárna, mlýn, pivovar, realitní kancelář, Družstevní záložna, Městská spořitelna, Občanská záložna, Obchodnicko-řemeslnická záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, 3 stavitelé, továrna na hospodářské stroje, továrna na obráběcí stroje, 2 zubní ateliéry.
V obci Sedlčánky (přísl. Císařská Kuchyně, 511 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Čelákovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] elektrotechnický závod, 4 hostince, dělnický konsum, kovář, obuvník, 2 rolníci, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Sedlčánky a Kuchyň, 2 trafiky.
V obci Záluží (375 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Čelákovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] cihelna, obchod s drůbeží, 2 hostince, kolář, kovář, obuvník, 5 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zámečník.
Městský archiv Čelákovic je uložen ve Státním okresním archivu Praha-venkov.[15]
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Středověká tvrz Čelákovice, roku 1579 renesančně upravená, sídlo městského muzea
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie – románský kostel postavený na přelomu 12. a 13. století, v letech 1712–1713 barokně rozšířený
- Novobarokní radnice z roku 1911
- Budova děkanství z roku 1780
- Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století
- Pamětní deska „u Diamantů“ na připomínku rodiny Diamantových, jejíž členové byli odvezeni do koncentračních táborů.[16] Z rodiny přežily jen Věra Diamantová Gissingová a její sestra Eva. Zachránil je Brit Sir Nicholas Winton.
- Vodní mlýn v Čelákovicích
- Volmanova vila
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
-
Věková struktura obyvatel v roce 2011 -
Rodinný stav obyvatel v roce 2011 -
Vzdělání obyvatel v roce 2011
Osobnosti a události[editovat | editovat zdroj]
K Čelákovicím se váže svým narozením či životem řada osobností, mimo jiné česko-britská spisovatelka Věra Gissingová, historik Jaroslav Vrchotka, biskup Jednoty bratrské Matěj Červenka, hudební skladatel Jan Zach, filozof a spisovatel Josef Vojtěch Sedláček, spisovatel Josef Jiří Stankovský, botanička, zooložka Marie Z. Baborová-Čiháková, malíř Čeněk Janda, velitel 312. československé stíhací perutě RAF v Anglii za druhé světové války letecké eso Alois Vašátko, literární historik Vladimír Kovářík, básník Jindřich Hilčr,[17][18] básník a spisovatel Eduard Petiška, sochař Jaroslav Šajn nebo malíř a grafik Jiří Hanžlík.[19][20]
V Čelákovicích proběhla část druhé odbojové akce bratří Mašínů. 28. září 1951 dojeli Mašínové a Milan Paumer s unesenou sanitkou na křižovatku dnešní silnice II/611 a odbočky do Kerska a přivázali zde ke stromům členy posádky sanitního vozu. Auto použili při přepadení stanice SNB v Čelákovicích.[21] Přitom zabili strážmistra Jaroslava Honzátka[21] a ukořistili několik zbraní včetně samopalů.
Rekonstrukce obličeje upíra z Čelákovic. V roce 2016 odborníci z Městského muzea v Čelákovicích, firma Geo-cz a brazilský 3D designér Cícero Moraes rekonstruovali obličej jedné ze 14 koster nalezených v roce 1966 s domnělými znaky protivampýrických zásahů.[22][23] Práce byla představena na výstavě „Byli v Čelákovicích upíři?“ a dostala se na řadu serverů zahraničních médií.[24][25]
Sport[editovat | editovat zdroj]
Fotbalový klub SK Union Čelákovice hraje šestou nejvyšší českou fotbalovou soutěž – I. A třídu Středočeského kraje. Domácí zápasy hraje na stadionu U Hájku.[26]
Čelákovice také hostí tradiční letní přípravný fotbalový turnaj Ministerský pohár (dříve O pohár starosty města Čelákovic), jehož se účastní prvoligové kluby.
Mají také nohejbalový klub TJ Spartak Čelákovice, který od roku 2008 hraje nejvyšší českou nohejbalovou soutěž, ve které skončil v roce 2011 a 2013 na třetím místě. V 1. florbalové lize mužů působí tým ASK Orka Čelákovice.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/245 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav dálnice D10 – Čelákovice – Mochov dálnice D11 – Český Brod.
- Železnice – Město je železniční křižovatkou tratí Praha – Čelákovice – Lysá nad Labem – Kolín, Čelákovice–Neratovice a Čelákovice–Mochov. Tratě se stýkají v odbočné železniční stanici Čelákovice. Na území města leží ještě železniční zastávka Čelákovice-Jiřina na trati 231 a železniční zastávka Čelákovice zastávka na trati 074. Železniční trať Praha – Čelákovice – Lysá nad Labem – Kolín je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, doprava byla v úseku Praha – Lysá nad Labem zahájena roku 1873. Železniční trať Čelákovice–Neratovice je jednokolejná regionální trať, doprava mezi Čelákovicemi a Brandýsem nad Labem byla zahájena roku 1882. Železniční trať Čelákovice–Mochov je jednokolejná regionální trať původně postavená roku 1883 pro nákladní dopravu. Osobní doprava zde je provozována od roku 1939, přerušena byla mezi prosincem 2006 a dubnem 2018.
Veřejná doprava
- Autobusová doprava – Příměstské autobusové linky dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s. vedly v roce 2011 do Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi a Úval, dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o. provozoval linky do Českého Brodu, Kouřimi a Sadské.
- Železniční doprava – Po trati 231 vedou linky S2 (Praha – Nymburk – Kolín), S22 (Praha – Milovice) a S9 (Lysá nad Labem – Praha – Benešov u Prahy) v rámci pražského systému Esko, po trati 074 je vedena linka S23 a po trati 233 linka S24. Na trati 231 v Čelákovicích v pracovních dnech roku 2011 zastavovalo 39 párů osobních vlaků, rychlíky zde projížděly. Po trati 074 v pracovních dnech jezdilo 19 párů osobních vlaků, o víkendech 17 párů osobních vlaků. Na trati 233 nebyla v roce 2011 žádná pravidelná doprava, avšak od dubna 2018 byla obnovena v rozsahu 6 párů vlaků v pracovních dnech.
Části města[editovat | editovat zdroj]
Město se dělí na části, z nichž vlastní Čelákovice, Sedlčánky a Záluží mají svůj katastr a Císařská Kuchyně leží v katastru Sedlčánky. Části se dále na základní sídelní jednotky:[27]
| část obce | katastr | základní sídelní jednotky |
|---|---|---|
| Čelákovice | Čelákovice | Čelákovice-střed, Na požárech, Stabenovka, Třetina, U brandýské silnice, U nádraží, U továrny-východ, U továrny-západ, V Rybníčkách, Za tratí |
| Císařská Kuchyně | Sedlčánky | Císařská Kuchyně |
| Sedlčánky | Sedlčánky | Hatě, K Borku, Sedlčánky |
| Záluží | Záluží u Čelákovic | Mezi tratěmi, U Pardusova, Záluží |
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Nádraží v Čelákovicích (před optimalizací 2017–18) -
Sedláčkova ulice -
Zdymadla s plavební komorou na Labi -
Vstupní budova Kovohutí Čelákovice -
Volmanova vila ve stavu před rekonstrukcí -
Cyklostezka mezi Čelákovicemi a Lázněmi Toušeň -
Čelákovice - radnice na náměstí 5. května
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Čelákovice nemají družební města a spolupracují pouze s městem Čcheng-tu v Číně.[28]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ VLASÁK, Emanuel. Polabské město Čelákovice. Čelákovice: Městský úřad Čelákovice, 1991. Kapitola Vznik města a první feudálové, s. 19–20.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 123-124. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1525. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1905. (česky a německy)
- ↑ kolektiv autorů. Státní oblastní archiv v Praze. Praha: Státní oblastní archiv v Praze, 2018. 109 s. ISBN 978-80-88148-26-5. Kapitola Státní okresní archiv Praha-venkov, s. 81.
- ↑ Mgr. Zdeněk Dašek. Pamětní deska rodina Diamantových [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
- ↑ HAVEL, Libor. Zpravodaj města Čelákovic (5/1996): 75 let Jindřicha Hilčra [online]. celmuz.cz, květen 1996 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Zpravodaj města Čelákovic (7/2003): Zemřel básník Jindřich Hilčr [online]. celmuz.cz, 2003-07-02 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Zpravodaj města Čelákovic (3/2013): Zemřel Jiří Hanžlík [online]. celakovice.cz, 2013-03-04 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
- ↑ WEBER, Jan. Zpravodaj města Čelákovic (8/2013): Vzpomínka na Jiřího Hanžlíka [online]. celakovice.cz, 2013-08-01 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Roman Šmejkal, Martin Brynych. Pamětní deska Jaroslav Honzátko [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Upír z Čelákovic měl v srdci zaražený kůl: Po 50 letech dostal tvář!. Blesk pro muže. Dostupné online [cit. 2016-12-03].
- ↑ Jiří Šindelář z Chotovin modeloval tvář upíra. Deník.cz. 2016-10-31. Dostupné online [cit. 2016-12-03].
- ↑ Creepy skeleton found with a wooden stake through his heart is brought to life using 3D technology. The Sun. 2016-10-28. Dostupné online [cit. 2016-12-03]. (anglicky)
- ↑ COELHO, Janet Tappin. Face of 900-year-old 'vampire' brought back to life with 3D technology. mirror. 2016-10-28. Dostupné online [cit. 2016-12-03].
- ↑ SK Union Čelákovice. www.skunioncelakovice.cz [online]. [cit. 2009-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-16.
- ↑ Základní sídelní jednotky - Obec Čelákovice. www.uir.cz [online]. [cit. 2017-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-14.
- ↑ Partnerství [online]. Město Čelákovice [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. - kapitola Čelakovice, s. 162-173.
- Loyda Vladimír - Špaček Jaroslav: Hlas domova 2. Výtvarné umění a architektura našeho Polabí. Čelákovice 2000.
- Špaček, Jaroslav: Před vznikem města. In: E. Vlasák, Polabské město Čelákovice, 7–17. Čelákovice 1991.
- Špaček, Jaroslav: Ilegální činnost ve městě za nacistické okupace. In: E. Vlasák, Polabské město Čelákovice, 121–130. Čelákovice 1991.
- Špaček, Jaroslav: Některé nové poznatky ze stavebně historického průzkumu a archeologického výzkumu bývalého Hrádku v Čelákovicích. Středočeský vlastivědný sborník 15, 192–206. Roztoky u Prahy 1997.
- Špaček, Jaroslav: Z dávné minulosti Čelákovic a jejich okolí. In: 100 let Městského muzea v Čelákovicích, 145 - 200. Čelákovice 2004.
- Špaček, Jaroslav (edit.): Kronika města Čelákovic I. 1857–1939. Čelákovice 2006.
- Špaček, Jaroslav (edit.): Kronika města Čelákovic II. 1940–1947. Čelákovice 2007.
- Špaček, Jaroslav (edit.): Kronika obce Sedlčánek I. 1762–1927. Čelákovice 2009.
- Vlasák, Emanuel: Polabské město Čelákovice. Čelákovice 1991.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čelákovice na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Čelákovice ve Wikislovníku- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Čelákovice
- Oficiální stránky
- Čelákovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
