Úsobrno
| Úsobrno | |
|---|---|
 Kostel svatého Cyrila a Metoděje | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Velké Opatovice |
| Obec s rozšířenou působností | Boskovice (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°35′20″ s. š., 16°45′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 435 (2023)[1] |
| Rozloha | 7,79 km²[2] |
| Katastrální území | Úsobrno |
| Nadmořská výška | 415 m n. m. |
| PSČ | 679 39 |
| Počet domů | 191 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Úsobrno 81 679 39 Úsobrno usobrno@usobrno.cz |
| Starosta | Petr Komárek |
| Oficiální web: www | |
  Úsobrno | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 582573 |
| Kód části obce | 174777 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Úsobrno (německy Hausbrunn[4]) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 435[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jméno Úsobrno nemá jednoznačný výklad, ačkoli jde jistě o jméno velmi starobylé. Jedna možnost je, že výchozí podoba jména zněla Ustrbno a byla odvozena od slovesa strbnúti ("tvrdnout"), význam onoho jména by pak byl "místo, kde tvrdne půda". Z něj by se následně podoba Úsobrno vyvinula hláskovým zjednodušením. Tento výklad nicméně přináší určité nesnáze (nejstarší doklad z 1078 Uzobren jej nepodporuje), není tudíž vyloučeno, že jméno je už předslovanské. Německá podoba jména vznikla z českého (snad z tvaru Usbrno), jeho první část byla přichýlena k Haus ("dům"), druhá k Brunn ("studna"). Jelikož druhá část jména připomínala jméno Brna, psalo se německy také Hausbrünn.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci je z roku 1073,[6] kdy byl Otou I. založen klášter Hradisko u Olomouce a Úsobrno společně s dalšími přilehlými vesnicemi bylo v jeho držení. Klášterním majetkem zůstala vesnice až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.[7]
V roce 1951 byl v obci postavený a vysvěcený kostel sv. Cyrila a Metoděje, který má bohatou vnitřní výzdobu. Nalezneme zde varhany, které pocházejí z roku 1850, dále se zde nachází zobrazení křížové cesty a dřevěné vyřezávané sochy světců. [8]
Obcí procházela obchodní stezka, tzv. hvozdecká, která je zmiňována v písemnostech z roku 1145.[6] V dokumentu je zmíněna celnice v této vesnici.[6]
Ve 13. či 14. století stávala východně od obce fortifikace stejného jména.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Obcí protéká Úsobrnský potok, který na horním konci obce zásobuje rybník a do kterého se ve vesnici zprava vlévá Duranský potok a zleva bezejmenný přítok pramenící severně od vesničky Pohora, který zásobuje sérii rybníků nad obcí. Úsobrnský potok je pravostranným přítokem Jevíčky.
Východně od obce se rozkládá přírodní rezervace Durana.
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
Počátky sklářství v obci sahají do 1827, kdy Karl Graf Strachwitz založil Karlovu huť.[6] Ta se nejprve specializovala na tabulová skla, posléze v nájmu firmy Reich zaměřila svůj sortiment především na výrobu lahví, u kterého zůstává i na počátku 21. století pod značkou Sklárny Moravia.[9]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel svatého Cyrila a Metoděje -
Kříž před kostelem -
Kříž u hlavní silnice -
Kříž u žluté značky vedoucí od Durany do Úsobrna -
Památník obětem světových válek -
Příkop hradu Úsobrno -
Přírodní rezervace Durana
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 537.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 646, 647.
- ↑ a b c d KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 13.1.2011 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.
- ↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-12-01]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ MAZALOVÁ, Terezie. Památky a zajímavosti. https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/7082/usobrno.
- ↑ Sklárny Moravia. Historie [online]. © 2015 [cit. 2015-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-07.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Úsobrno na Wikimedia Commons - Úsobrno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
