Ѣ

Šablona:Písmena cyrilice Ѣ (jat, minuskule ѣ) je již běžně nepoužívané písmeno cyrilice. Používá se pouze v liturgických textech.

Užití ve staroslověnských textech a vývoj

S písmenem jat je možné se setkat už u staroslovenských památek. Lze si tam také všimnout, že se postupně namísto znaku pro jat používá (ja), což znamená, že se nejspíše vyslovovalo velmi podobně. K těmto změnám dochází hlavně na začátku slov. Tyto informace se donesly z byzantských a latinských záznamů, kdy cestovatelé neslovanského původu zaznamenali hlásky (jat), kterou sami neznali, a psali co slyšeli. Protože slyšeli ale pokaždé něco jiného, zná se, v jaké pozici se jat zhruba mohl nacházet.

Vývoj

Původem se jat vykrystalizoval z praindoevropského dlouhého E, a to změnou, ke které došlo, kdy se nacházelo před souhláskami měkkými. Jeho vývoj se během následujících století měnil, a to na všech územích, kde se postupně staroslověnský jazyk rozrůznil do řady dialektů a nakonec samostatných jazyků. Například v západním jihoslovanském prostředí, kde se vytvořily v budoucnosti srbský a chorvatský jazyk výsledkem byl vznik řady dialektů a nářečí, která se liší nejen používáním přízvuků, ale především i reflexem jatu (ekavice, ijekavice, ikavice). Srbská redakce církevní slovanštiny používala podobu jat jako E. Pod jejím vlivem docházelo k některým nepatrným změnám i v oblastech, kde se jat realizoval jinak. A na druhou stranu do ekavského jazykového prostoru pronikala spousta vlivů ikavských a ijekavských, např. podoba někteých zájmen.

Realizace v různých slovanských jazycích

V různých slovanských jazycích se z hlásky zachycené tímto písmenem vyvinuly jiné:

• bulharština - ja (v západních náčečích - e)
• čeština - í, ě
• polština - ie, ia
• ruština - je (v některých regionech ja, jije nebo ji)
• slovenština - ie
• srbština/chorvatština
  • ekavština - e
  • jekavština - ije
  • ikavština - i
• ukrajinština - ji

Písmeno existuje i v jotované variantě jako Ꙓ (jotovaný jat), ale vyskytuje se vzácně.

V hlaholici mu odpovídá písmeno Ⱑ.