Žlutokapovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Žlutokapovité

Xanthorrhoea malacophylla
Xanthorrhoea malacophylla
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď: žlutokapovité (Xanthorrhoeaceae)

Žlutokapovité (Xanthorrhoeaceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales).

Pojetí čeledi[editovat | editovat zdroj]

Pojetí čeledi se postupně měnilo. Podle starších taxonomických systémů často obsahovala jen jediný rod, žlutokap (Xanthorrhoea)[1]. V nejmodernějším systému APG III z roku 2009 sem byly přiřazeny 2 dříve samostatné čeledi asfodelovité (Aphodelaceae) a denivkovité (Hemerocallidaceae).

Podčeledi[editovat | editovat zdroj]

Podčeledi podle systému APG III[2].

  • Hemerocallidoideae Lindley, dříve čeleď denivkovité (Hemericallidaceae). Asi 19 rodů a 85 druhů, které jsou rozšířeny různě po světě, chybí v Severní Americe. V ČR jen nepůvodní denivka (Hemerocallis)
  • Xanthorrhoeoideae M. W. Chase, Reveal & M. F. Fay s jediným rodem žlutokap (Xanthorrhoeae), asi 30 druhů, většinou stromy, které jsou rozšířeny v Austrálii.
  • Asphodeloideae Burnett, dříve čeleď asfodelovité (Asphodelaceae), jejíž pojetí se ale také velmi měnilo. Asi 15 rodů a asi 785 druhů, které jsou rozšířeny v Evropě, Asii, Austrálii, Africe, zcela chybí v Severní i Jižní Americe

Popis[editovat | editovat zdroj]

Toto je popis čeledi v širším pojetí.

Jsou to vytrvalé byliny nebo až netypické stromy, často s oddenky nebo hlízami. Jsou zastoupeny i výrazné xerofyty a sukulenty, zřídka i lijány. Listy mohou být nahlučeny do přízemních nebo vrcholových růžic, jindy nikoliv, řidčeji jsou listy redukovány a fotosyntetickou funkci má stonek. Listy jsou jednoduché, střídavé, uspořádané nejčastěji spirálně nebo dvouřadě, přisedlé (jen vzácně řapíkaté), jsou ploché, někdy dužnaté nebo kožovité, nebo oblé až trojhranné, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné nebo zubaté, čárkovité až kopinaté, někdy šídlovité nebo naopak až vejčité, žilnatina je souběžná. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Květy jsou v květenstvích, zpravidla v klasech nebo hroznech. Květy jsou podepřeny listeny nebo nikoliv, jsou pravidelné nebo zygomorfické. Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), někdy odlišen kalich a koruna, okvětní lístky jsou volné nebo srostlé a pak vytvářejí okvětní trubku, jsou různých barev, někdy nenápadné a listenovité. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, zpravidla 3+3, vzácně tyčinky 3, nejsou srostlé s okvětím ani navzájem či naopak srostlé s okvětím nebo navzájem. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem je většinou tobolka, řidčeji bobule

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Podle širšího pojetí je známo asi 35 rodů a asi 900 druhů, které jsou rozšířeny různě po světě, chybí například v Severní Americe a severnější Asii[2]. V ČR to je jen nepůvodní denivka.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://delta-intkey.com/angio/www/xanthorr.htm
  2. a b http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Xanthorrhoeaceae