Židovské podzemí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Židovské podzemí (hebrejsky: המחתרת היהודית, anglicky: The Jewish Underground) byla židovská teroristická organizace, tvořena prominentními členy izraelského politického hnutí Guš emunim, která existovala v letech 1979 až 1984. Vznikla po uzavření dohod z Camp Davidu a čítala zhruba 25 členů.[1] V jejím vedení stáli Jehuda Ecijon, Menachem Livni a Jošua Šošan. Mezi akce organizace patřily bombové útoky na palestinské představitele (např. starosty Nábulusu a Ramalláhu), granátové útoky a vražda čtyř palestinských studentů v Hebronu z roku 1984.[1] Skupina též plánovala bombový útok na arabské autobusy a zničení Skalního dómu a mešity Al-Aksá na Chrámové hořeJeruzalémě.[1]

Vražda studentů v Hebronu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1984 zabili Menachem Livni, Šaul Nir a Uzi Šarbav z Židovského podzemí čtyři palestinské studenty islámské univerzity v Hebronu.[1] Za svůj čin byli odsouzeni k doživotnímu odnětí svobody.[2] Prezident Chajim Herzog však snížil jejich trest nejprve na 24 let odnětí svobody, následně na 15 let a nakonec, v roce 1989, na 10 let odnětí svobody, čímž umožnil, aby byli dotyční po dvou letech propuštěni za dobré chování.[3][4] Podle Čejky (2011) vyšlo později najevo, že „hlavním důvodem zmírnění trestů byl velký tlak od premiéra Šamira a ministra spravedlnosti Dana Meridora.“[5]

Útok na mešity na Chrámové hoře[editovat | editovat zdroj]

V roce 1984 plánovalo Židovské podzemí útok na zmíněné mešity na Chrámové hoře, které zamýšlelo vyhodit do povětří. To měli členové skupiny provést 28 náložemi, vyrobenými z výbušnin zcizených z armádních základen na Golanských výšinách.[6] Vycvičili zvláštní skupinu, která měla útok provést. V důsledku vnitřních sporů však byla operace před svým provedením odhalena izraelskou zpravodajskou službou Šin Bet.[6] Během následného vyšetřování vypověděl jeden ze členů Židovského podzemí motivy tohoto útoku:[6]

Zničení mešity na Chrámové hoře popudí miliony muslimů po celém světě. Pravděpodobně dojde k válce, která vyústí ve válku světovou. V této válce dojde k obrovským ztrátám na životech. Muslimové však budou nakonec zničeni. Proces vykoupení tak postoupí dále, až bude vše připraveno na příchod Mesiáše.

Členové skupiny, kteří útok připravovali, byli odsouzeni k doživotnímu odnětí svobody. V roce 1990 jim však prezident Herzog jejich trest snížil, díky čemuž byli po šesti letech propuštěni.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jewish Underground na anglické Wikipedii.

  1. a b c d ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8. S. 229–230. Dále jen: Judaismus a politika v Izraeli. 
  2. FISHER, Dan. 3 Members of Jewish Underground Will See Life Sentences Commuted [online]. The Los Angeles Times, 1987-03-18 [cit. 2011-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. 3 Israeli Terrorists Are Released In 4th Reduction of Their Terms [online]. The New York Times, 1990-12-27 [cit. 2009-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Documents given to Arabs in Gaza [online]. The New York Times, 1989-06-07 [cit. 2009-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 208. 
  6. a b c d Judaismus a politika v Izraeli. S. 240-241