Židobolševismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bělogvardějský propagandistický plakát s židovským komunistou Trockým, naznačující spojitost mezi židovstvím a bolševismem.

Židobolševismus je termín, který je užíván pro spojení Židů a komunismu. Termín není spjat s jedinou konkrétní představou propojení židovského etnika s komunismem, ale je užíván těmi, kteří jsou přesvědčeni o vině či spoluvině Židů za vznik ideje bolševismu, řízení a šíření tohoto komunistického hnutí či poukazují na výrazné zastoupení Židů ve vedení komunistických stran, které výrazně převyšovalo jejich zastoupení v populaci konkrétních států.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Popularitu mezi antikomunisty a antisemitskými kruhy získala tato teorie po ruské Říjnové revoluci (1917) a ve světě ve dvacátých letech s publikací a šířením pamfletů Protokoly sionských mudrců a The Jewish Bolshevism.

Ve dvacátých letech v SSSR měli Židé v bolševickém státním aparátu podstatně větší zastoupení, než by odpovídalo jejich podílu na počtu obyvatel. Roku 1927 měla bolševická strana 50 000 židovských členů, čili 5,21% členstva, což byl trojnásobek demografického podílu. Tato disproporce byla tím vyšší, čím vyšší byla mocenská struktura. V politbyru byli do roku 1922 z pěti členů tři Židé (Lev Kameněv, Grigorij Zinovjev, Lev Trockij).

Termín židobolševismus (jüdischer Bolschewismus) pak následně přijalo a používalo mimo jiné i nacistické Německo, aby spojovalo dohromady Židy a komunisty, čímž naznačovalo, že komunistické hnutí mělo sloužit židovským zájmům anebo že všichni Židé jsou komunisté, těmto argumentům nahrával i fakt, že krátce existující republiky rad na území Německa a Maďarska měly v čele vůdce židovského původu. Dále bylo poukazováno na to, že Karl Marx a Vladimír Lenin (z matčiny strany) byli židovského původu.

V JAR se Židé velmi angažovali nejen v Komunistické straně (SACP), ale také v socialistickém odboji ANC. Přestože tvořili pouhých 0.6% populace, měli na tomto poli obrovský vliv.[1] Žid Joe Slovo, který byl dlouholetým předsedou Komunistické strany, se podílel na tzv. Church street bombing, jednom z nejkrvavějších atentátů v historii JAR.[zdroj?] Ze 150 aktivistů odsouzených při "Treason Trial" v roce 1956 bylo 23 bělochů, z nich pak 14 byli Židé. 5 z 19 členů ozbrojeného odboje ANC (Umkhonto we Sizwe) odsouzených při Rivonijském procesu byli Židé.[1]

Židé a komunismus na Západě[editovat | editovat zdroj]

Komunistická strana USA (CPUSA) měla v období 1921-1961 v centrálním výboru 33% Židů.[2] Encyclopedia of the Jewish diaspora uvádí, že v 30. až 40. letech byl tento počet přes 33%.[3] Do padesátých let 40% až zhruba polovinu členů CPUSA tvořili Židé. Důkazem toho, že si američtí levicoví Židé zachovali židovskou identitu, bylo, že jejich podpora CPUSA závisela na postoji SSSR, který buď vyhovoval specifickým židovským zájmům, nebo ne (podpora Izraele, vztah k nacistickému Německu atd.). Židovská podpora komunismu klesla po Stalinově návratu k antisemitismu a mnoho Židů opustilo komunistickou stranu po krizi na Středním východě v roce 1967, kdy SSSR přerušil diplomatické styky s Izraelem. Židé se disproporčně angažovali v období studentských protestů v 60. letech, a to jako liberální levicoví intelektuálové, radikální studenti či editoři, nakladatelé a přispěvatelé v radikálních periodikách.[4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 rozvířila pozornost aféra okolo výroků německého konzervativního politika Martina Hohmanna, který kritizoval nekonečné omlouvání se Němců za svou odpovědnost za nacismus, který hodnotil negativně, a poukázal při tom na židovskou odpovědnost za komunismus. Po četných diskuzích byl v roce 2004 vyloučen z CDU, ale v rámci své strany nalezl i některé zastánce.

Pojem v polštině[editovat | editovat zdroj]

V polštině se lze setkat s termínem „żydokomuna“ (ze slov Žid a komunismus), což je termín používaný během politické agitace, který Židům připisuje vinu za komunismus. Toto obvinění dosáhlo značné popularity mezi odpůrci bolševismu během občanské války v Rusku (1917-1920). Tento pojem se objevil na přelomu 20. a 30. let 20. století, kdy se Židům přisuzovalo vedení komunistického hnutí, ať už v sovětském Rusku (pozdějším SSSR), tak v Polsku, kde byl v meziválečných letech antisemitismus hodně živý.

V polštině se používá i v dalších významech:

  • Označení levicové organizace či skupiny se skutečnou či údajnou převahou Židů ve vedení.
  • Přisuzuje se předválečné Komunistické straně Polska a posléze Bezpečnostnímu úřadu (Urząd Bezpieczeństwa, obdoba StB), kde skutečně pracovalo ve vedoucích pozicích a vzhledem k jejich počtu v obyvatelstvu nadměrné množství Židů: Jakub Berman, Roman Romkowski, Julia Brystiger, Anatol Fejgin, Józef Światło nebo Józef Różański.

V současnosti se v Polsku používá ke stigmatizaci liberálních kruhů či organizací pocházejících z poválečné komunistické strany PSDS. Používají jej zejména nacionalistické skupiny, ve významných sdělovacích prostředcích se prakticky nepoužívá.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://maurice-ostroff.tripod.com/id27.html
  2. BAKALÁŘ, Petr. Tabu v sociálních vědách. Praha : Votobia, 2003. 343 s. (Kontroverzně) ISBN 80-7220-135-2. str. 192
  3. Encyclopedia of the Jewish diaspora : origins, experiences, and culture. Santa Barbara, Calif. : ABC-CLIO, c2009. 3 v ISBN 978-1-85109-873-6., svazek 1, s. 593
  4. BAKALÁŘ, Petr. Tabu v sociálních vědách. Praha : Votobia, 2003. 343 s. (Kontroverzně) ISBN 80-7220-135-2. str. 192

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jewish Bolshevism na anglické Wikipedii a Żydokomuna na polské Wikipedii.