Želva karolínská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Terrapene ornata

želva karolínská na procházce
želva karolínská na procházce
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: želvy (Testitudines)
Čeleď: emydovití (Emydidae)
Rod: želva (Terrapene)
Druh: želva karolínská
Binomické jméno
Terrapene ornata
Agassiz, 1857
Terrapene ornata - zelenáT. ornata a T. carolina - bledě modráT. ornata a T. nelsoni - oranžováT. ornata a T. coahuila - fialová(T. carolina - tmavomodráT. nelsoni - žlutá)
Terrapene ornata - zelená
T. ornata a T. carolina - bledě modrá
T. ornata a T. nelsoni - oranžová
T. ornata a T. coahuila - fialová
(T. carolina - tmavomodrá
T. nelsoni - žlutá)
{{{druhotné dělení}}}

Želva karolínská (Terrapene ornata), též želva krabičná patří k oblíbeným druhům chovaným u nás.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dorůstá se až 20 cm. Může se dožít i 100 let. Její zbarvení je hnědé až olivově hnědé. Většinou má nepravidelné, podélné, žluté nebo oranžové skvrny. Plastron má žlutý až hnědý s tmavými skvrnami. Dospělé želvy se mohou do krunýře zcela uzavřít. Hlavu a nohy má skvrnité. Samci mají červenou duhovku, samice mají duhovku šedou nebo hnědou. Na silných nohách má 4 drápy. Hlavu má hranatou.[1]

Její největší zajímavostí je kloub, který příčně probíhá břišní částí krunýře a umožňuje "uzavření" pancíře zatáhnutím jeho části. Zajímavé je také rozlišení pohlaví barvou očí, samečci mají červenohnědé zabarvení, samičky žlutavé.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi všežravce. Živí převážně masitou potravou, jako jsou šneci a další suchozemští měkkýši. Rostlinnou potravu pojídá pouze pro doplnění živin. Zvláštní pochoutkou jsou pro ni houby, z nichž žere i jedovaté druhy.[2] Jed obsažený v houbách želvě neškodí, ukládá se však v jejich tkáních a může ohrozit predátory (včetně člověka), pokud želvu pozřou.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Běžně se vyskytuje na východě Spojených států amerických, v Mexiku, mezi západními přítoky řeky Mississippi, kde pobývá v travnatých krajích blízko vody. V zimě přezimuje ve vodě, kam se také vydává za přílišného horka.[3]

Chov[editovat | editovat zdroj]

K chovu této želvy použijeme terárium o rozměrech dna minimálně 60 krát 60 cm, lépe však větší. Jako substrát je nejvhodnější hrabanka nebo rašelina, a to v poměrně silné vrstvě, protože se do ní želva ráda zahrabává. Především pro mláďata je nezbytností zdroj světla, pod nějž umístíme větší plochý kámen, na němž se bude želva vyhřívat. Přestože se jedná o suchozemskou želvu, ráda se koupe a potřebuje hodně pít. Proto je důležité vybavit terárium nádržkou nebo aspoň větší miskou s vodou (tak velkou, aby se do ní celá želva vešla, ale mohla odsud pohodlně vylézt). Pokud se chcme pokusit o odchov, je nutné zvířata zazimovat. Tato želva patří mezi velmi dlouhověké druhy. Při vhodné péči se může dožít více než 120 let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. terarka.net - želva karolínská
  2. a b WILKE, Hartmut. Želvy: jak o ně správně pečovat a jak jim porozumět:rady odborníka ke správnému chovu. Praha : Vašut, 2001. 60 s. ISBN 978-80-7236-003-5.  
  3. zelvy-4ever.cz - Želva karolínská

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]