Želva čtyřprstá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Testudo Horsfieldii

Želva čtyřprstá
Želva čtyřprstá
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: želvy (Testudines)
Podřád: skrytohrdlí (Cryptodira)
Čeleď: želvovití (Testudinidae)
Rod: želva (Testudo)
Druh: želva čtyřprstá (T. horsfieldii)
Binomické jméno
Testudo horfieldii
Gray, 1844
{{{druhotné dělení}}}
  • Testudo horsfieldii horsfieldii
  • Testudo horsfieldii kazachstanica
  • Testudo horsfieldii rustamovi

Želva čtyřprstá (Testudo horsfieldii), též Želva stepní patří k často chovaným druhům, avšak nežije v Evropě. Jeji domov leží na západním okraji Asie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Želvu čtyřprstou lze identifikovat jednak podle takřka okrouhlého a na vrcholu plochého karapaxu, jednak podle počtu prstů na nohou, má totiž jen čtyři prsty, která jsou až k drápům srostlé. Dalším typickým znakem je písková barva karapaxu s výraznými černými znaky.Samička dorůstá asi 20 cm, sameček 16 cm.Její hmotnosti může být až 2 kg.Samička je oproti samci větší a má kratší ocas. Oproti balkánským želvám jako je Testudo hermanni je širší, více hrabe a více vydrží. Je aktivní ve dne, je velmi čilá a ráda hrabe a šplhá. Samci jsou agresivní vůči samcům jiných druhů želv, i v případě, že jsou třikrát větší.

Kope podzemní chodby dlouhé až 12 m, proto musí být její venkovní výběh zajištěn i proti úniku podzemí.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi býložravce, hlavní potravou této želvy jsou tedy rostliny (takřka výhradně listy, plody a květy), například listy smetánky lékařské, sušené byliny, salát, jablka, jahody, jetel, jitrocel, růže, zelí, avokádo, kiwi, meloun, meruňky, banány, nejrůznější druhy pícnin, ale také hmyz a dokonce i drobné kůstky. Čím je strava pestřejší, tím lépe, kvůli potřebným vitamínům a minerálům.[1]

Mladé želvy čtyřprsté

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Samečkovy námluvy se projevují kýváním hlavou a kroužením okolo samičky. Když samečkovi samička přestane utíkat, nastane páření.[2] Pohlavní dospělosti dosahuje mezi osmým a desátým rokem. Samice snáší vejce na přelomu května a června často po jednom s přestávkami dlouhými i několik dnů. Vejce jsou velká 4 - 5 x 2,5 - 3,5 cm.[1] Snáší 2 až 8 vajec do předem vyhloubené jamky.[3] Mláďata se líhnou po 80 - 110 dnech, zůstanou tedy spát v zemi a vylézají až následující jaro.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Je nejodolnějším druhem suchozemské želvy, její nejsevernější přirozený výskyt je v Novokujbyševsku, v Rusku na Volze.[1] Pochází z kontinentu Asie. Obývá oblast na východ od Kaspického moře, státy Írán, Afghánistán, Kazachstán, Turkménii a Pákistán v pohořích a pouštích.[3] Přirozeným prostředím jsou pro ni volné stepi místy s kamením, se suchou jílovitou a písčitou půdou a řídkými porosty trávy a keřů. Místa, kde je mnoho slunce a jen občasný stín. Je to vysloveně pouštní želva, která nesnáší vlhko a chladno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d zelvy.cz - Testudo horsfieldi
  2. plazi.webgarden.cz - Plazi - Želva stepní
  3. a b Foxymonk.com - Atlas zvížat - Želva stepní

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]