Železnorudské povstání
| Železnorudské povstání | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: | |||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
 Československo |
 Krajní levice, Nacionalisté, Krajní pravice |
||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Václav Klofáč |
František Jelínek kapitán Holásek |
||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| Neznámá | 60-130 mužů zprvu a 200-300 mužů celkem | ||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| Beze ztrát | Všichni povstalci později zatčeni | ||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Železnorudské povstání bylo prvním protivládním povstáním v Československé republice po 1. světové válce.
Vypuklo 21. července 1919. Původci byli šumavští legionáři z ruských legií pod velením praporčíka Františka Jelínka. V Klatovech je vedl kapitán Holásek. Později se k nim přidali i příslušníci jiných jednotek. Povstalcům se povedlo obsadit Železnou Rudu, Klatovy a nakonec dorazili i do Plzně, kde byli v diskuzích poraženi místními politiky z tábora sociální demokracie. V Plzni také došlo k uklidnění rozvášněných dělníků a povstalci se vzdali pochodu na Prahu. Povstalci se později vzdali. Účastníci povstání byli zatčeni a iniciátor akce a její velitel Jelínek byl odsouzen k trestu smrti. Trest mu však byl změněn na pět let vězení. Absolvoval polovinu trestu.
Povstání na Šumavě nebylo názorově jednotné a označení povstání za krajně levicové či pravicové není možné. Obsahovalo množství proudů, demokratických, sociálních i bolševických. Vzbouřenci chtěli prosadit změny v armádě, sankce pro bývalé rakouské důstojníky, sociální spravedlnost, diktaturu tvrdé ruky T. G. Masaryka atd. Mezi demonstranty byli také čeští nacionalisté, kteří volali po odstranění byrokracie, ale neuvažovali přímo o nějaké socializaci. Teprve třetí proud povstání byl již orientován bolševicky a jeho stoupenci se inspirovali sovětským vzorem a chtěli také volit své důstojníky (pozn.: v ruských legiích mohli navrhovat povýšení na důstojníka či poddůstojníka také řadoví vojáci, a sestavit vojenské rady, jinak však měli o revoluci povstalci spíše romantické představy. K povstání se nepřipojili veteráni z italské ani z francouzské legie.
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- Zdeněk Čech: Drsný střed Evropy III.
[editovat] Externí odkazy
- ČRo Brno, Libor Vykoupil, 21 . července, Rubrika: Upozorňujeme Ecce Homo - povstání v Železné Rudě http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/606290
