Železniční tunel Barrandov

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Železniční tunel Barrandov je plánovaný železniční tunel na vysokorychlostní trati Praha – Beroun. Při plánované maximální rychlosti vlaků 160 km/h by měla být doba průjezdu tunelem přibližně 10 minut, čímž by se dosáhlo významné úspory času oproti stávající trati Praha – Beroun údolím Berounky. Svojí délkou by se pak měl stát sedmým nejdelším železničním tunelem na světě.

Historie

Vláda schválila tunelovou variantu v červenci 2005.Původně byla zvažována i varianta dvou na sebe navazujících tunelů. Tunel měl být původně jednokolejný, pak se projekt přiklonil k dvojici jednokolejných tunelů, které budou každých 400 metrů propojeny spojovacími chodbami. Investorem je Správa železniční dopravní cesty, s. o., generálním projektantem SUDOP Praha a. s. V lednu 2008 byly založeny webové stránky projektu. Během roku 2009 začaly přípravné práce – zapojování elektrických transformátorových stanic na očekávaných koncích tunelu. Dosud však nebyla vybrána firma, která by měla provést vlastní stavební práce. První odhad nákladů činí asi 26 miliard Kč.

Popis projektu

Tunel v celkové délce 24,7 kilometrů má sestávat ze dvou souběžných jednokolejných tubusů vybudovaných ražbou na základě kruhového průřezu. Má začínat jižně od nádraží Praha-Smíchov v nadmořské výšce asi 200 metrů a dále vést zhruba pod Slivencem, Ořechem, Tachlovicemi, Mezouní a Sedlcem ve Svatém Janu pod Skalou. Tunel má mít tvar lehce zakřiveného oblouku z důvodu přizpůsobení geologickým poměrům (krasové jeskyně). Vyústění v Berouně má být v nadmořské výšce okolo 225 metrů. Ražba má trvat čtyři roky a probíhat ve dvou směrech současně, od Berouna a Tachlovic. Vytěžený materiál má být použit k rekultivaci lomu Holý Vrch poblíž Mořiny.

Na trati nemají být žádné mezilehlé stanice ani zastávky. U Svatého Jana pod Skalou má mít tunel čerpací objekt, u Tachlovic transformovnu, odvětrávání a přístupový tunel. Maximální sklon by měl být 2,8 ‰.

V září 2010 označil ministr dopravy Vít Bárta projekt za příliš nákladný, a ačkoliv výstavba vysokorychlostního koridoru patří k jeho dopravním prioritám, tunel samotný by realizován být neměl.

Externí odkazy

• Popis stavby, plánované parametry (pdf)
• Pojednání shrnující očekávané přínosy stavby