Železniční trať v Jizre'elském údolí
železniční trať v Jizre'elském údolí nebo jen údolní trať (hebrejsky: רכבת העמק, ha-rakevet ha-emek) byla železniční trať na území dnešního Izraele, která fungovala v 1. polovině 20. století.
Obsah |
Dějiny [editovat]
Roku 1900 zahájil Heinrich August Meissner, německý železniční inženýr, který byl znám jako Meissner Paša, výstavbu Hidžázské železniční trati z Damašku ke svatým místům islámu v dnešní Saudské Arábii. Během výstavby ho napadlo zřídit z ní boční východozápadní spojovací trať, která by měla tu výhodu, že by umožnila obejít oblast Libanonu, kde v té době rostl vliv Francie. Koncem roku 1902 začal plánovat podrobnou podobu této 160 kilometrů dlouhé spojovací tratě z Haify do syrského Dará. Brzy začaly stavební práce.[1]
Trať byla v převážné délce na území dnešního Izraele postavena do roku 1904 tedy v době osmanské Palestiny. Vedla z Haify východním směrem podél Jizre'elského údolí a navazujícího Charodského údolí do města Bejt Še'an (tehdy převážně arabské město Bejsan),[2] respektive do lokality Džisr al-Madžama (dnešní vesnice Gešer), kde se nacházela nejníže položená železniční stanice na světě (173 metrů pod úrovní moře).[3] Do konce roku 1905 byla prodloužena o úsek, jenž sledoval severním směrem údolí řeky Jordán, kterou překročil jižně od Galilejského jezera a pak vedl údolím řeky Jarmuk na území Sýrie k Damašku, kde se napojoval na Hidžázskou železniční trať.[2] 15. října 1905 byla trať slavnostně otevřena.[4]
V roce 1915 za první světové války turecká armáda narychlo postavila provizorní železniční trať, která z této trati odbočovala ve městě Afula k jihu a vedla napříč Palestinou přes města Dženín, Tulkarm, Lod až do Beerševy. Za britského mandátu byla železniční trať v Jizre'elském údolí významnou vnitrostátní i mezistátní dopravní tepnou.[2] Sloužila i rostoucí populaci židovských osadníků, kteří tuto oblast zúrodňovali a zakládali zde vesnice. Koncem 20. let 20. století tu začaly jezdit čtyři motorové lokomotivy.[5]
Doprava tu byla přerušena během první arabsko-izraelské války v letech 1948-1949.[6] Již předtím během takzvané Noci mostů v roce 1946 byla trať terčem židovského protibritského odboje, který při koordinované akci přerušil železniční spojení mandátní Palestiny s okolními státy a zničil mimo jiné most přes řeku Jarmuk.[7][2] V omezené míře byla trať v provozu do roku 1952 a pak trvale zanikla.[3]
Plány na obnovu trati [editovat]
Od počátku 21. století se uvažuje o obnově trati. V březnu 2010 oznámil ministr dopravy Izraele plán masivních investic do dopravní infrastruktury. V jeho rámci se uvažovalo o výstavbě trati v této historické trase, která by propojila města Haifa, Afula a Bejt Še'an. Předpokládalo se zahájení prací v roce 2011.[8] V březnu 2011 izraelská vláda vypsala výběrové řízení na první fázi stavby. Celkem má mít 60 kilometrů a spojovat Haifu, Nešer, Afulu a Bejt Še'an. Projektovaná je jako dvoukolejná trať se šesti stanicemi a maximální rychlostí 160 km/hod. Další fáze výběrového řízení na tuto trať se plánuje na rok 2012, přičemž dokončení výstavby se odhaduje na rok 2016. Výhledově se počítalo s napojením na Jordánsko v prostoru hraničního přechodu Jordán.[9]
Seznam stanic [editovat]
Na železniční trati se nacházely následující stanice:[10]
- železniční stanice Chejfa mizrach
- železniční stanice Balad aš-Šajch (též Tel Chanan)
- železniční stanice Nešer
- železniční stanice Jagur
- železniční stanice Elroj
- železniční stanice Kirjat Charošet
- železniční stanice Kfar Jehošua
- železniční stanice Kfar Baruch
- železniční stanice Afula
- železniční stanice Ejn Charod
- železniční stanice Tel Josef
- železniční stanice Šata
- železniční stanice ha-Sade
- železniční stanice Bejt Še'an
- železniční stanice Bejt Josef
- železniční stanice Gešer
- železniční stanice Naharajim
- železniční stanice al-Dalhamija
- železniční stanice Arlozorov
- železniční stanice Emek ha-Jarden
- železniční stanice Cemach
- železniční stanice al-Hamma
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. s. 20. (anglicky)
- ↑ a b c d Historical milestones [online]. Izraelské dráhy, [cit. 2011-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b The 20th Century in Eretz Israel. s.20
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s.29
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s.150
- ↑ Extremely RARE map of Palestine before al-Nakba [online]. Palestine Remembered, [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s.248
- ↑ Netanyahu’s rail expansion plans approved [online]. Railway Gazette, [cit. 2011-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tenders called for railway construction [online]. Railway Gazette, [cit. 2011-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dera to Haifa Line [online]. nabataea.net, [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální internetové stránky Izraelských drah (hebrejsky) (anglicky) (arabsky) (rusky)