Železniční trať Petrovice u Karviné - Karviná
| Petrovice u Karviné - Karviná
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Číslo trati | (dříve 29a) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Délka | 5 (dříve 11,4) km | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rozchod | 1435 mm (normální) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Napájecí soustava | neelektrizováno | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| OpenStreetMap | mapová data | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Průběh trati | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Železniční trať Petrovice u Karviné – Karviná město je jednokolejná normálněrozchodná železniční trať používaná pravidelně pouze pro nákladní dopravu. Jedná se o pozůstatek trati Petrovice u Bohumína (dnes Petrovice u Karviné) – Karvinná hlavní nádraží (dnes Karviná-Doly), která od roku 1898 spojovala Severní dráhu císaře Ferdinanda a Košicko-bohumínskou dráhu. Trať v úseku Karviná město - Karviná hlavní nádraží (nynější Karviná-Doly) byla zrušena po roce 1959 v rámci výstavby přeložky trati Bohumín - Louky nad Olší s novou stanicí Karviná hlavní nádraží, jejíž trasa se s lokálkou z Petrovic křížila. Na zachovaném úseku Petrovice u Karviné - Karviná město byla pravidelná osobní doprava zastavena 26. května 1962.[1]
Zbývající trasa je pak zcela zrušena a snesena. Na mnoha místech v Karviné lze nalézt hektometrovníky, náspy, v lázeňském parku je zachovaný most přes Mlýnku.
[editovat] Historie
Dráhu postavila společnost Severní dráha císaře Ferdinanda jednak pro rozvíjející se fryštátský průmysl a jednak pro dopravu lázeňských hostů. Byla 11,4 km dlouhá a nacházely se na ní čtyři zastávky a jedna mezilehlá železniční stanice. Provoz na trati zajišťovala nejprve parní lokomotiva řady 310, poté motorový vůz řady 130 vyrobený ve vagónce Kopřivnice.[zdroj?] V Darkově vedla trať po dlouhém ocelovém mostě přes řeku Olši.
Podle jízdního řádu 1918/1919 byla trať 259a a nacházela se na ní stanice Fryštát (dnes Karviná město) a zastávky Roj (později Ráj) a Darkov Lázně (později Karviná-Darkov lázně).[2] V roce 1951 přibyly zastávka Karviná-Stalingrad a V Lipinách.[3]
V roce 1944 německé úřady sloučily okresní město Fryštát s okolními obcemi v jedno město s názvem Karwin-Freistadt. Po druhé světové válce bylo toto sloučení obnoveno, ale již pod názvem Karviná. V květnu 1945 při osvobozování města Rudou armádou byla tato místní dráha dějištěm bitev. Německá armáda v blízkosti městské části Vagónka trhala koleje pomocí speciálního vlaku taženého parní lokomotivou.[zdroj?]
[editovat] Současnost
Na zrušené části trati se do současnosti zachovala se řada objektů, které bývalou místní dráhu připomínají. Ze zastávky Karviná-Darkov lázně v na ulici Lázeňská je dnes rodinný domek, zastávka Ráj na ulici Fryštátská je prodejnou květin, z části tratě v Lázeňském parku, včetně bývalého železničního mostu přes říčku Mlýnku, je chodník. Po celé trati, ať už zrušené či stávající části, jsou dochovány samostatně stojící hektometrovníky. Asi nejviditelnějším je hektometrovník s údajem 66. Nachází se v těsné blízkosti bývalého železničního mostu přes Mlýnku v Lázeňském parku a udává vzdálenost od stanice Petrovice u Karviné – 6,6 km. Stanice Fryštát (dnes Karviná město) včetně historické továrničky (Blumenthalova šroubárna), která je na nádraží napojena vlečkovou kolejí, je v zachovalém stavu.
V současné době je nádraží Karviná město koncové, trať bývalé karvinské místní dráhy končí asi 200 m za stanicí. Nádraží je spojeno zachovalou částí tratě do stanice Petrovice u Karviné. Denně zde projíždí několik párů manipulačních vlaků. Několikrát se vedla diskuze o opětovném zavedení osobní dopravy na trati. Stanice je situovaná v centru města, nedaleko památkové zóny a zámku Fryštát. Jeden den v roce, v den konání městského svátku (červen) se na trati konají jízdy parního vlaku.
[editovat] Reference
- ↑ GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií. Ostrava : České dráhy, 1994. S. 37.
- ↑ Vilímkův jízdné řád republiky československé, zima 1918/1919. Praha : R. Vilímek, 1918. Dostupné online. Kapitola trať 259a.
- ↑ GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií. Ostrava : České dráhy, 1994. S. 55-67.
