Železniční trať Margecany – Červená Skala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Margecany – Červená Skala
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Číslo 173
Provozovatel dráhy ŽSR
Technické informace
Délka 93 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D4
Napájecí soustava neelektrizovaná
Maximální sklon 17 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 80 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Margecany
trať do Košic
0,900 Ružín (116 m)
Hnilec
3,315 vlečka CALMIT
4,160 Jaklovce
5,756 Žakarovce
7,542 Gelnica
8,803 Gelnica mesto
11,486 Gelnický (220 m)
12,984 Gelnica zastávka
Hnilec
Hnilec
15,292 Prakovce zastávka
16,138 Prakovce
18,563 Helcmanovce
22,870 Mníšek nad Hnilcom
27,720 Švedlár zastávka
Hnilec
30,807 Švedlár
35,026 Stará Voda
39,503 Nálepkovo
43,954 Tretí Hámor
46,798 Nálepkovo-Peklisko
53,163 Hnilec
56,785 Sykavka
59,714 Rakovec
61,100 Mlynky zastávka
61,120 Mlynecký (140 m)
62,723 Mlynky
64,561 Dedinky
Palcmanská Maša
Palcmanská Maša (43 m)
Palcmanská Maša (58 m)
66,831 Hamrický (300 m)
67,564 Stratenský (105 m)
68,225 Silnice I/67
68,923 Stratená
70,466 Jarabský II (372 m)
Hnilec
71,664 Jarabský I (326 m)
Silnice I/67
Hnilec
72,985 Dobšinská Ľadová Jaskyňa
Silnice I/67
Hnilec
81,215 Besnícky (849 m)
82,007 Hronský (250 m)
82,007 Hronský (250 m)
84,166 Telgártský (1239 m)
83,087 Telgártský viadukt (86 m)
85,424 Telgárt penzión
Silnice I/66
87,980 Telgárt
92,579 Červená Skala
trať do Banské Bystrice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Margecany – Červená Skala je jednokolejná železniční trať vedená z Margecan (na trati Košice – Žilina) údolím Hnilce do místní části obce Šumiac Červená Skala, kde navazuje trať do Banské Bystrice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stavba tratě byla zahájena 31. května 1931. Z důvodu nedostatku státních financí jako důsledek světové hospodářské krize stavba probíhala pomalu, takže dokončena byla až v roce 1936. S výjimkou úseku Margecany - Gelnica, kde bylo pro stavbu dráhy použito těleso bývalé úzkokolejky, se jednalo o úplnou novostavbu, která byla stavěna v náročném horském terénu.[1] Trať byla dána do provozu 26. července 1936.[2]

Stavební objekty[editovat | editovat zdroj]

Telgártský viadukt

Na trati se nachází devět tunelů o celkové délce 3800 metrů. Nejzajímavější stavbou je smyčka u Telgártu o délce 2,3 km, pomocí níž trať překonává výškový rozdíl 31 metrů. Součástí smyčky je nejdelší tunel na trati (1239 m dlouhý) a kamenný viadukt o délce 86 metrů a výšce 22 metrů nad údolím.[1]

V Besnickém tunelu pod Besnickým sedlem, kterým trať překonává rozvodí mezi Hnilcem a Hronem, se v nadmořské výšce 955,5 m nachází nejvýše položený bod na normálněrozchodných tratích Slovenska.[3]

Odraz v kultuře[editovat | editovat zdroj]

V roce 1951 byl o stavbě trati natočen propagandisticky laděný film Boj sa skončí zajtra.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. Praha: NADAS, 1991. ISBN 80-7030-061-2. S. 188–190. 
  2. ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. Praha: NADAS, 1991. ISBN 80-7030-061-2. S. 270. 
  3. ↑ KOŽUCH, Miroslav. Besnický tunel [online]. 2000-04-09, rev. 2002-04-01 [cit. 2010-10-15]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Margecany_–_Červená_Skala&oldid=20171421“