Železniční trať Horní Lideč – Bylnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Horní Lideč - Bylnice
Trať u Valašských Klobouk
Trať u Valašských Klobouk
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 283
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 19,1 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 12 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 70 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
19,105 Horní Lideč
trať do Púchova
Silnice I/57
Senice
Kloboucký potok
Silnice I/57
Brumovka
16,170 Valašské Příkazy
Dolina
Rakové
14,116 Poteč
Vesník
Královecký potok
12,090 Valašské Klobouky
CHKO Bílé Karpaty
Dešňanský potok
6,488 Návojský tunel (887 m)
Návojský potok
6,199 Návojná
5,245 Brumov
4,453 Brumovský tunel (250 m)
3,780 Brumov střed
místo nehody
Kloboucký potok
Silnice I/57
Brumovka
Silnice II/495
Silnice II/495
trať do Veselí nad Moravou
Kloboucký potok
0,000 Bylnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Horní Lideč - Bylnice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 283) je jednokolejná neelektrizovaná trať o délce 19,1 km ve Zlínském kraji, propojující hlavní trať Hranice na Moravě – Púchov s Vlárskou dráhou. Trať vede hornatou krajinou Bílých Karpat na rozhraní povodí Bečvy a Vláry. Na trati se nachází dva tunely. Provoz na trati byl zahájen v roce 1928. Trať je kategorizována jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla ještě úsekem celostátní dráhy.

Trať byla vybudována za první republiky v rámci zhušťování a propojování železniční sítě na moravsko-slovenském pomezí, původně jako součást trati Vsetín-Bylnice. Většího celostátního významu však posléze nabyla spojka z Horní Lidče do Púchova (zprovozněna 1937).

Na trati mezi stanicemi Bylnice a Brumov střed došlo 28. dubna 1957 k železniční nehodě, při níž zemřelo 10 lidí.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Osobní doprava[editovat | editovat zdroj]

V dřívějších letech na trati jezdily motorové vozy řady M 131.1 a M 262.0, nahrazované občas "karkulkami" řady T 444.0 nebo T 444.1. Dnes na trati slouží motorové jednotky řady 814 z DKV Olomouc PJ Valašské Meziříčí. Pouze na nočním/ranním vlaku do Bylnice jede motorový vůz řady 810. Vytížení vlaků není příliš vysoké, ale některé vlaky jezdí poměrně plné. Na trati dokonce jezdil každé pondělí ráno rychlík (Trenčín-) Bylnice – Praha, vedený lokomotivou řady T 478.3. Zrušen byl počátkem 90. let.

Nákladní doprava[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1989 po trati jezdily průběžné vlaky v trase Valašské Meziříčí - Trenčianská Teplá, ucelené vlaky sklářského písku do Nemšové a manipulační vlaky do Bylnice. V čele těchto vlaků se objevovaly valašské stroje řad T 478.3, T 679.1 a T 466.2. Dnes[kdy?] do Bylnice zajíždí každý pracovní den odpoledne manipulační vlak vedený strojem řady 742, který obsluhuje stanice okolo Bylnice (Vlárský průsmyk pouze v pondělí, středu a pátek, Bohuslavice nad Vláří a Slavičín pouze podle potřeby).

V nakládce převládá dřevní hmota (Vlárský průsmyk, Bylnice, Slavičín, Valašské Klobouky) a šrot (Brumov). Vykládka probíhá v Valašských Kloboukách (uhlí).

Začátkem roku 2011 se na trať začaly vracet ve větší míře nákladní vlaky, zejména vlaky společnosti AWT, směřující do cementárny v Horném Srní, vedené dvojicemi lokomotiv řady 753.7.

V létě roku 2011 začaly po trati jezdit soupravy prázdných vozů od sklářského písku, směřující z Nemšové do Jestřebí. Tyto vlaky jsou vedeny strojem řady 770 společnosti Lokorail.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Horní Lideč[editovat | editovat zdroj]

Bylnice[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]