Železniční trať Brno - Jihlava
| Brno - Jihlava | |
|---|---|
Diagram tratě
|
|
| Číslo trati | 240 |
| Délka | 104 km |
| Rozchod | 1435 mm (normální) |
| Napájecí soustava | neelektrizovaná |
| Maximální sklon | 25 ‰ |
| Minimální poloměr oblouku | 225 m |
| Maximální rychlost | 90 km/h |
| OpenStreetMap | mapová data |
| Průběh trati | |
Železniční trať Brno – Jihlava je v jízdním řádu pro cestující označena jako číslo 240. Jedná se o hlavní, z větší části jednokolejnou neelektrizovanou trať.
Obsah |
[editovat] Historie
Do provozu byla uváděna postupně po částech, jelikož původně byla součástí tří tratí s rozdílným účelem. Jako první byl v roce 1856 vystavěn úsek z Brna do Božího Požehnání (dnes Zastávka u Brna. Vlastníkem byla Brněnsko-rosická dráha, která se zabývala především přepravou uhlí z Rosicko-Oslavanského uhelného revíru do Brna. v roce 1871 Rakouská severozápadní dráha postavila trať z Jihlavy do Okříšek jako součást své hlavní trati z Vídně do Děčína. V roce 1871 Rakouská společnost státní dráhy převzala a v roce 1879 i odkoupila Brněnsko-rosickou dráhu a krátký úsek ze Střelic do Brna se stal součástí hlavní trati společnosti z Vídně přes Prahu k saským hranicím u Děčína. V roce 1886 Rakouská společnost státní dráhy vystavěla spojující trať mezi Okříšky a Zastávkou u Brna jako součást tzv. Českomoravské transverzálky, jejíž stavbu tehdy stát podporoval.[1]
Až do modernizace a novostavby tratě přes Žďár nad Sázavou (1953) představovala hlavní spojnici Brna a Vysočiny. V letech 1938-1945 byla součástí jediného spojení Prahy a Brna na území Protektorátu.
[editovat] Současnost
Současná trať č. 240 zahrnuje úsek Brno - Zastávka u Brna (dříve Boží Požehnání) otevřený již roku 1856; úsek Okříšky - Jihlava byl jako součást Rakouské severozápadní dráhy vystavěn v roce 1871; podstatný mezilehlý úsek byl uveden do provozu v červnu roku 1886.
[editovat] Budoucnost
Výhledově se uvažuje o vybudování zastávek Sudice (úsek Kralice nad Oslavou – Rapotice); Ostopovice, Brno Starý Lískovec, Brno Vídeňská (vše v úseku Troubsko – Brno Horní Heršpice) a v závislosti na vedení tratě v brněnském uzlu i o zastávce Brno Štýřice (úsek Brno Horní Heršpice – Brno hlavní nádraží).
Elektrifikace má být rozdělena na dvě etapy: Brno - Rapotice a Rapotice - Jihlava. V květnu 2011 bylo zahájeno územní řízení pro elektrifikaci úseku Brno - Zastávka. Po obdržení územního rozhodnutí a vydání stavebního povolení bude vybrán zhotovitel stavby. Výstavba úseku Brno - Zastávka se předpokládá v letech 2013 - 2014. Tato stavba bude z cca 80-85% finacována z dotací EU. V rámci elektrifikace má dojít ke zdvojkolejnění úseku Střelice - Zastávka u Brna, které umožní jízdu vlaků mezi Brnem a Zastávkou v 15minutovém taktu. V rámci rekonstrukce má být zřízena nová zastávka Brno-Starý Lískovec v prostoru východně od ulice Šoustalovy. K zastávce má být prodloužena ulice Osová, po které sem mají být protaženy některé linky brněnské MHD. Zřízení dalších uvažovaných zastávek (Brno - Vídeňská, Ostopovice) není zahrnuto do této akce.[2]
[editovat] Stanice a zastávky
[editovat] Kraj Vysočina
- stanice Jihlava (tzv. „hlavní nádraží“)
- zastávka Malý Beranov
- stanice Luka nad Jihlavou
- zastávka Bítovčice
- zastávka Přímělkov
- zastávka Dolní Smrčné
- stanice Bransouze
- zastávka Číchov
- stanice Okříšky
- stanice Krahulov
- zastávka Třebíč Borovina
- stanice Třebíč
- stanice Vladislav (bez osobní dopravy)
- zastávka Vladislav zastávka
- stanice Studenec
- stanice Náměšť nad Oslavou
- stanice Kralice nad Oslavou
- stanice Rapotice
[editovat] Jihomoravský kraj
- zastávka Vysoké Popovice
- stanice Zastávka u Brna
- zastávka Rosice u Brna
- stanice Tetčice
- zastávka Omice
- stanice Střelice
- zastávka Střelice dolní
- zastávka Troubsko
- stanice Brno Horní Heršpice
- stanice Brno hlavní nádraží
