Žehrov
| Žehrov | |
|---|---|
 Křižovatka na Žehrově | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Žďár |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°31′52″ s. š., 15°6′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 189 (2021)[1] |
| Katastrální území | Žehrov (5,83 km²) |
| PSČ | 294 12 |
| Počet domů | 58 (2011)[2] |
  Žehrov | |
| Další údaje | |
| Web | obec-zdar |
| Kód části obce | 195057 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žehrov je malá vesnice v Českém ráji. Spadá pod obec Žďár, náležející do okresu Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1543.[3]
Na místech, kde se dnes nachází víska Žehrov, nacházely se dříve hluboké lesy obydlené již starými Slovany. Zbytky po jejich osídlení jsou ještě dnes doložitelné archeologickými nálezy v Žehrovské oboře. Vypálením části lesa byl kdysi získán prostor pro vznik Žehrova. Odtud také nejpravděpodobněji jeho název žehat - Žehov - Žehrov.
Krajina Žehrova byla v minulosti výrazně ovlivněna rybníkářstvím. Dnes již neexistující rybníky ležely na Žehrovce a do současnosti po nich zbyly jen hráze po nichž vedou silnice. Jedna z hrází se nachází severně od Žehrova, pod silnicí vedoucí ke Žďáru. Ta zadržovala vodu v Žehrovském rybníku na severovýchodě. Na opačné straně hráze navazoval rybník Žďárský, jehož hráz leží pod silnicí spojující Ždár a Příhrazy. Do tohoto rybníka se roku 1826 přestaly nasazovat ryby a následně se zrušil.[4] Roku 1842 proběhly pak na vzniklých lukách nivelizace a byly založeny vodotoky.[5] Třetí zaniklý rybník, nejmenší ze jmenovaných, Kunčík, bylo možné najít severovýchodně od Mlýnice, napravo od cesty na Olešnici, v místě, kterému se dnes říká Kunčicko.[6] Několik rybníků se v okolí zachovalo dodnes.
V roce 1723 obývalo Žehrov 52 obyvatel[7], v roce 1773 pak 79 obyvatel.[8]
V roce 1820, při příležitosti zakoupení Svijanského panství, postavili Rohanové na vyvýšenině jižně od obce lovecký zámeček Belvín. V roce 1831 jej pak obehnali oborou.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Dřevěná zvonička, jejíž vznik se datuje kolem roku 1787[9] a souvisí nejspíše s Ohňovým patentem Marie Terezie z roku 1751, nebo jeho zpřísněním, Řádem k hašení ohně od Josefa II. roku 1787. Zvonička je čtvercového půdorysu s vížkou o výšce 9 m. Tvoří ji čtyři hlavní části: betonové protizávaží o hmotnosti 5 tun, dřevěný přístřešek, dubový sloup a zrestaurovaná stříška se zvonem. Zvon, který není původní, nese nápis Žehrov L. P. 1947. Částečná oprava týkající se především stříšky proběhla v roce 1980 a v závěru roku 2015 proběhla kompletní rekonstrukce. Po ní byla zvonička 20. prosince 2015 znovu vysvěcena.
- Socha sv. Jana Nepomuckého z 1. pol. 19. st.[10] stojí na hranolovém stylobatu a je polychromovaná. Jak bývá u svatojánských soch zvykem, je situována poblíž vody - přední Žehrovky (náhonu na Žehrovský mlýn), hned na kraji obce. V únoru 2024 byla socha odcizena neznámým pachatelem.
- Vojenský hrob pruského podporučíka Curt Magnus de l'Homme de Courbière pochází z roku 1866, kdy se krajem prohnala Prusko-rakouská válka. V lesích jižně od obce došlo v noci z 28. na 29. června k bitvě, ve které na průstřel srdce zemřel tento 19 letý Pomořan. Hrob se nachází v chatové osadě v jižní části obce.
- Lovecký zámeček Belvín byl postaven kolem roku 1820 Karlem Alainem Rohanem, tehdejším novým majitelem Svijanského panství. Později byl zámeček upraven a je užíván jako myslivna a je veřejnosti nepřístupný.
- Žehrovský mlýn byl z pohledu toku posledním mlýnem na Žehrovce. Založen byl pravděpodobně kolem roku 1490.[11] V prosinci 2005 mlýn po úmyslně založeném požáru vyhořel.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Na okraji vesnice teče potok Žehrovka, který získal svůj název právě podle vsi, kterou protéká. Žehrovka vytváří v Českém ráji malebné údolí a kdysi živila i spoustu mlýnů. Většina z nich je mimo provoz, nebo zcela zanikly.
V okolí se nachází několik rybníků, které jsou pozůstatkem rybníkářské historie okolí. Jedná se o rybníky Horní, Dolní, Lápek, Zezulák, Oběšeňák, Arnoštický, V Lavičkách, Saufank, Žehrovský a Reslák.
Žehrovská obora byla ve třicátých letech 19. století založena rodem Rohanů z nedalekého Sychrova. Nyní obora slouží k chovu a lovu daňků, muflonů a divokých prasat.
Západně od vesnice uvnitř obory leží přírodní památka V Dubech.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 140.
- ↑ J. V. Šimák. P. Vác. Plachty Kronika svijanská.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 9.1925, 4(1), 1-6. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:a80ee723-26dd-4359-aee9-f4ed0dbf2077
- ↑ J. V. Šimák. P. Vác. Plachty Kronika svijanská.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 10.-11.1925, 4(2-3), 38-42, s. 41. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:0e110cd7-ac1d-11ec-b993-001b63bd97ba
- ↑ https://web.archive.org/web/20210805032949/http://www.trosky.cz/rajnet/web/zobraz.asp?id=490
- ↑ VĚTVIČKA, Vác.. Z monografie Příšovic.. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 5.-6.1927, 5(9-10), [256], s. [256]. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:daa3eb1c-ac1c-11ec-b993-001b63bd97ba
- ↑ VOBORNÍK, Josef. Soupis poddaných panství Svijanského r. 1773. Od Ještěda k Troskám: vlastivědný sborník českého severu. Turnov: Učitelské jednoty v Turnově a Čes. Dubě, 1935-1936, 14(1-2), 9-10, s. 9. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/uuid/uuid:b0531817-ac1c-11ec-b993-001b63bd97ba
- ↑ https://www.soupispamatek.com/okres_mnichovohradiste/foto/zehrov/zehrov.htm
- ↑ ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v okresu Mnichovohradištském, Díl I. V Praze: Nákladem Archeologické komise při České akademii věd a umění, 1930, s. 619. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/knav/uuid/uuid:d7dd97c8-4eed-11e9-8962-005056a2b051
- ↑ EGERT, Jaroslav. Historie mlýnů na Žehrovce: [život a příroda kolem nich]. Modřišice: Presstar, 2011. ISBN 9788087141144.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žehrov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Žehrov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
