Žaludek člověka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lidský žaludek je rozšířená část trávicí trubice, která navazuje na jícen, je také jedním z nejelastičtějších orgánů v těle. Jakmile je žaludek naplněn, začíná opravdové trávení. Protože obsahuje jednu z nejsilnějších kyselin v těle, chrání jej alkalický hlen, takže tráví potravu, aniž tráví sám sebe.
[editovat] Části žaludku
- kardie
- fundus
- tělo
- pylorická část
- ohbí
- malé zakřivení
- velké zakřivení
Lidský žaludek spojuje jícen a dvanáctník. Nachází se v horní části břišní dutiny mezi slezinou a játry. Jeho tvar a velikost se mění v souvislosti s jeho naplněním a polohou těla.
Jícen ústí do žaludku v části žaludku zvaném kardie. Sliznice tvoří záhyby a řasy, ohraničená políčka (areae gastricae) a jamky (foveolae gastricae), kam ústí žlázy produkující alkalický hlen mucin, který ji chrání před poškozením žaludečními šťávami.
Na dně žaludku (lat. fundus) se kromě žlázek vylučujících mucin objevují i žlázy (gll. fundales) vylučují kyselinu chlorovodíkovou (HCl), která zvyšuje kyselost šťáv podle množství přijmuté potravy, pepsin a ureázu (trávicí enzymy).
Výstup žaludku do dvanáctníku se nazývá vrátník (lat. pylorus) a k jeho uzavření slouží silný svěrač (musculus sphincter pylori).
