Ūla (Merkys)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ūla bělorusky Пеляса
Sesuv břehu Ūly
Sesuv břehu Ūly
Základní informace
Délka toku 84,4 km
Plocha povodí 752,9 km²
Průměrný průtok 5,58 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 11010550[1]
Pramen
4 km jih od vsi Pěljasa, (Hrodenská oblast)
Ústí
Merkys, 1,5 km na sever od obce Mardasavas
Protéká
BěloruskoBělorusko Bělorusko(Hrodenská oblast), okres Voranava,
LitvaLitva Litva (Alytuský kraj) okres Varėna (Dzūkija)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Němen, Merkys

Ūla, v horním toku, na území Běloruska nazývaná Пеляса [Pěljasa] (bělorusky) nebo litevsky Pelesa (v oblasti horního toku v Bělorusku je značné procento litevského obyvatelstva), je řekaBělorusku a v Litvě, v Dzūkiji, v okrese Varėna, levý přítok Merkysu, do kterého se vlévá 21,8 km od jeho ústí do Němenu. Protéká (25 km) Dzūkijským národním parkem. Značná část toku prochází rozsáhlým lesním masívem jménem Gudų giria (Les/prales Bělorusů (Gudas=obyvatel Běloruska)).

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Ūla pramení pod názvem Pelesa v Bělorusku, 4 km jih od vsi Pěljasa, (Hrodenská oblast, okres Voranava), v katastru vsi Trajhi. Teče zpočátku směrem jihovýchodním, ale u vsi Hradauščyzna se obrací (k severu) přesně do protisměru, pokračuje rovnoběžně v blízkosti s počátkem toku, dále na západ od vsi Pěljasa se stáčí na západ, po 4,5 km opět na severozápad, míjí od severu městys Pravaža, stáčí se mírným obloukem na západ a po 4 km tvoří hranici s Litvou v délce asi 2 km. Teprve od tohoto místa dostává název Ūla. Za tímto hraničním úsekem vtéká na území Litvy, kde vzápětí tvoří bifurkaci - rozděluje se na řeky Ūla a Katra (podrobnější popis situace viz v článku Katra). Dále se Ūla klikatí ve směru západoseverozápadním až k obci Krokškys, kde se stáčí do směru celkově východoseverovýchodního, protéká jezerem Ūla a u obce Rudnia se opět stáčí do směru celkově západoseverozápadního, který udržuje až do soutoku s Merkysem. Za obcí Zervynos se řeka prodírá mezi navátými dunami písku.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

  • Levé:
Hydrologické
pořadí
Řeka Délka (km) Povodí (km²) Vzdálenost
od ústí (km)
Ústí kde Koordináty ústí
11010552 Lučka 13,3 53,7 72,0 Padziejki (Bělorusko)  
11010557 ŪP - 3 6,6 12,2 64,5    
11010558 ŪP - 1 3,6 6,8 61,1    
11010559 Katra 109 2010 52,5 Dubičiai  
11010565 Lynupis 3,6 32,6 42,5 Krokšlys  
11010569 Pavilnis 4,2 4,6 19,7 Zervynos  
  • Pravé:
Hydrologické
pořadí
Řeka Délka (km) Povodí (km²) Vzdálenost
od ústí (km)
Ústí kde Koordináty ústí
11010551 Bartašunka 8,0 37,2 79,8 Lalušy (Bělorusko)  
11010555 Nočia 24,6 122,7 65,7 Pravaža (Bělorusko)  
11010563 Kaniavėlė 14,6 38,7 52,0 Margiai  
11010566 Sienyčia (Sienyžia) 5,7 7,9 37,5 Rudnia  
11010567 Mazupis 11,2 20,6 34,0 Kašėtos  
11010568 Uosupis 19,8 77,8 27,9 Pauosupė  
11010571 ŪP - 2 2,2 2,8 14,4 Mančiagirė  

Obce při řece[editovat | editovat zdroj]

Další objekty při řece[editovat | editovat zdroj]

Turistické využití[editovat | editovat zdroj]

Řeka je velmi oblíbená vodáky[2]. Při plavbě od vsi Pauosupė níže je třeba mít povolení z Dzūkijského národního parku.

Použití názvu Ūla[editovat | editovat zdroj]

Podle názvu řeky se používá i vlastní jméno (lidí) Ūla. Tento název používají i různé folklorní kolektivy i jiné organizace.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oficiální klasifikátor litevských řek
  2. Stručný popis vodáckých tras; litevsky, polsky

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ūla na litevské Wikipedii.