Švýcarská národní banka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
SNB-Logo-positiv-blau.svg
Ústředí banky v Bernu

Švýcarská národní banka (německy Schweizerische Nationalbank (SNB), francouzsky Banque Nationale Suisse (BNS), ital. Banca Nazionale Svizzera (BNS), rétorom. Banca Naziunala Svizra (BNS), oficiální mezinárodní název Swiss National Bank (SNB)) je centrální banka Švýcarska. Je oprávněna provádět peněžní operace a je švýcarskou ústavou pověřena vydáváním švýcarských platidel a kontrolou jejich oběhu.

Oficiální název[editovat | editovat zdroj]

Ve Švýcarsku jsou čtyři ústavou oficiálně uznávané úřední jazyky a to němčina, francouzština, italština a rétorománština. Proto je oficiální název banky uváděn vždy ve všech 4 úředních jazycích.

Status[editovat | editovat zdroj]

Švýcarská národní banka je akciová společnost, ve které je 55% akcií v držení veřejných institucí, kantonů a kantonálních bank. Zbytek je obchodován na veřejných trzích, ale samotný švýcarský stát nedrží v bance žádný podíl. Banka byla založena v roce 1907 jako akciová společnost a to v Curychu. Od ústavní změny v roce 1848 a její revize v roce 1874 je banka částečně komerční a její ústředí se nachází v Bernu.

Měna[editovat | editovat zdroj]

Švýcarská národní banka vydává mince a bankovky švýcarského franku. Mince švýcarského franku mají hodnoty 5, 10 a 20 centů; 1/2, 1, 2 a 5 franků. Bankovky v oběhu mají hodnoty 10, 20, 50, 100, 200 a 1000 franků. Jako zajímavost lze uvést, že švýcarská platidla jsou jako jediná na světě krytá zlatem a to do výše 40 % své hodnoty. Navíc jsou švýcarské mince v oběhu v nezměněné podobě již od roku 1874. Navíc jsou mince frankových hodnot raženy ze slitin stříbra a mince rapových hodnot ze slitin mosazi.

Zlaté rezervy[editovat | editovat zdroj]

Švýcarská národní banka spravuje oficiální zlaté rezervy Švýcarska. V roce 2008 měly celkovou hmotnost 1145 tun a tržní hodnotu 30,5 miliard švýcarských franků. Zlatá rezerva je přechovávána v obrovských boxech pod Spolkovým náměstím (Bundesplatz) směrem k severnímu traktu federálního parlamentu v Bernu.[1] Ale existuje také podezření, že část švýcarských zlatých rezerv je ze zlata, které uloupili nacisté Židům a také v centrálních bankách v okupované Evropě v průběhu druhé světové války.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.espace.ch/artikel_549321.html