Štiptoň
| Štiptoň | |
|---|---|
 Vjezd do Štiptoně | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Nové Hrady |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°48′3″ s. š., 14°47′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 72 (2021)[1] |
| Katastrální území | Štiptoň (5,83 km²) |
| PSČ | 373 33 |
| Počet domů | 44 (2011)[2] |
  Štiptoň | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 106267 |
| Kód k. ú. | 706264 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štiptoň (německy Winau) je malá vesnice, část města Nové Hrady v okrese České Budějovice. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Nových Hradů. Prochází zde silnice II/154. Protéká zde i řeka Stropnice. Štiptoň je také název katastrálního území o rozloze 5,83 km². V katastrálním území leží přírodní památka Sokolí hnízdo a bažantnice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Štiptoni pochází z roku 1359,[3] kdy Vítek z Landštejna vesnici s jinými okolními sídly prodal Rožmberkům. Název byl odvozen nejspíš od slovesa štípati. Další zmínky pocházejí z let 1362 (Scypyn), 1379 (Sziptim) a 1390 (Sciptun). V roce 1379 byla Štiptoň již větší vesnicí, pracoval zde mlýn zrenovovaný roku 1860. Roku 1496 daroval Petr z Rožmberka zdejší dvůr novohradským měšťanům a zároveň jim povolil zbudování tří rybníků. Rybníky pak byly zbudovány a staly se prvními vodohospodářskými stavbami novohradské rybniční sítě, kterou později dokončili Josef Štěpánek Netolický a Jakub Krčín. V roce 1602 postoupili Novohradští dvůr zvaný Mauritzenhof (Maurizhof, Mořický) s rybníky rožmberskému vladaři Petru Vokovi z Rožmberka, roku 1623 ho hraběnka Marie Magdalena Buquoyová prodala Paulu Wittingauerovi von Preitenberg. Od roku 1637 byl opět v panských rukách, mezi lety 1680–1697 ho užíval měšťanský špitál, aby vzápětí opět patřil vrchnosti. Ves odváděla[kdy?] kromě jiných dávek vrchnosti na penězích patnáct kop a padesát grošů a čtyři denáry ročně. Štiptoň bývala sídlem rychtáře až do roku 1849, kdy se stala spolu s Hranicemi osadou obce Byňova. Osamostatnila se až v pozdějších letech. Ve vsi se nachází prostá kaplička z konce 19. století. V místě delší dobu pracovala cihelna a bydlel zde panský fišmistr.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Bývalý štiptoňský mlýn (čp. 57)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 194.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štiptoň na Wikimedia Commons - Štiptoň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Osadní výbor Byňov, Jakule, Štiptoň
- Veřejná facebooková skupina Štiptoň – Novohradské hory
