Štěpánov (Bezděkov)
| Štěpánov | |
|---|---|
 Štěpánov č. 7.jpg | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Bezděkov |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°44′4″ s. š., 15°44′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bezděkov u Libice nad Doubravou |
| Nadmořská výška | 458 m n. m. |
| PSČ | 583 01 |
| Počet domů | 5 (2011)[2] |
  Štěpánov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 3671 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěpánov (německy Stiepanow) je osada Bezděkova, mající pouhých 8 obyvatel a ležící 458 m n. m. v CHKO Železné hory.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka pochází z roku 1556 jako o Sstiepanowu. První známé osudy sdílela spolu s Libicí nad Doubravou, kdy byla majetkem kláštera ve Vilémově. Po zániku kláštera patřila Trčkům z Lípy a roku 1556 ji Vilém Trčka z Lípy prodal Janovi z Předboře. V roce 1581 vlastnil Štěpánov Aleš Předbořský, majitel studeneckého panství. Předpokládá se, že on, nebo jeho následovník Adam Předbořský z Předboře zde nechal vystavět tvrz. Adam ale podporoval povstání a byl v roce 1623 odsouzen a protože se nechce vzdát své víry odchází do ciziny.
Tvrz byla v roce 1626 vypálena. O panství se stará strýc Adama Albrecht Hyldebrant Lukavský z Lukavice. Roku 1650 je Štěpánov prodán syny Albrechta paní Evě Kustošové na Horním Studenci. Roku 1699 Štěpánov kupuje Augustin Voračický z Paběnic. Dále je známa koupě z roku 1708, kdy Štěpánov kupuje Rudolf Haugvic z Biskupic. Jeho následovník Norbert František Haugvic, hejtman Čáslavského kraje prodal statek Václavu Leveneurovi z Grünwaldu na Studenci.
V druhé polovině 18. století byl v místě tvrze vystavěn zámek. Je v půdorysu trojhranu, dvoukřídlý a jednopatrový. Je zde i zrušený pivovar z roku 1744 a pěkná kaplička z 18. století.
Od roku 1952 v budově zrušeného lihovaru sídlilo učiliště Štěpánov, později i s internátem a kuchyní, vyučující postupně obory zemědělské, zednické a truhlářské. V roce 1998 došlo ke sloučení s učilištěm v Chotěboři a školním rokem 2005–2006 zde byl provoz ukončen a výuka přesunuta do Chotěboře.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 82 | 46 | 63 | 71 | 70 | 73 | 47 | 55 | 36 | 37 | 29 | 18 | 8 |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 550–551.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpánov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Štěpánov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
