Štít (geologie)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štít v geologii znamená velkou stabilní část zemské kůry. Tyto štíty tvoří jádra dnešních kontinentů, proto se jim také říká pevninské štíty. Jedná se převážně o nízko položené oblasti s mírně zvlněným povrchem. Jsou budované velmi starými vyvřelými a metamorfovanými horninami, které po svém zpevnění jen zvětrávají a prodělávají pomalé a dlouhotrvající zdvihy a denudaci. Nejstarší horniny světa (stáří 2,5 až 3,5 mld. let) se nacházejí v jádrových oblastech štítů.
[editovat] Rozlišení na dvě skupiny
- obnažené štíty – chybí jim pokryv sedimentů; jsou tvořeny velmi starými krystalickými horninami většinou prekambrického stáří (např. Baltský štít)
- pohřbené štíty – štíty překryté mladšími sedimentárními horninami paleozoického až kenozoického stáří
[editovat] Pevninské štíty jednotlivých kontinentů
- Africký štít
- Antarktický štít
- Australský štít
- Baltský štít
- Brazilský štít
- Grónský štít
- Guyanský štít
- Indický štít
- Kanadský štít
- Sibiřský štít