Štírci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Štírci

štírek
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: klepítkatci (Chelicerata)
Třída: pavoukovci (Arachnida)
Řád: Štírci (Pseudoscorpiones)

Štírci (Pseudoscorpiones) jsou řád bezobratlých živočichů ze třídy pavoukovců, kmenu členovců.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jejich tělo je nestejnočlenně článkované. Jejich nejmohutnějšími končetinami jsou klepítkovitě zakončená makadla, do kterých ústí jedová žláza. Chelicery jsou též klepítkovité, ale zcela nenápadně umístěné na konci těla. Vyúsťují na nich snovací žlázy (tedy na opačném konci těla než jak je tomu u pavouků) Dýchají vzdušnicemi. Živí se roztoči, a tak je můžeme zařadit mezi dravce. Dorůstají velikosti asi 5 mm. Všechny články zadečku, který je oválného tvaru a nasedá na hlavohruď celou svou šíří, jsou stejně široké.Jedová žláza ústí do kupovitých makadel.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Se štírky se nejčastěji můžeme setkat pod kůrou stromů, nebo v listové opadance. Občas se mohou vyskytnout i ve včelínech, kde jsou požadovaní, neboť zde hubí již zmíněné roztoče.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Sperma je u štírků samicím předáváno bez potřeby jakýchkoliv speciálních kopulačních orgánů. Sameček vypustí z pohlavního otvoru spermatofor obalený tuhnoucím sekretem, z něhož se též vytváří dlouhá stopka ukotvující spermatofor k podkladu. Samička si spermatofor nasune do svého pohlavního otvoru během zvláštního rituálu, kdy se se samečkem navzájem drží makadly. Pohlavní otvor se nalézá stejně jako u pavouků na 8. článku těla.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Mezi zástupce patří např. štírek knihový, žijící v knihách, kde loví roztoče. Je asi 3 mm velký.