Špendlíkové plátno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Špendlíkové plátno (anglicky Pinscreen) je speciální zařízení, které slouží ke tvorbě animací. Tuto metodu animace vymyslel a používal Alexander Alexeïeff a Claire Parkerová. Jedná se o otočný rám, ve kterém je síťka - v ní se nachází přes půl milionu špendlíků[1]. Při jejich nasvícení vzniká stín, který lze měnit zasouváním a vysouváním - k tomu se používají různé předměty jako válečky apod. Po každé expozici se kompozice špendlíků nepatrně změní a tím se vytváří animace. Výsledkem je vizuálně specifické dílo, jemně definovaná snová atmosféra animace. Díky své pracnosti pomocí ní nevzniklo mnoho snímků - její velkou nevýhodou bylo to, že jakmile jednou byla fáze exponovaná na film, nešlo se vracet k předchozím (bylo téměř nemožné vytvořit danou fázi znova, pokud se již plocha plátna změnila). Techniku dále využil a zdokonalil mj. Jacques Drouin a Břetislav Pojar.

Seznam filmů[editovat | editovat zdroj]

Alexander Alexeïeff[editovat | editovat zdroj]

  • Noc na Lysé hoře, 1934
  • En Passant,1943

Jacques Drouin[editovat | editovat zdroj]

  • Trois exercices sur l’écran d’épingle d’Alexeïeff, 1974
  • Mindscape, 1976
  • Nightangel (Romance z temnot), 1986 - spolu s Břetislavem Pojarem
  • Ex-Child, 1994
  • A Hunting Lesson, 2001
  • Imprints, 2004

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bordwell, D.: Dějiny filmu, strana 328, 2007