Klasická kytara

Klasická kytara
ital.: chitarra classica něm.: Konzertgitarre angl.: classical guitar fr.: guitare classique
Klasifikace
Podle orchestrální praxe: Drnkací nástroje
Podle způsobu vzniku tónu: Chordofony
Tónový rozsah
Příbuzné nástroje
*Ostatní kytary (Westernová kytara Elektrická kytara Flamenco kytara, Baskytara) Loutna (nepřímo)

Klasická kytara (nepřesně také španělská kytara nebo jen španělka) je drnkací strunný nástroj. Kromě klasické hudby se používá i ve folku.

V dnešní podobě existuje od 17. století, započteme-li jejího předchůdce - barokní kytaru. Vyvinula se především ze 3 nástrojů: z loutny, vihuely a z renesanční 5strunné kytary.

Ladění je běžně E-A-d-g-h-e¹, nástroj ale zní o oktávu níž než se píše.

Kytara se dnes vyrábí strojově, ale také ručně. Například ve Španělsku existují rody, v nichž se různá tajemství řemeslné výroby předávají po generace (např. rodina Toress). Řada dnes známých strojových výrobních technologií pochází právě (obrazně řečeno) z domácí kuchyně nástrojařského řemesla. Výrobci kytar (kytaráři) mají hodně společného s ostatními nástrojaři, jako jsou houslaři a další. I oni sbírají ta nejkvalitnější a nejvzácnější dřeva na výrobu svých mistrovských děl.