Šoupálek dlouhoprstý
 Šoupálek dlouhoprstý | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | šoupálkovití (Certhiidae) |
| Rod | šoupálek (Certhia) |
| Binomické jméno | |
| Certhia familiaris Linné, 1758 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) je malý zpěvný pták z čeledi šoupálkovití. Je obtížně odlišitelný od příbuzného šoupálka krátkoprstého, nejlépe podle hlasu a zpěvu. Dává přednost hustšímu porostu a jehličnatým lesům. Trhavým pohybem šplhá po stromech a větvích.[1]
Znaky
Ptáček zbarvený jako kůra se špičatým, zakřiveným zobákem. Ve zbarvení jsou značné individuální i místní rozdíly od šedé až po červenohnědou. Spodní strana těla je bělavá s určitým leskem. Má tuhý opěrný ocásek. (Jeho hlas je: cié) Zpěv nejdříve klesá, pak opět stoupá a končí trylkem. Mladí ptáci jsou na hřbetě spíše skvrnití než žíhaní. Mimo dobu jsou velmi tiší.
Prostředí
Jehličnaté, listnaté a smíšené lesy se starými stromy převážně ve vyšších polohách, v horách až po horní lesní hranici. V zimě i v nížinách.
Rozmnožování
V březnu začínají samečkové zpívat a obsazují hnízdní revíry. Hnízdo si staví jako šoupálek krátkoprstý většinou pod odchlípenou kůrou.
Potrava
Jako šoupálek krátkoprstý. Hmyz a pavouci, po nichž ptáci slídí ve štěrbinách v kůře. Spirálovitě šplhají po kmeni vzhůru. Na ptačí krmítko se stahují jen zřídka a nepravidelně. I vzimě nacházejí pod kůrou dostatek hmyzu a jeho larev.
Reference
- ↑ SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
Šablona:Pahýl - ornitologie
Obrázky, zvuky či videa k tématu šoupálek dlouhoprstý na Wikimedia Commons
Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA