Šlovice (Dobřany)
| Šlovice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Dobřany |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′37″ s. š., 13°20′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 419 (2021)[1] |
| Katastrální území | Šlovice u Plzně (7,5 km²) |
| PSČ | 334 41 |
| Počet domů | 121 (2011)[2] |
  Šlovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 162833 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šlovice je vesnice, část města Dobřany v okrese Plzeň-jih. Nachází se asi 5 km na severovýchod od Dobřan. Prochází zde silnice II/627. V obci je evidováno 257 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 347 obyvatel.[4]
Šlovice leží v katastrálním území Šlovice u Plzně o rozloze 7,5 km²,[5] na rozhraní vodních toků Radbuza a Úhlava, v nadmořské výšce 378 metrů.[6]
V blízkosti dálnice D5 u Šlovic byla v roce 2008 postavena první a dosud jediná dálniční kaple v České republice – kaple Smíření.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1245.[7] Váže se ke jménu Soběhrd, který pocházel z rodu Drslaviců, mimo jiné majitelů hradu Litice. Uvádí se, že prvním sídlem Soběhrda byla ves Šlovice. Roku 1343 majitel hradu Litice Rus IV. prodal ves Šlovice premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Sedláci ve Šlovicích byli poddanými na chotěšovském panství až do zrušení kláštera v roce 1782. Od roku 1822 patřila obec do majetku knížete Alexandra von Thurn-Taxis z Řezna, který bývalé panství Chotěšov v tomto roce koupil. Rod Thurn-Taxisů vlastnil panství do roku 1925, kdy mu bylo zabráno státem podle záborového zákona.[8]
V souvislosti s novou organizací politické správy v českých zemích zanikla v roce 1848 funkce rychtáře a v roce 1849 se v obci uskutečnily první volby do obecní samosprávy. Obec Šlovice byla přidělena k okresu Stod. Po druhé reorganizaci politické správy v roce 1868 připadla obec okresu Stříbro. V řízení okresu Stříbro byla obec do roku 1949. V době druhé světové války připadla obec do Sudet a české obyvatelstvo bylo vystěhováno. Dne 6. května 1945 projela obcí americká armáda, podruhé přijela jednotka americké armády 8. května a zdržela se až do 19. června 1945. Čeští obyvatelé se vrátili do obce a byl ustaven Národní výbor. Během let 1946 a 1947 bylo z obce vysídleno celkem 180 sudetských Němců. V roce 1949 vzniklo nové územní členění státu a obec Šlovice byla administrativně řízena Okresním národním výborem Plzeň-venkov, od roku 1960 byla zařazena do okresu Plzeň-jih. V dalších letech obec několikrát ztratila samostatnost, v letech 1964 až 1970 byla sloučena s Liticemi. Od roku 1980 je součástí města Dobřan.[8]
Školství v obci[editovat | editovat zdroj]
První německá škola ve Šlovicích byla zřízena po roce 1890. Ze začátku byla výuka prováděna v hospodářské usedlosti čp. 53 a prvním učitelem byl pan Kolman. V roce 1896 bylo rozhodnuto o postavení samostatné budovy pro německou školu. Ve škole se vyučovalo až do května 1945, poté byla budova využívána pro mateřskou školu a klubovnu. Budova byla zbourána v roce 1988. Česká škola působila v obci od roku 1929, kdy byla v hospodářské usedlosti čp. 36 zřízena dětská útulna a česká škola. Samostatná budova se začala stavět v listopadu 1937 a slavnostní otevření školy proběhlo 8. září 1938. Ale již 8. října byla školní výuka zrušena z důvodu obsazení obce německým vojskem. Vyučování bylo obnoveno v červnu 1945 na úrovni prvního stupně. Školní vyučování ve Šlovicích bylo ukončeno v roce 1976. Od té doby šlovické děti dojíždí do základní školy v Liticích a od páté třídy do 26. základní školy v Plzni. Bývalá budova školy byla dále využívána pro potřeby obce (např. dětský útulek, lékařská stanice, byt pro učitele, knihovna, zasedačka místní samosprávy). V současnosti je budova v soukromých rukou a slouží jako obytný dům.[6]
Sbor dobrovolných hasičů[editovat | editovat zdroj]
Usnesení o založení Sboru dobrovolných hasičů ve Šlovicích bylo přijato v červenci roku 1904. Prvním starostou sboru se stal starosta obce Josef Jaklin a prvním velitelem Josef Kriegelstein. Pro uložení hasičské stříkačky a náčiní byla postavena hasičská kůlna. O činnosti spolku v jeho počátcích nejsou žádné písemné informace, pouze v obecní kronice je zápis, že v roce 1920 byla vyhloubena šestimetrová nádrž pro protipožární účely. Dne 14. července 1929 se konala velká slavnost k 25. výročí založení sboru, při které bylo oceněno medailí patnáct zasloužilých členů sboru. První motorová stříkačka byla zakoupena v roce 1938. Činnost sboru dobrovolných hasičů byla přerušena druhou světovou válkou. Po ní vznikl ve Šlovicích v roce 1946 český hasičský sbor. Sbor pořádal kulturní akce, např. staročeské máje a vzpomínkové večery. V roce 1950 bylo založeno družstvo dorostu, ve stejném roce bylo hasičům předáno první auto. Nová hasičská zbrojnice byla postavena v roce 1970. Členové požární ochrany vykonávali velký počet brigádnických hodin na zvelebení obce, pořádali hasičské plesy a další kulturní aktivity v obci. I po roce 1990 zůstal sbor dobrovolných hasičů jediným spolkem v obci, který pořádá všechny kulturní, společenské, sportovní i brigádnické akce.[9] V roce 2012 bylo postaveno nové společenské zařízení Centrum Šlovice, ve kterém je umístěna hasičská zbrojnice, společenský sál a knihovna.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Na návsi stojí památkově chráněná kaple z poloviny 19. století.[10] Byla postavena v roce 1833 na místě zvoničky. V roce 1922 byla provedena její oprava, vyměněn krov a na střechu daný nový plech. V roce 1991 osazeny nové dřevěné dveře. Dne 1. července 1995 při oslavě 750 let obce byla kaple vysvěcena vikářem Antonínem Hýžou. V letech 1992 a 1995 byla kaple vykradena, z původního interiéru nezbylo nic. Dne 4. 11. 2003 byla kaple prohlášena kulturní památkou. V roce 2005 byla na opravu kaple získána dotace v rámci Programu stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje a ve stejném roce byla kompletně opravena. Popis: Kaple má charakter drobné centrální pozdně barokní až klasicistní stavby s šestibokým půdorysem. Vstup s klenákem na vrcholu je půlkruhově zaklenutý. Dvě okna ve tvaru ležatého oválu i vstup lemuje šembrána. Fasáda je členěna soklem, profilovanou korunovou římsou a lizénami na nárožích. Střecha je jehlancová se sanktusovou vížkou se zvonem a krytou cibulovitou bání s křížem na vrcholu.[11]
Kromě návesní kaple byly v obci postaveny ještě další čtyři kapličky. Tři z nich stály u hospodářských stavení a jedna v polích na cestě do Robčic.[6] V roce 1903 byla postavena kaple u domu č. p. 42 u silnice směrem ze Šlovic na Klatovy. V roce 2018 byla restaurována majitelkou domu. V roce 1930 postavena kaple u domu č. p. 63 u silnice při vjezdu do Šlovic od Plzně. V roce 2015 byla restaurována současným majitelem domu a znovu vysvěcena. Je zasvěcena svatému Cyrilu a Metoději. V roce 1933 byla postavena majitelem hostince č. p. 12 kaplička v polích na cestě do Robčic, která dosud stojí a dále kaplička na pozemku u bývalého stavení č. p. 19, která byla v roce 1996 zbořena.[11]
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Rybník -
Silnice směrem na Plzeň -
Dálniční kaple -
Kaple na návsi -
Kaple na návsi - interiér -
Kaple na návsi - detail okna -
Kaple na návsi - detail sanktusníku -
Kaple u domu č. p. 63 -
Kaple u domu č. p. 63 - interiér -
Kaple u domu č. p. 42 -
Kaple u domu č. p. 42 - interiér -
Kaple v polích za obcí
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 242.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-08.
- ↑ a b c KAŠPAR, Karel. Šlovice 1245–2005. 760. výročí založení. Dobřany: Město Dobřany, 2005. 89 s. S. 3, 6, 13, 25. Dále jen Kašpar (2005).
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 304.
- ↑ a b Kašpar (2005), s. 1–58
- ↑ Kašpar (2005). s. 9–10, 39–44
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-09]. Identifikátor záznamu 446098505 : Kaple. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Kronika obce Šlovice. [s.l.]: [s.n.] Použity primární informace z kroniky.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Kašpar, Karel: Šlovice – 750 let. 1245 – 1995. Městský úřad Dobřany 1995. 80 s.
Kašpar, Karel: 100 let SDH Šlovice. 1904 – 2004. Město Dobřany 2004. 52 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šlovice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Šlovice u Plzně na webu ČÚZK
