Šlomo ben Aderet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šlomo ben Aderet
Narození 1235
Barcelona
Úmrtí 1310
Pseudonym רשב״א
Povolání rabín
Stát Španělsko
Žáci a následovníci Rabejnu Bechaje a Ritva
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlomo ben Aderet (hebrejsky שלמה בן אדרת‎‎) (1235–1310) byl středověký rabín a učenec, zaměřující se zejména na studium halachy a Talmudu. Všeobecně je znám a citován pod akronymem Rašba (hebrejsky רשב״א‎‎).

Rašba se narodil v Barceloně v r. 1235. Stal se úspěšným bankéřem a vůdčí osobností španělského židovstva. Působil jako rabín hlavní synagogy v Barceloně po dobu 50 let. Jeho učiteli byli Ramban and Rabejnu Jona. Mezi jeho četné žáky patří Ritva, Rabejnu Bechaje, a Ra'ah.

Responsa[editovat | editovat zdroj]

Rašba byl považován za výjimečnou rabínskou autoritu a jeho responsa - "judikáty" k halachickým otázkám, které mu byly adresovány ze Španělska, Portugalská, Itálie, Francie, Německa a dokonce i z Malé Asie, a kterých je známo více než 3000, pokrývají celou šíři židovského života a jsou často citována pozdějšími halachickými autoritami.[zdroj?] Rašbovo responsum na Moravu představuje první doklad židovského osídlení ve Slavkově u Brna a v Třešti.[1]

Rašbova responsa také dokládají jeho odpor vůči mesianismu a obecně principu nárokování si prorockých kvalit, s konkrétními výtkami vůči Nisimu ben Avrahamovi a Avrahamu Abulafiovi.

Rašba a Rambam[editovat | editovat zdroj]

Rašba bránil Rambama (Maimonida) v debatách se svými současníky o jeho díle a autorizoval překlad Rambamova komentáře k Mišně z arabštiny do hebrejštiny.

Přesto však byl Rašba oponentem filosoficko-racionalistického přístupu k židovství, který byl s Rambamem často spojován, a byl členem rabínského soudu v Barceloně, který zakázal mužům mladším než 25 let studovat světskou filosofii nebo přírodní vědy (s výjimkou lékařství).

Další díla[editovat | editovat zdroj]

Rašba napsal několik dalších děl:

  • Chidušej ha-Rašba, komentáře k Talmudu,
  • Torat ha-bajit, příručka o kašrutu a dalších náboženských předpisech svázaných s domovem,
  • Mišmeret ha-bajit, obhajoba předchozího díla vůči kritice Ra'aha,
  • Ša'ar ha-majim, dílo zaměřené na předpisy týkající se mikve (rituální lázně).
  • Avodat ha-kodeš, příručka pravidel pro Šabat a židovské svátky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shlomo ben Aderet na anglické Wikipedii.

  1. BRETHOLZ, Bertold. Geschichte der Juden in Mähren in Mittelalter. 1. Theil (bis zum Jahre 1350). Brün, Prag, Leipzig, Wien : Rudolf M. Rohrer, 1934. S. 100–101.