Šlomo ben Aderet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

{{Infobox | třída těla = vcard | styl dat = text-align:left;

| záhlaví = Šlomo ben Aderet | třída záhlaví = fn

| obrázek = | styl obrázku = font-size:100%; border-bottom: 1px solid #C0C0C0; | popisek =

| popis1 = Rodné jméno | data1 =

| popis2 = Narození | data2 = 1235
Barcelona

| popis3 = Úmrtí | data3 = {Chyba: neplatný čas [[<39ppm9 2014-09-29T23:07:39+00:00pondělípm3939=error>záříu9k2014-09-29T23:07:39+00:00UTC 201429kpm2712014vpm9á ppmMon, 29 Sep 2014 23:07:39 +0000pm09UTC30Mon, 29 Sep 2014 23:07:39 +0000UTC09 vpmpondělíuUTC-fu92014-09-29T23:07:39+00:00300720149 9UTC9pmpondělíUTC271UTC9pm</39ppm9>}

]] [[Kategorie:Úmrtí Chyba: neplatný čas]] Šlomo ben Aderet (hebrejsky שלמה בן אדרת‎‎) (1235–1310) byl středověký rabín a učenec, zaměřující se zejména na studium halachy a Talmudu. Všeobecně je znám a citován pod akronymem Rašba (hebrejsky רשב״א‎‎).

Rašba se narodil v Barceloně v r. 1235. Stal se úspěšným bankéřem a vůdčí osobností španělského židovstva. Působil jako rabín hlavní synagogy v Barceloně po dobu 50 let. Jeho učiteli byli Ramban and Rabejnu Jona. Mezi jeho četné žáky patří Ritva, Rabejnu Bechaje, a Ra'ah.

Responsa[editovat | editovat zdroj]

Rašba byl považován za výjimečnou rabínskou autoritu a jeho responsa - "judikáty" k halachickým otázkám, které mu byly adresovány ze Španělska, Portugalská, Itálie, Francie, Německa a dokonce i z Malé Asie, a kterých je známo více než 3000, pokrývají celou šíři židovského života a jsou často citována pozdějšími halachickými autoritami.[zdroj?] Rašbovo responsum na Moravu představuje první doklad židovského osídlení ve Slavkově u Brna a v Třešti.[1]

Rašbova responsa také dokládají jeho odpor vůči mesianismu a obecně principu nárokování si prorockých kvalit, s konkrétními výtkami vůči Nisimu ben Avrahamovi a Avrahamu Abulafiovi.

Rašba a Rambam[editovat | editovat zdroj]

Rašba bránil Rambama (Maimonida) v debatách se svými současníky o jeho díle a autorizoval překlad Rambamova komentáře k Mišně z arabštiny do hebrejštiny.

Přesto však byl Rašba oponentem filosoficko-racionalistického přístupu k židovství, který byl s Rambamem často spojován, a byl členem rabínského soudu v Barceloně, který zakázal mužům mladším než 25 let studovat světskou filosofii nebo přírodní vědy (s výjimkou lékařství).

Další díla[editovat | editovat zdroj]

Rašba napsal několik dalších děl:

  • Chidušej ha-Rašba, komentáře k Talmudu,
  • Torat ha-bajit, příručka o kašrutu a dalších náboženských předpisech svázaných s domovem,
  • Mišmeret ha-bajit, obhajoba předchozího díla vůči kritice Ra'aha,
  • Ša'ar ha-majim, dílo zaměřené na předpisy týkající se mikve (rituální lázně).
  • Avodat ha-kodeš, příručka pravidel pro Šabat a židovské svátky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shlomo ben Aderet na anglické Wikipedii.

  1. BRETHOLZ, Bertold. Geschichte der Juden in Mähren in Mittelalter. 1. Theil (bis zum Jahre 1350). Brün, Prag, Leipzig, Wien : Rudolf M. Rohrer, 1934. S. 100–101.