Schleswig
| Šlesvik Schleswig | |
|---|---|
 St. Peter's Cathedral | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°31′5″ s. š., 9°34′13″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Šlesvicko-Holštýnsko |
| Zemský okres | Schleswig-Flensburg |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 24,3 km² |
| Počet obyvatel | 24 071 (2005-12-01) |
| Hustota zalidnění | 990,6 obyv./km² |
| Světové dědictví UNESCO | |
| Typ | město |
| Správa | |
| Starosta | Arthur Christiansen |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Rathausmarkt 1 24837 Schleswig |
| Telefonní předvolba | 04621 |
| PSČ | 24837 |
| Označení vozidel | SL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schleswig [ˈʃleːsvɪç]IPA, česky Šlesvik (dánsky Slesvig; jihojutsky: Sljasvig; archaickou angličtinou: Sleswick; dolnoněmecky Sleswig), je město v severovýchodní části Šlesvicka-Holštýnska v Německu. Schleswig je hlavním městem zemského okresu Schleswig-Flensburg. Má kolem 27000 obyvatel, hlavním průmyslovým odvětvím je zpracování kůže a potravin. Jméno sídla je odvozeno od jména zálivu Schlei, na jehož konci město leží, a od staronorského a dánského slova vik či vig, které znamená záliv.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Město leží na západním konci zálivu Schlei (typu förde), který odděluje dva poloostrovy Angeln a Schwansen a který je na západním okraji Šlesvicko-holštýnské pahorkatiny, která zde přechází do krajiny geestu. Město leží mezi 0 a 20 metry nad mořem. Ve se rozprostírá jezero Brautsee.
Nejbližšími sousedními městy jsou Flensburg, Husum a Kiel. Západně od města prochází dálnice A7. Spolkové cesty 76 a 77 začínají v Schleswigu a B 201 vede severně od města. V železniční stanici Schleswig zastavují vlaky InterCity a Intercity-Express, přes město vedou železniční trati Hamburg–Neumünster–Flensburg a Husum–Kiel.
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Podnebí je vlhké a oceánské. Průměrná roční teplota je 8 °C a průměrný roční úhrn srážek dosahuje 925 mm.
| Schleswig. Německo – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Průměrné denní maximum [°C] | 2 | 3 | 6 | 10 | 16 | 19 | 20 | 20 | 17 | 13 | 7 | 4 | 11 |
| Průměrná teplota [°C] | 0 | 1 | 3 | 6 | 11 | 15 | 16 | 16 | 13 | 9 | 5 | 2 | 8 |
| Průměrné denní minimum [°C] | −1 | −1 | 0 | 3 | 7 | 10 | 12 | 12 | 10 | 7 | 3 | 0 | 5 |
| Průměrné srážky [mm] | 79 | 50 | 61 | 55 | 61 | 71 | 92 | 87 | 86 | 90 | 105 | 88 | 925 |
| Dní se srážkami | 13 | 10 | 12 | 10 | 9 | 10 | 12 | 11 | 11 | 12 | 15 | 13 | 138 |
| Slunečných hodin | 42 | 67 | 103 | 168 | 226 | 231 | 213 | 215 | 145 | 98 | 51 | 40 | 1 599 |
| Zdroj: The Weather Network [1] 2012-08-20 | |||||||||||||
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jižně od současného města ležela vikinská osada Hedeby prvně zmiňovaná v roce 804. Hedeby bylo vlivné sídlo baltského regionu vévodící oblasti po více než 200 let. V roce 1050 se obyvatelstvo, po několika ničivých pohromách, přestěhovalo na protější břeh zálivu Schlei, tak vzniklo město Schleswig. V roce 1066 Hedeby bylo úplně zničeno Slovany, ale Šlesvicko zůstalo částí Dánského království. Podle některých zdrojů založených na archeologických výzkumech vznikla obě sídla ve stejnou dobu. Mocenské centrum přešlo z Hedeby na Schleswig.
V roce 1544 se stal hrad Gottorf sídlem místních vládců. Vévodové z Gottorfu byli vazaly dánských králů a vládli tehdejšímu Šlesvicku-Holštýnsku. Po roce 1721, když skončila velká severní válka, ztratili vévodové z Gottorfu svou moc a země připadla dánské koruně. Po druhé šlesvické válce v roce 1864 bylo Šlesvicko připojeno k Pruskému království.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Šlesvická katedrála (1134) s hrobkou krále Frederika I. Dánského
- hrad Gottorf (postaven 1161) – dřívější vévodské sídlo s barokní zahradou s replikou gottorfského glóbu
- Holm – stará rybářská ves při pobřeží zálivu Schlei
- Hedeby – vikinská osada
Významní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]
- Herman Wilhelm Bissen (1798–1868) – sochař
- Ulrich von Brockdorff-Rantzau (1869–1928) – politik
- Jan-Ingwer Callsen-Bracker (* 1984) – fotbalista
- Asmus Jakob Carstens (1754–1798) – malíř
- Jobst Hirscht (* 1948) – atlet
- Hermann-Bernhard Ramcke (1889–1968) – generál
- Ralf Rothmann (* 1953) – romanopisec
- Edward Selig Salomon (1836–1913) – generál v americké občanské válce a guvernér teritoria Washington (1870–1872)
- Hans von Seeckt (1866–1936) – generál
- Ernst Muller-Blensdorf (1896–1976) – sochař
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schleswig, Schleswig-Holstein na anglické Wikipedii.
- ↑ Climate Statistics for Schleswig, Schleswig-Holstein, Germany [online]. [cit. 2012-08-20]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schleswig na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Šlesvik v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam prací o Schleswigu v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky města Schleswig (německy)
