Škytavka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Škytavka
Klasifikace
MKN-10 R06.6

Škytavka (lat. singultus) je označení pro náhlé, ve většině případů spontánní stahy bránice, které jsou vyvolány drážděním bráničních nervů nebo některých mozkových center. U škytavky se do plic prudce nasává vzduch, při průchodu do plic hrtanem nastává rychlé uzavření hrtanové příklopky (epiglottis).

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Škytavku mohou způsobovat nejrůznější poruchy nervového nebo periferního systému. Zde je seznam nejčastějších příčin škytavky:

Pověry[editovat | editovat zdroj]

Podle lidového podání člověk začne škytat, když na něj někdo nepřítomný začne myslet nebo o něm mluvit.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Domácí léčba[editovat | editovat zdroj]

Škytavka se ve většině případech léčí nelékařskými zákroky. Většinou přejde sama bez jakéhokoliv zákroku. Někdy se doporučuje zadržování dechu na krátkou chvíli nebo vypití určitého množství obyčejné pitné vody. Jako relativně účinné se jeví "zadržení dechu" po výdechu, kterému předcházel hlubší nádech.

Nejosvědčenější způsob "léčby": 1) zadržet dech po výdechu, případně stisknout nos, a 2) pomalu, co nejdéle, pít vodu (nebo jiný nesycený nealkoholický nápoj).

Z pohledu přírodní medicíny je spouštěčem přechod z napjatého (stresového) stavu do stavu uvolněného, řešením je tedy vše, co tělo a psychiku uvolňuje a odbourává stres.

Odborná léčba[editovat | editovat zdroj]

Lékařské péče je zapotřebí jen v malém množství případů, jedná-li se o delší škytavku. Je znám případ nepřetržitého škytání po dobu 5 týdnů. V těchto vzácných případech jsou podávány speciální léky na uklidnění či slabší sedativa (např. Haldol).

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]