Škroupovo náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žižkov Television Tower (6).jpg

Škroupovo náměstí leží v Praze 3 poblíž Žižkovského vysílače.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Náměstí se nachází ve čtvrti Žižkov, asi 200 metrů východně od Riegrových sadů a 200 metrů severně od náměstí Jiřího z Poděbrad. Náměstí má tvar kruhu o průměru asi 150 metrů, z něhož vybíhají čtyři ulice. Nese jméno českého hudebního skladatele Františka Škroupa.

Shromáždění roku 1988[editovat | editovat zdroj]

10. prosince 1988 se na Škroupově náměstí uskutečnila první oficiálně povolená manifestace opozičních seskupení v období normalizace. Na tento den připadalo výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Žádost o povolení podala pětice občanských sdružení: Charta 77, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, České děti, Hnutí za občanskou svobodu a Nezávislé mírové sdružení. Jejich původní žádost pořádat manifestaci na Václavském náměstí zamítl Obvodní národní výbor Prahy 1, shromáždění však poté povolil ONV Prahy 3 na Škroupově náměstí. Úředníci při rozhodování pravděpodobně vzali v úvahu i plánovanou státní návštěvu francouzského prezidenta Françoise Mitterranda v Praze, kterému tak komunistický režim mohl dokázat určitou míru tolerance vůči opozici. Mitterrand na 9. prosince 1988 pozval Václava Havla a sedm dalších disidentů na společnou snídani na francouzské velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí, kde v předvečer shromáždění na Škroupově náměstí diskutovali o stavu lidských práv v Československu.

Shromáždění 10. prosince se zúčastnily asi tři tisícovky osob; zahájila je v 15 hodin československá hymna. Poté přednesli projevy Václav Havel, který vyslovil požadavek propuštění politických vězňů, Rudolf Battěk, jenž vyzval k ukončení monopolu vlády KSČ, Petr Placák a další. Asi sedm set účastníků podepsalo petici vyzývající režim k propuštění politických vězňů. Manifestaci asistovaly zásahové jednotky Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí, přítomné na kamery natáčeli příslušníci Státní bezpečnosti. Manifestace skončila přibližně v půl páté, aniž by došlo k násilným střetům s bezpečnostními jednotkami.

Na akci navázal tzv. Palachův týden v lednu 1989, kdy však masové demonstrace byly naopak brutálně potlačovány. Série protestních shromáždění vyústila o necelý rok později, v listopadu 1989, v konec totalitního režimu v Československu.

Souřadnice: 50°4′48″ s. š., 14°26′52″ v. d.