Vrh šikmý
Vrh šikmý je pohyb tělesa v homogenním gravitačním poli, při kterém počáteční rychlost svírá s horizontem nenulový elevační úhel.
Pokud vrh probíhá ve vakuu, pohybuje se těleso po parabole, ve vzduchu (tzn. s nezanedbatelným odporem vzduchu) po tzv. balistické křivce.
[editovat] Matematický model
Předpokládejme, že těleso má počáteční rychlost v0 svírající s vodorovným směrem elevační úhel α. Následný pohyb (ve vakuu, resp. při zanedbání odporu vzduchu) se skládá z rovnoměrného přímočarého pohybu touto rychlostí v původním směru (tímto směrem položíme osu x) a z volného pádu (tedy rovnoměrně zrychleného pohybu) ve směru gravitačního zrychlení g, který lze ztotožnit s pohybem ve směru osy y. Ve směru osy z tedy pohyb neprobíhá (trajektorií tedy bude rovinná křivka).
Proto platí:
,
.
Obvykle je vhodné položit počátek soustavy souřadnic do bodu
.
Z uvedených rovnic lze určit maximální dosaženou výšku:
a délku vrhu (tedy vzdálenost, po které těleso klesne do původní výšky), neboli dostřel:
Při pohybu v prostředí s nezanedbatelným odporem opisuje těleso asymetrickou balistickou křivku, u které je délka vrhu kratší než u pohybu při zanedbání odporu vzduchu.
[editovat] Speciální případy
- Volný pád - Počáteční rychlost je nulová a pro rychlost dostáváme vztah
. Dráha, kterou těleso urazí od počátku do času
je
.
- Svislý vrh vzhůru - Celý pohyb probíhá pouze ve směru osy y (elevační úhel
). Počáteční rychlost
je nenulová (pro nulovou počáteční rychlost by se jednalo o volný pád). Pro rychlost pak dostaneme vztah
. Vzdálenost (okamžitá výška) tělesa nad bodem, z něhož bylo vrženo, je dána vztahem
. V nejvyšším bodě výstupu je rychlost nulová. Odsud získáme dobu výstupu
. Dosazením do vztahu pro dráhu dostaneme po úpravě výšku výstupu
. Z nejvyššího bodu trajektorie padá těleso zpět volným pádem a bodu, z něhož bylo vrženo dosáhne za dobu, která se rovná době výstupu.
- Vodorovný vrh - Při vodorovném vrhu směřuje počáteční rychlost ve směru osy x (elevační úhel
). Délka vrhu je vzdálenost za kterou dojde ke změně y-ové souřadnice o velikost
. Platí pro ni doba letu
. Dosazením doby letu do vztahu pro x-ovou souřadnici získáme délku vrhu
.
,
.

.
je
.
). Počáteční rychlost
je nenulová (pro nulovou počáteční rychlost by se jednalo o volný pád). Pro rychlost pak dostaneme vztah
. Vzdálenost (okamžitá výška) tělesa nad bodem, z něhož bylo vrženo, je dána vztahem
. V nejvyšším bodě výstupu je rychlost
. Dosazením do vztahu pro dráhu dostaneme po úpravě výšku výstupu
. Z nejvyššího bodu trajektorie padá těleso zpět
). Délka vrhu je
. Platí pro ni doba letu
. Dosazením doby letu do vztahu pro x-ovou souřadnici získáme délku vrhu
.