Šiškovec černý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Šiškovec černý

Šiškovec černý (Strobilomyces floccopus)
Šiškovec černý (Strobilomyces floccopus)
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: hřibotvaré (Boletales)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae )
Rod: šiškovec (Strobilomyces)
Binomické jméno
Strobilomyces floccopus
(Scop.: Fr.) Berk., 1851

Šiškovec černý (Strobilomyces floccopus) je jedlá houba z čeledi hřibovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klobouk je zprvu klenutý, později plochý, světle šedě až popelavě zbarvený, hustě pokrytý tmavšími, šedočerně až sazově zbarvenými, velkými měkkými šupinami až vatovité konzistence. Klobouk má v průměru 6-15 cm (až 20cm).

Hymenofor na spodní straně klobouku je tvořen rourkami, jež jsou u mladých plodnic zakryty vatovitým velem – plachetkou. Póry rourek jsou v mládí světlé, posléze šedé až černající.

Třeň je zhruba 5 – 15 cm dlouhý, válcovitý, šedě zbarvený, na provrchu vatovitě šedočerně plstnatý či šupinkatý.

Dužnina je zbarvena světle, po poranění či na řezu se však rychle zbarvuje do červena a posléze černá. Její chuť i vůně jsou nenápadné. [1]

Výtrusný prach je černě zbarvený. [1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste nepříliš hojně od července do října v jehličnatých i listnatých lesích, spíše ve středních a vyšších polohách. [1] [2] [3]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Šiškovec černý je jedlý, ke sběru jsou však doporučovány jen mladší plodnice. [1] [3]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Strobilomyces strobilaceus
  • Hřib šiškovitý
  • Šiškovec šiškovitý
  • Šiškovec šupinatý

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha : Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8.  
  2. HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.  
  3. a b KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha : Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 32.
  • GARNWEIDNER, E. Houby Kapesní atlas, Nakladatelství Slovart Praha 2002. ISBN 80-7209-380-0. S. 26

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Strobilomyces strobilaceus ve Wikimedia Commons