Šiškovec černý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŠiškovec černý
alternativní popis obrázku chybí
Šiškovec černý (Strobilomyces strobilaceus)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae)
Rodšiškovec (Strobilomyces)
Binomické jméno
Strobilomyces strobilaceus
(Scop.) Berk. (1851)
Synonyma
  • Boletus cinereus Pers. (1801)
  • Boletus floccipes Spreng. (1827)
  • Boletus floccopus Vahl (1797)
  • Boletus squarrosus subsp. strobilinus (Dicks.) Pers. (1825)
  • Boletus strobilaceus Scop. (1770)
  • Boletus strobiliformis Dicks. (1785)
  • Boletus strobiliformis Vill. (1789)
  • Boletus strobilinus Dicks. (1785)
  • Eriocorys strobilacea (Scop.) Quél. (1886)
  • Eriocorys strobilacea var. floccopus (Vahl) Quél. (1886)
  • Strobilomyces floccopus (Vahl) P. Karst. (1882)
  • Strobilomyces squarrosus var. floccopus (Vahl) Gillot & Lucand (1890)
  • Strobilomyces strobilaceus subsp. floccopus (Vahl) P. Karst. (1882)
  • Strobilomyces strobilaceus var. mexicanus R. Heim & Perr.-Bertr. (1964)
  • Strobilomyces strobilaceus var. zapotecorum R. Heim & Perr.-Bertr. (1964)
  • Strobilomyces strobiliformis Beck (1923)
  • Suillus cinereus (Pers.) Poiret (1806)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šiškovec černý (Strobilomyces strobilaceus) (lidově zvaný „cikán“) je jedlá houba z čeledi hřibovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klobouk je zprvu klenutý, později plochý, světle šedě až popelavě zbarvený, hustě pokrytý tmavšími, šedočerně až sazově zbarvenými, velkými měkkými šupinami až vatovité konzistence. Klobouk má v průměru 6–15 cm (až 20 cm).

Hymenofor na spodní straně klobouku je tvořen rourkami, jež jsou u mladých plodnic zakryty vatovitým velem – plachetkou. Póry rourek jsou v mládí světlé, posléze šedé až černající.

Třeň je zhruba 5–15 cm dlouhý, válcovitý, šedě zbarvený, na povrchu vatovitě šedočerně plstnatý či šupinkatý.

Dužnina je zbarvena světle, po poranění či na řezu se však rychle zbarvuje do červena a posléze černá. Její chuť i vůně jsou nenápadné. [1]

Výtrusný prach je černě zbarvený. [1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste nepříliš hojně od července do října v jehličnatých i listnatých lesích, spíše ve středních a vyšších polohách. [1] [2] [3]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Šiškovec černý je jedlý, ke sběru jsou však doporučovány jen mladší plodnice. [1] [3] Ke konzumaci se využívají klobouky. Třeň se používá k vyvaření v polévce pro získání tmavého vývaru. Mladý klobouk fritovaný v sádle býval považován za pochoutku.

Další jména[editovat | editovat zdroj]

  • Hřib šiškovitý
  • Šiškovec šiškovitý
  • Šiškovec šupinatý

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. 
  2. HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2. 
  3. a b KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha: Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 32.
  • GARNWEIDNER, E. Houby Kapesní atlas, Nakladatelství Slovart Praha 2002. ISBN 80-7209-380-0. S. 26

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]