Šeng

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hráč na šeng v Londýně

Šeng jsou čínské ústní varhany. Patří mezi aerofony a pochází z jihovýchodní Asie. První zmínka o něm je již z poloviny 1. tisíciletí před Kr. Ve dřevěném miskovitém korpusu s náustkem je postaveno ve svazku obvykle 17 bambusových trubic různých délek. Třináct z nich je opatřeno průrazným bronzovým jazýčkem, který se rozkmitá po zakrytí otvoru na spodním konci trubice. Tak vzniká tón. Čtyři němé trubice mají funkci rezonanční. Na přelomu 1. a 2. tisíciletí existoval v čínské dvorní hudbě také šeng s 29 trubicemi. Pro šeng je příznačná nejen melodická, ale i souzvuková hra (kvarty, kvinty). Do Evropy se šeng dostal v 18. století a je vlastně předchůdcem varhan.


Tonální rozsah tradičního 21-píšťalového šengu[editovat | editovat zdroj]

Range of a Traditional Sheng.png


Význační hráči na šeng[editovat | editovat zdroj]