Šemík

Šemíkova hrobka v Neumětelích

Šemík je bájný kůň z českých historických pověstí. Jeho pánem byl Horymír, vladyka neumětelský, kterého Šemík zachránil před jistou smrtí odvážným skokem ze skály u Vyšehradu. Sám přitom zemřel. Podle pověsti byl Šemík pohřben v Neumětelích, kde dodnes stojí jeho hrobka nad kamenem ve tvaru koňské hlavy. V roce 1813 se jej pokusili odvalit ruští vojáci, kteří pod ním hledali poklad, a střetli se kvůli tomu se zbraní v ruce s místními. Odvalit kámen se však podařilo ve 2.pol.19.století správci panství Gaussauerovi. Kámen nechal odvalit a hledat pod ním poklad. Nenašel však nic. Ani koňské kosti. Od roku 1887 chrání kámen antický chrámek, který zde nechal postavit Karel ze Schwarzenbergu. V průčelí chrámku je vytesán nápis: V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra, zakopán leží..

Postavy vladyky Horymíra ani jeho koně Šemíka nejsou spolehlivě historicky doloženy. Pověst se objevuje poprvé v Hájkově Kronice české. Literárně ji zpracoval především Alois Jirásek v knize Staré pověsti české. Základem pověsti je boj mezi snahou o dolování zlata a stříbra a honbou za penězi (zastává kníže Křesomysl) a prací na poli spojenou s produkcí potravy (zastává vladyka Horymír). V pozadí zaznívá i svár mezi tradičním a novým zřízením společnosti a také mezi místním obyvatelstvem českým a přistěhovaleckým německým.

Původ jména

Šemík se odvozuje od slova šemný = ošemetný nebo z německých slov (Skemming, Schemig) označujících v germánské mytologii bájného koně hrdiny Witegeho, syna kováře Wielanda. Je možné, že pověst o Horymírovi je ovlivněna germánskými ságami o Witegovi a Dietrichovi z Bernu, případně příběhem o Tristanovi a Isoldě.

Literatura

• JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Cesty, 1999. Kapitola o Křesomyslu a Horymírovi, s. 48-53.