Še'erit ha-plejta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Še'erit ha-plejta (hebrejsky שארית הפליטה‎‎, doslova „přeživší zbytek“ či „spasený zbytek“) je biblický výraz pocházející z 1. knihy letopisů, kterým se označovali Židé přeživší holokaust a židovské komunity vytvořené po osvobození Židů z koncentračních táborů na jaře 1945.

Stovky tisíc přeživších strávily několik let po své repatriaci v táborech pro přemístěné lidi v Německu, Rakousku a Itálii. Židovští uprchlíci se v táborech „začali organizovat a vznášet vlastní požadavky.“[1] Nejprve se jednalo o jejich politická a lidská práva v táborech, následně pak o právo imigrovat do mandátní Palestiny, respektive Izraele.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sh'erit ha-Pletah na anglické Wikipedii.

  1. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 134. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARNAVI, Eli a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Praha: Victoria Publishing, 1995. 299 s. ISBN 80-7187-013-7.